Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Jiná tvář normalizace

  10:34aktualizováno  10:34
Dvacetileté období temna po ruské okupaci Československa roku 1968 zobrazuje nová brněnská výstava Třetí strana zdi. Pod snímky z normalizačního období z let 1969-1988 figurují jména známých fotografů jako kupříkladu Dagmar Hochové, Viktora Koláře, Jindřicha Štreita, Jana Saudka, Tona Stana či Jana Svobody.

Výstava Třetí strana zdi v Moravské galerii v Brně | foto: Fotoarchiv Moravské galerie v Brně

Celá kolekce pochází výhradně ze sbírek Moravské galerie, která ji nabízí v Pražákově paláci až do poloviny února.

Přes sto autorů, tři sta snímků

Návštěvníka čeká opravdu rozměrný soubor fotek zachycujících jak šedivou každodennost, tak i oficiální rozjásané průvody.

"Nakonec jsme vystavili přes tři sta snímků od sto třiceti sedmi autorů," uvedl kurátor Antonín Dufek. A dodal, že v neblahé době byla fotografie stejně jako kultura vystavena komunistické represi.

Husákovskému režimu vzdorovala podle kurátora hlavně dokumentární tvorba, kterou reprezentují jména jako Dagmar Hochová, Viktor Kolář či Jindřich Štreit. Vedle klasického dokumentu zájemce na stěnách výstavní síně čeká také zobrazení netradičních uměleckých aktivit: happeningů, akcí, performancí nebo body artu.

Kulturní servis pro Brno a jižní Moravu na středu 19. listopadu - zde

"Lidé se vzpírali, hledali si cestičky a alternativy," doplnil kurátor na adresu snímků, které mají často daleko k oficiálně diktovanému a pěstovanému obrazu socialistické společnosti.

Jinou kapitolu rozsáhlé výstavy tvoří podle Dufka jakási alternativa snu čili inscenované fotografie dvou generací zformovaných kolem roku 1970. Sem patří dnes už legendy Taras Kuščynskyj nebo Jan Saudek.

Později zase jména jako Rudo Prekop, Tono Stano či Peter Župník. "Dvě generace tehdy dokázaly zachytit také vnitřní světy tehdejších lidí," připomněl Dufek.

Mimořádné místo v expozici patří mezinárodně uznávanému fotografovi Janu Svobodovi, jehož dílo se stalo součástí fotografického uměleckého světa.

Zeď jako od kapely Pink Floyd

Nová výstava podle autorů nesleduje přísně historii, ale sdružuje názorově blízké fotografie. Názvy jednotlivých kapitol začínají vždy slovem alternativa.

"Alternativy byly společným jmenovatelem postojů oponujících prázdnotě oficiální kultury. Neoficiální kultura, k níž patřila i podstatná část fotografické tvorby, vytvářela prostor svobody, imaginární třetí stranu zdi rozdělující svět," vysvětluje Dufek.

Název výstavy tak zachycuje nejen bariéru mezi východním a západním světem, ale i rockovou operu a film Pink Floyd The Wall (Zeď), které vyjadřovaly obavy z totalitních tendencí překotně se vyvíjející civilizace. Poslední píseň alba je se svolením autora Rogera Waterse přetištěna v katalogu.

Výstava je poslední z řady těch, které ukazovaly fotografické sbírky Moravské galerie v Brně. První započala už roku 1978 výstavou Kouzlo staré fotografie.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

V Kotlářské ulici v centru Brno prasklo potrubí a voda zaplavila silnici. Jezdí...
V Brně prasklo potrubí, voda zaplavila silnici. Oprava se protahuje

K masivnímu úniku vody museli ve čtvrtek brzy ráno vyjíždět hasiči do centra Brna. V Kotlářské ulici prasklo potrubí. Vodovody a kanalizace pracují na...  celý článek

y Alois Nečas je děkanem Fakulty veterinárního lékařství sedm let. Od příštího...
Kritizovaný děkan je rektorem, dříve ho kvůli vyhrůžkám hlídali policisté

Do čela Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně jde Alois Nečas. A nebývalé spory vrcholí. Už v minulosti ho kvůli výhrůžkám museli hlídat policisté. O...  celý článek

Současná podoba brněnského Hlavního nádraží.
Změny před brněnským hlavním nádražím, Hollan chce omezit tranzitní dopravu

Tisíce aut, tramvají i chodců denně se potkávají na jednom malém místě před brněnským hlavním nádražím. Brněnský magistrát chce co nejvíce aut odtud dostat...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.