Mezi "nejpilnější" patří například brněnský sociálnědemokratický radní Vlastimil Žďárský. V loňském roce zasedal v devíti představenstvech městských podniků. Z Brněnských vodovodů a kanalizací, Jižního centra, SAKO Brno a dalších mu na účet přišlo téměř 1,3 milionu korun za rok.
"Manažerem jsem dlouhodobě. Nyní se pohybuji ve vrcholné fázi svého života, kdy využívám dlouhodobě nabytých zkušeností. Jsem neuvolněný radní (funkci vykonává při zaměstnání za symbolickou odměnu - pozn. red.), a tak tuto práci vykonávám ve svém volném čase," vysvětluje své působení mimo brněnskou radnici Žďárský.
Příklady výdělků politikůRobert Kerdl (ODS), radní
Vlastimil Žďárský (ČSSD), radní
Pozn.: uvedené částky jsou roční odměny |
Kromě městských společností působí ještě ve dvou firmách, jejichž je výhradním jednatelem či akcionářem.
Žďárský není mezi brněnskými radními výjimkou. Podobně hospodaří třeba i občanský demokrat Robert Kerdl. Místopředseda představenstva brněnského dopravního podniku stejnou pozici drží i v Technických sítích města Brna a v pěti dalších městských podnicích.
Do práce chodím i o víkendu, říká starosta Šťástka
Za loňský rok si "bokem" vydělal přes milion korun. Koupil rodinný domek za 1,6 milionu a překvapivě si půjčil či splácí 6,5 milionu korun. Kerdl však ve středu nebyl k zastižení.
Neméně nasazeným politikem je i radní a starosta městské části Brno-střed Libor Šťástka z ODS. Kromě své vlastní společnosti zasedá v pěti představenstvech městských podniků, což mu v loni přineslo okolo 700 tisíc korun.
"Je toho dost, víc už bych toho asi nezvládl. Chodím do práce i o víkendu," odpovídá Šťástka na otázku, jak zvládá pracovní nasazení v tolika funkcích.
Podobně jsou na tom i další radní. Jiří Oliva z ČSSD zasedá hned v pěti představenstvech, loni bokem přišel k 750 tisícům korun. V současné době je na dovolené a ke kumulaci svých funkcí se nevyjádřil.
Primátor si půjčil v Rakousku
Brněnský radní František Vižďa z ODS si vloni přivydělal téměř 800 tisíc. K tomu dostal přes půl milionu za své funkce v radě a zastupitelstvu. I přesto si půjčil u pěti peněžních ústavů peníze v celkové hodnotě jeden a půl milionu korun. U dvou z nich se navíc nejednalo o banky, ale o nebankovní úvěrové služby.
Primátor města Roman Onderka z ČSSD se oproti svým radním drží zpět. Sedí v dozorčí radě akciové společnosti Veletrhy Brno. Svou židli má i v představenstvu Komety. Primátor zároveň splácí dluh v hodnotě 1,2 milionu korun. A to u rakouské banky Waldviertler Sparkasse.
"Tuto banku jsem zvolil proto, že nemá pobočku v Brně a ani aktivity spojené s městem," vysvětluje Onderka.
Plat hejtmana i poslance
Mezi velice aktivní veřejné funkcionáře patří jihomoravský hejtman Michal Hašek. Kromě více než milionového ročního platu hejtmana pobírá další milionovou částku i ve Sněmovně. K tomu zasedá v několika dozorčích radách. Tvrdí však, že část ze svých příjmů věnuje na charitu, ale neuvádí na jakou.
"Jde o celou řadu fyzických osob, občanských sdružení, institucí a spolků, jejichž zveřejnění by podléhalo zákonu o ochraně osobních údajů," vysvětluje mluvčí krajského úřadu Denisa Kapitančiková.
V Haškově přiznání se navíc již třetím rokem pohybuje nesplacená částka v hodnotě 750 tisíc korun. Právě kvůli této půjčce se hejtman dostal do podezření ze střetu zájmů, když mu peníze zapůjčil dlouholetý přítel - kněz a starosta Újezdu u Brna Jan Hradil, jehož firma zároveň poskytuje služby krajským nemocnicím. (Více o podezření ze střetu zájmů čtěte zde.)
I mezi náměstky hejtmana je kumulace více funkcí zaběhlou praxí, ne však v takové míře, jako je tomu mezi náměstky primátora.
Politici se do veřejných firem dostávají díky svým funkcím
Stanislav Juránek z KDU-ČSL například dělá práci náměstka a senátora zároveň. Jenom jako senátor vydělá přes milion korun ročně. Krajský sociální demokrat a zastupitel Václav Božek stíhá ke své funkci dozorovat v radě akciové společnosti Thermal Pasohlávky i ve společnosti MOP Brno, která má široké pole působnosti.
Podle Vladana Brože z Transparency International je největším problémem to, že nikdo neví, s jakými penězi politici do svých funkcí nastupují.
"Veřejní činitelé vlastně nemusí nikde uvádět, co dělali a kde přišli k penězům předtím," vysvětluje.
Podle něj není zásadní fakt, že politici podnikají, ale to, že se do funkcí dostávají až díky svému politickému působení. "Měla by zde být nastavena přesná kritéria, do těchto pozic by měli usedat profesionálové, a ne politici," dodává Brož.
