Trest dva a půl roku vězení s odkladem na čtyři roky za manipulace s veřejnými zakázkami potvrdil Nesibovi Krajský soud v Brně před dvěma týdny. Dříve nadějný politik se po odhalení kauzy, na kterou jako první upozornila MF DNES, stáhl do ústraní. Opustil ČSSD a po pravomocném verdiktu slíbil, že se vzdá i mandátu v židenickém zastupitelstvu.
Teď však Nesiba přišel s nápadem, který považují za kontroverzní nejen politici. Kromě toho, že učí na soukromé vysoké škole, začal totiž zkoumat, zda se na radnicích chovají eticky. Tvrdí, že ho k tomu vedly zkušenosti, jež nasbíral jako politik, ale také jako člověk, který musel podle svých slov nespravedlivě čelit soudnímu procesu.
Oslovil proto brněnské městské části s dotazem, zda mají takzvaný etický kodex. Pomocí něj můžou na radnicích upravovat svoje povinnosti, které neřeší zákony. A Nesiba tvrdí, že etická pravidla by při takové práci chybět neměla.
„Každá radnice si může kodex přizpůsobit podle sebe. Třeba by v něm mohlo být zakotveno, že zaměstnávání zastupitelů v příspěvkových organizacích musí opět schválit zastupitelstvo. Dnes je běžnou praxí, že stačí podpis tajemníka či starosty, aby dodrželi zákon, ale toto jednání je velmi neetické a za zády voličů,“ prohlásil Nesiba.
Zjistil, že právě brněnské městské části žádný takový dokument nevyužívají. Etickým kodexem se přitom řídí třeba úředníci brněnského magistrátu, část příspěvkových organizací města či zastupitelé Jihomoravského kraje.
„S kolegy nyní na toto téma připravujeme studii, ze které vzejde i možnost školení,“ nastínil plány Nesiba.
Snaží se dokázat, že je stejný jako ostatní, míní politolog
Jeho činnost vzhledem k trestu za korupci vyvolává u politiků spíše rozpačité pocity a pochybnosti o důvěryhodnosti. „Může to působit úsměvně, když někdo takový hledá odpovědi na etická témata,“ podotkl například David Oplatek (Strana zelených), radní Brna-střed.
Podle politologa Michala Pinka z Masarykovy univerzity se Nesiba touto formou snaží svůj případ medializovat a výsledkem by mohlo být: podívejte se, vždyť tak jako já fungují všichni, jen to mají lépe zařízené.
„Nejen u nás, ale všude ve světě se politici často snaží prokázat, že za co je ostatní odsuzují, dělají vlastně všichni,“ uvedl Pink.
Nesibovo jméno bylo doposud spojováno především s již zmiňovanou kauzou týkající se manipulací s veřejnými zakázkami na židenické radnici v letech 2010 až 2012 (psali jsme zde).
Stejný trest jako on dostal i tamní exradní Marián Hnát, dnes již také bývalý sociální demokrat. Podle rozsudku se korupce dopustili ve třech zakázkách v řádech několika set tisíc korun. Odsouzení cenu záměrně šponovali, v případě opravy střechy jednoho z bytových domů až o zhruba milion korun.
Odborník: Etické kodexy do politiky patří
Předseda brněnské buňky ČSSD Oliver Pospíšil připustil, že současná Nesibova aktivita tak působí paradoxně. „Nicméně výsledky mohou být zajímavé. Myslím ale, že na jeho situaci to nic nezmění,“ řekl.
Podle jeho slov kauza neprospěla především židenické ČSSD. „Tam to rezonovalo hodně. Co se týče městské organizace, tak dopad nebyl tak zásadní. Ale radost z toho nikdo z nás neměl. Oceňuji proto, že aktéři dodrželi svůj slib, že pokud se neobhájí před soudy, naši stranu opustí. Zachovali se férově,“ poznamenal Pospíšil.
Nesiba si navíc nepřeje, aby byla kauza s jeho nynějším úsilím spojována. „Byl bych nerad, kdyby kvůli tomu byl tento výzkum shazován,“ prohlásil s tím, že neexistenci etických kodexů považuje za problematickou.
Že jsou důležité, potvrzuje i protikorupční občanské sdružení Oživení. „Před lety jsme zjišťovali, zda mají etické kodexy pražské městské části. Neměly, ale později se to rozjelo. Je to opravdu velké téma, protože se tak dají upravit věci, které jdou nad rámec zákona,“ upozorňuje Marek Zelenka z Oživení.
„Třeba nyní hojně zmiňovaná kumulace funkcí u lidoveckého senátora Jiřího Čunka je typická věc, která by byla dobrá, kdyby se upravila v senátním etickém kodexu. Byla by tak ustanovena očekávání od senátora nad rámec toho, co vyplývá z ústavy nebo jednacího řádu,“ vysvětluje Zelenka.
