a závlahy na jihu Moravy byly za první republiky i za socializmu. po 89. se přestala zelenina pěstovat, protože bylo ekonomicky výhodnější vozit skleníkovou zahraniční. a spousta polí, která se dříve zavlažovala, se osadila obilím a závlahy nechaly rozpadnout

každý sedlák věděl, že když se nebude do půdy vracet biologická složka, vyschne. když jsme si z ekonomických důvodů vybili krávy, není hnůj. anorganická hnojiva v ní nemá co držet, půda vysychá a podléhá erozi. vrstvy úrodné ornice, kteří naši předkové tvořili hnojením a dobrými osevními postupy, se splachuje do moří. těžké stroje samozřejmě vadí také. ale je načase, aby se do půdy vrátila organická hnojiva, byť i třeba v jiné podobě a začalo se na ní pěstovat pouze to, co jí neškodí. když to našim předkům klapalo staletí, asi to funguje. a taky se říká, že naše země není země, ale zahrádka. tak aby nám to vydrželo...

Joo páni zemědělci ono to bude chtít i něco v daných oblastech i investovat. Budovat remízky, záchytné rybníky...né jenom od přírody brát, ale budete muset i něco dát. My na západě Čech máme vody dostatek..a přesto za ní platíme Frantíkům nejvyšší částky...to je paradox..

Zemědělci mají většinu půdy pronajatou.

Bez souhlasu majitele pozemku remízky, meze dělat nemohou.

A řekněte - nechal byste si své pole osázet křovím?

Mluví rozumně, ještě aby si zemědělci vzali jeho slova k srdci.

Ty joo hlavně Ty na Moravě...hi...hi

Řek bych, že naši pradědové nebyli tak blbí, jak si dnes spousta lidí myslí. Myslím, že by odělalo své oprášení starých postupů jako orání po vrstevnici apod. Dále bych omezil řepku. U nás se může pěstovat na daném poli max 1x za 4 roky (děkujeme pane premiére v demisi), v Rakousku max 1x za 8 let a minimálně 500 m od obydlí, protože její pyl dráždí i zdravého, natož alergiky.

Když se podíváte na katastrální mapy obcí v lokalitách, kde jsou svahy, tak zjistíte, že pozemky byly velmi často po délce proti kopci. Také orba po vrstevnici je dost často jakýsi tradovaný žvást.

Uspořádání pozemků po délce proti kopci je logické, zejména v obcích, které byly v údolí.

Usedlosti tehdejších zemědělců byly dole a od stodoly až k "lesu se zpravidla táhl podle šířky parcely okolo usedlostii (cca 30 m) pruh, kde nejblíž byl ovocný sad se zeleninovou zahradou, orná půda a u lesa kousek louky.

30 m široký pozemek se oral proti kopci, ne po vrstevnici. A pluhy obracáky byly vzácností ne každý si ho dovolil.

Ale na tom pruhu se střídaly plodiny, půda byla kypřejší a intenzita srážek nebývala tak často intenzivní jako dnes.

Komunistická častuška 50.let: "To ví přece každý, že jsou meze na obtíž. Rozorejme meze navždy, budeme mít k sobě blíž!" Komunistický systém hospodaření napáchal nedozírné ekologické škody.

a kapitalistický to dodělal.

Různá výše dotací způsobila, že živočišná výroba se likviduje a pak jaksi chybí organické hnojivo v půdě

Rozorané meze, meliorace řek a těžká technika si začínají vybírají daň. Podle mě mají no sucho také částečný vliv vrty pro tepelná čerpadla. Narušíte nepropustnou vrstvu a voda prosakuje hlouběji.

Ty vrty se zalívají jílovocementovou zálivkou.