Antigenní testování na veřejném test pointu na výstavišti v Brně je čerstvě zdarma. Zároveň je ale do Štědrého dne plno. Mluví se o navyšování kapacity, budou ještě volné termíny do Vánoc?
Určitě ještě budeme do Vánoc kapacity navyšovat. Jednak chceme navýšit počet hodin – natáhnout je do pozdního večera, třeba do deseti dvanácti. A můžeme pracovat po obou stranách, zatím jsme používali jen jednu. Spočítali jsme, že denně by mohlo chodit 1 400 až 1 600 lidí. Pokud navýšíme hodiny a uděláme trojsměnný provoz, jsme schopni to zvednout o dalších 500. Pokud bychom přistavěli odběrový kontejner, zase to navýšíme. Asi do toho půjdeme, ale nikdo teď neví, jestli to nebude zbytečný náklad. Chceme i optimalizovat způsob odběru, aby část byla laboratorní – tedy že část vzorků uložíme na nějakou dobu do ledničky a člověk se jen nedozví výsledek do hodiny, ale do dvou. Dá se i postavit drive-in na čtvrté bráně výstaviště, kdy by na odběr přijížděli řidiči v autě a vůbec by nevystupovali. S tímto nákladem by nám ale musel někdo pomoct.
Chápu, že místa je na výstavišti dost, ale co personál?
Na administrativu bereme studenty, těch je dost a jsou za to většinou rádi. Papírování je ale příšerně moc. S odběry nám pomáhají zdravotní sestry ze čtvrťáku a medici. Větší problém je najít personál k odbornému dohledu, lékaře a sestry. Asi jediní nahlas říkáme, že Česká republika je byrokratičtější než země kdekoli na světě, jinde to totiž mohou dělat takzvaní paramedici, tedy stačí, že jsou studenti nebo mají kurz zdravotnického zaměření. Když si řekneme, že otestujeme 10 tisíc lidí za den, tak to uděláme. Jediný problém je, že se to nezaplatí.
Můžete to blíže vysvětlit?
350 korun je málo (pojišťovny proplácejí 150 Kč za pořízení testu a 200 Kč za odběr – pozn. redakce). My máme naše osvědčené, lepší a dražší testy asi za 209 korun včetně daně. K tomu používáme analyzátory, věříme, že jsou pro masivní testování bezpečnější. Medici mohou udělat chybu a analyzátor na to umí upozornit. A samozřejmě investujeme do personálu, aby nebyly chyby ani fronty. A to nemluvím o pláštích, co se musí vyhodit každý den, rukavicích, co se mění po každém odběru, respirátorech. To není stížnost, ale vysvětlení, proč většina zařízení, kde se testuje, neotevře kapacity plně.
K praktickým věcem – testování nemá být jednorázovka před Vánocemi, ale kontinuální systém. Nárok na testování mám jednou za pět dnů, má to tak často význam?
Všechno má svoji logiku. Je to obecné doporučení pro ty, kteří jsou ve styku s veřejností. Pokud sedíte doma a partner neběhá po nemocnicích nebo v jiných kolektivech, tak je riziko menší. A pak je tu část lidí, o které se vůbec nemluví, které jsme screeningovali na protilátky. Jde o minimálně 20 procent lidí, co ví, že covid prodělali a protilátky mají. Takže je užitečné si to zjistit a pak se stačí otestovat za 4–6 týdnů.
Děti se netestují. Od kdy se na ně pohlíží jako na dospělé?
My jsme testovali celou dobu i miminka, když bylo potřeba. A měli jsme i pozitivní. Nevím přesně, od kolika let pojišťovna proplácí, ale máme i část samoplátců – bez omezení věku.
Můžu se na bezplatné testování do Brna objednat i já, když bydlím ve Znojmě? Řešíte místní příslušnost?
Vůbec. Řešíme to jedině u návštěv v domovech pro seniory. Kvůli pojišťovně.
Co se bude dít dál, když mi po odběru test vyjde pozitivní?
Dáme vám upozornění, že máte kontaktovat svého praktika, a ten to s vámi řeší dál, dá vám případně žádanku na PCR test. Máme vyzkoušené srovnání, že riziko, že by člověk byl falešně pozitivní, je vyšší u PCR testů než u antigenních. Ale dál to s vámi neřešíme, jen vás nahlásíme do systému. To jsme doteď dělali takzvaně nízkoprahově, anonymně, jen na telefonní čísla...
Bylo to lepší?
V době, kdy se lidé nechtěli chodit testovat, k nám pořád přicházel stabilní počet. Lidé přišli, zaplatili si, ale nechtěli být hlášení na hygieně. Ale začali se sami trasovat! Člověk byl pozitivní a druhý den přišla jeho rodina a přátelé, aniž bychom jim museli vysvětlovat, proč je to užitečné. Hygiena nebyla schopna trasovat, trvalo týden, než vám někdo zavolal, kdežto v rámci tohoto komunitního samotrasování si lidé zavolali hned druhý den. Nicméně, co jedeme na pojišťovnu, tak to už nejde dělat anonymně, byť jsme to vysvětlovali ministrovi zdravotnictví nebo hlavní hygieničce. Nemohou nám dát výjimku. Myslím, že se ten systém musí rozpadnout. Ve chvíli, kdy je poptávka takto velká a je nějaké procento pozitivních, tak dotrasovat takové množství lidí je téměř nemožné.
16. prosince 2020 |
Podle dostupných informací je v kraji 23 odběrových míst, většinou jde o nemocnice. Je to dost?
Samozřejmě, že málo. Rozhodnutí padlo po tom, co se říkalo ano, ne… vypadalo to, že lidi nebudou mít o testování zájem, teď se ukazuje, že mají, a nikdo se na to nestihl nachystat. Já jsem hodně zariskoval, denně jsme na test pointu prodělávali, chodila za mnou vystrašená účetní, kde na to vezmeme. Odpovídal jsem, že to musíme udržet, protože nápor přijde před Vánocemi, byl jsem jediný, kdo tomu věřil. A je to nápor, i když jsme nachystaní byli. Hlavně v té administrativě. I když si příchozí sám vyplní formulář, musíte to s ním zkontrolovat, prohodit s ním pár slov, vysvětlovat a uklidňovat. Nemocnice nejsou ideální místo, ale ministr asi neměl na výběr. To je ta naše republika. Když se podíváte do světa, jsou do testování zapojení hasiči, charita, ADRA… U nás máme tendence dělat vše jen tam, kam „to patří“.
Testovat mají i praktici a zubaři, ale seznam zapojených zatím neexistuje. Neměla být tahle infrastruktura už dávno?
Říkáme to od léta. Mělo se zkopírovat to, co dělají v Koreji a Číně. My v Evropě se díváme na Asii spatra, ale oni jsou v tomto prostě organizovanější. Mají tam odběrové stánky, drive-in a test pointy všude. To není nic nového, je to už vymyšlené. Stánků mohlo být v Brně třeba dvacet. Ale my jsme úřednická země. A praktici a zubaři mohou pomoct, ale oni udělají jen desítky lidí za den, to bude dobré, když se jich zapojí třeba tisíc, ale není to řešení.
Dřív jste zvažoval i odběrový stánek na náměstí Svobody v Brně, to je ve hře?
Mně by se to líbilo. Magistrát mě nasměroval na velký prostor, co by mohl být vhodnější – po bývalé restauraci Bohéma, ale nemám sílu to zorganizovat. Takto, kdyby hygiena řekla, je mimořádný stav, my to s vámi během dvou hodin projdeme a můžete to otevřít, tak to udělám. Ale ta představa, že tam budu několik dní stát a zakreslovat plány kdy, kdo a kam vchází… Museli bychom přestat myslet byrokraticky.
Dlouhodobě odebíráte antigen testy z Jižní Koreje. Nabízel jste vládě, že tam máte kontakty a můžete domluvit dodávku půl milionu testů týdně. Byla vaše nabídka vyslyšena?
Vůbec. Vypracovával jsem nabídky, jak by to mohlo vypadat, psal jsem párkrát Romanu Prymulovi, se kterým se znám ještě z mého působení na vládě (Vobořil je bývalý národní protidrogový koordinátor a ředitel Odboru protidrogové politiky Úřadu vlády – pozn. redakce), ale prostě mě „vymlčeli“.
A ty testy, které jste zajišťoval po vlastní linii a odebírala je od vás svého času třeba charita nebo domovy, ty vám někde leží, nebo pro ně máte odbyt?
Toho, že zůstanou někde ležet, se u nás v ordinaci všichni strašně báli s tím, že skončíme v milionových dluzích. Nicméně já jim říkal, že přijde předvánoční testovaní, a byl jsem v tomto jediný věřící. Myslím, že nějaká část nám zůstane, ale ono bude potřeba testovat i v lednu a únoru. A i potom, až se lidé budou rozhodovat, jestli se očkovat – když je někdo pozitivní, očkovat se nemůže.
Takže testování by mělo trvat do doby, než bude očkování?
Určitě ta nabídka by tady měla být. Ale měla by se zjednodušit administrativa nebo zásadně navýšit ty příspěvky za výkony. 150 korun opravdu není průměrná cena na trhu. Z dvaceti výrobků se na tuto částku dostanou tři čtyři firmy. To je druhá „bota“, která se mi nelíbí, podobně jako nakoupení testů vládou od jedné firmy.
Odhadoval jste, že se na jihu Moravy nechá otestovat 30 procent lidí.
Poopravím to, myslím, že 30 procen má zájem, ale bojím se, že k testům se nedostanou.
A s očkováním to vidíte na podobné množství?
Myslím, že ano.
Vy sám se necháte naočkovat, až bude ta možnost?
Já mám protilátky. Nicméně kvůli tomu, že se testuju kvůli práci často, mi asi nic jiného nezbyde. A nemám z toho strach.
14. prosince 2020 |
