Sláva Židenic, doba temna, sir Alex v Brně. Fanda čísel odkrývá historii

Díky němu má Zbrojovka přehled o všech soutěžních zápasech, které kdy odehrála. Její kronikář Jiří Novotný vylovil ze starých archivů působivá data i pozapomenuté perličky.

Začátek padesátých let minulého století byl černým obdobím nejen pro Československo, trýzněné brutálním nástupem komunistické diktatury, ale i pro fotbalovou Zbrojovku. Mužstvo, které se ještě bezprostředně po válce řadilo na prvoligové čelo, se propadlo až do třetí nejvyšší soutěže a paběrkovalo stranou pozornosti.

Zároveň jde o jedinou etapu v profesionální éře brněnského klubu, kterou se dosud nepodařilo detailně zmapovat. „Zkrátka doba temna se vším všudy,“ glosuje Jiří Novotný, který dává archiv Zbrojovky dohromady.

A jde o mimořádné dílo. Ať si vyberete léta rozpuku před druhou světovou válkou, návrat na ligovou scénu v 60. letech, mistrovské opojení o dekádu později či živelné a nezapomenutelné devadesátky, „vyplivne“ na vás Novotný všechny výsledky, střelce gólů, sestavy i věk tehdejších brněnských hráčů. „Tedy kromě asi deseti fotbalistů z první republiky, kde mi chybí datum narození. Ale daří se to doplňovat,“ prohodí.

Díky němu tak má Zbrojovka záznamy o všech 2 731 mistrovských utkáních, jež odehrála za 90 let od chvíle, kdy se stala profesionálním klubem.

Čtyřicetiletý chlapík s hustými černými vousy možná na první pohled nesplňuje zažitou představu kronikáře, o to větší pečlivostí však vyniká. Statistiky hltal už od dětství, a když v 90. letech fandil za Lužánkami tehdejšímu Boby, zajímalo jej, jak si klub jeho srdce vedl v minulosti. „Ale nikde to nebylo k dispozici, tak jsem začal hledat ve starých novinách,“ přibližuje.

Pobavené knihovnice

Dychtivost po historii jej už tenkrát zavedla ke Karlu Kroupovi coby manažerovi klubu. „Dozvěděl jsem se, že není z čeho vycházet. Židenice (předchůdce Zbrojovky) si vedly fantastický archiv, ale ten za druhé světové války shořel. Jinak toho klub měl málo,“ ohlíží se Novotný, který tak začal pátrat na vlastní pěst. V roce 2008 se na Zbrojovku obrátil znovu, tentokrát ne s žádostí, ale s nabídkou. Od té doby s ní externě spolupracuje.

Původně se pídil jen po dávných výsledcích, postupně však nabaloval i další údaje, jako třeba data narození a úmrtí hráčů či různé příběhy. A jde na to z gruntu. „Nespoléhám na různé vydané knihy, protože jsou plné chyb,“ vysvětluje Novotný.

V bádání mu pomohl materiál od dlouholetého vedoucího brněnského mužstva Antonína Suchánka i publikace ke stému výročí založení klubu od Antonína Zabloudila. „Ten odvedl velkou práci, ale i v jeho knize jsou některé přejaté nesrovnalosti. Takže jsem procházel staré noviny zápas od zápasu, článek od článku. Říkal jsem si, že když už to budu dělat, tak pořádně,“ odhaluje Novotný.

Kolik toho Zbrojovka odehrála

V profesionální éře od roku 1932 do dneška nastoupili fotbalisté Zbrojovky k celkem 2 731 utkáním v pravidelných soutěžích. 

Z toho jich odehráli 1 661 v první lize (60 sezon), 594 ve druhé lize (22 sezon), 162 ve třetí lize (7 sezon) a 6 v kvalifikaci nebo baráži. V domácím poháru mají za sebou Brňané 189 zápasů (bez župních kvalifikací). V evropských pohárech čítá konto Zbrojovky 119 duelů, z toho 4 v Poháru mistrů a 16 v Poháru UEFA jakožto předchůdci Evropské ligy. Další soutěže s brněnskou účastí už zanikly. 

Ze začátku trávil moře času v Moravské zemské knihovně. „Tamní pracovnice mě zdraví už z dálky. Dělají si ze mě srandu, že si nikdo nepůjčuje tak obskurní věci jako já,“ směje se. Práci mu pak paradoxně ulehčil covid, za nějž se spousta materiálu zdigitalizovala a mohl jej tak prozkoumávat z domu.

Jako základní linii svého bádání si stanovil 21. prosinec 1931, kdy se SK Židenice přihlásily k profesionalismu. „Předtím hrály západomoravskou župu s Husovicemi, Moravskou Slavií nebo Žabovřeskami. V roce 1932 nastoupily do druhé ligy a hned rok nato do první,“ líčí Novotný.

Právě třicátá léta byla prvním zlatým věkem brněnského fotbalu. „Klub měl obrovský zvuk. Původně hrál na místě dnešních městských lázní v Zábrdovicích, ale město mu právě kvůli jejich stavbě vypovědělo smlouvu. Židenice se tak přestěhovaly na Rybníček, což je kousek od Lužánek, kde zažily parádní návštěvy. Na lepší zápasy chodilo osmnáct tisíc lidí a na stadionu nebylo k hnutí, i na míň zajímavé soupeře se sešlo osm až deset tisíc diváků,“ prozrazuje Novotný.

Exkurzi do prvorepublikových časů si užil i po archivářské stránce. „Byly tam tři čtyři výborné zdroje, z nichž šlo všechno krásně vyčíst včetně minut, kdy padly góly. Navíc jste si skoro mohl být jistý, že se vždy hrálo v neděli. I když třeba v sezoně 1942/43 měly Židenice v sobotu zápas v Kladně a hned v neděli nastoupily na Bohemce,“ přidává perličku.

Hráči bez křestního jména

Po roce 1948 však začalo přituhovat, a to nejen politicky. Židenice se staly Zbrojovkou, která sestoupila z první ligy a třináct let se plácala v nižších soutěžích. Na čas dokonce až v té třetí. 

„Výsledky a střelce gólů jsem dohledal všechny, ale na sestavy jsem rezignoval, u některých hráčů zase chybí křestní jména. Noviny v té době byly plné budovatelství a sport šel stranou, takže je těžké najít i sestavy prvoligových zápasů, natož těch třetiligových. Klub byl na okraji zájmu a referovalo se o něm málo,“ povídá Novotný.

Zrovna během této temné epizody přitom paradoxně dres Zbrojovky navlékla možná největší persona, která jej kdy nosila. V sezoně 1957/58 působil v Brně jako trenér bájný slávistický kanonýr Pepi Bican, který do čtyř zápasů naskočil i jako hráč a dvakrát skóroval.

V roce 1962 se po sloučení s Rudou hvězdou vrátila Zbrojovka do první ligy a od té doby je její archiv znovu kompletní. Největší slávu zažil klub v sedmdesátých letech, kdy uzmul svůj jediný mistrovský titul, další fanouškovská euforie propukla v letech devadesátých.

Vrátí se doba hojnosti poté, co se Brno posunulo zpět do první ligy? „Jako fanoušek, kterého kdysi na fotbal přivedl otec a dnes chodí se svým synem, jsem z postupu nadšený. Po třiceti letech se to povedlo sportovní cestou, a ne administrativní. Ale pokud do každé řady kromě branky nepřijde hotový ligový hráč, můžeme mít problém. Poslední roky je to v Brně nahoru dolů,“ konstatuje Novotný.

I proto možná tak rád nahlíží do historie...

Zajímavosti z historie Zbrojovky

V Brně si zahrál i sir Alex
Když 16. února 1966 nastupoval za Lužánkami tehdejší Spartak ZJŠ Brno proti skotskému Dunfermlinu, nikdo z domácích hráčů ani pěti tisícovek diváků nemohl tušit, s kým mají tu čest. Přitom zrovna zažili nevšední setkání s fotbalovou legendou. S hosty totiž k odvetě třetího kola Poháru veletržních měst přicestoval i tehdy čtyřiadvacetiletý útočník Alex Ferguson, později světoznámý trenér Manchesteru United honosící se titulem sir. K nesmrtelné legendě měl tehdy ještě daleko, jednalo se však o obávaného střelce, který v prvním duelu proměněnou penaltou podtrhl výhru svého týmu 2:0. Za Lužánkami pak Dunfermline uhrál bezbrankovou remízu, což mu stačilo k postupu.
Už v červnu 1936 se v Brně objevil dvojnásobný italský mistr světa Giuseppe Meazza, jehož jméno nyní nese slavný milánský stadion San Siro. Židenicím dal dva góly a jeho Ambrosiana (později Inter) tu ve Středoevropském poháru vyhrála 3:2.

Záhadný střelec byl Němec
Nejlepším kanonýrem zbrojovácké historie je s přehledem Karel Kroupa, gólový rekord za jeden ligový ročník však drží Jan Šimek. V poválečné sezoně 1945/46 zapsal 26 tref a Židenicím vystřílel tuzemský bronz. Osud hráče, který v Brně nastřádal celkem 52 ligových zásahů, však byl dlouho záhadou, protože se po něm po roce 1948 slehla zem. Jeho příběh rozluštil až Jiří Novotný s pomocí archiváře Eugena Scheinherra. „Šimek se narodil v roce 1917 v Německu a přes Ervěnice (dnes už neexistující obec na Chomutovsku) se dostal do Česka, kde vystřídal víc klubů. Mělo se za to, že po komunistickém převratu jej zavřeli či popravili, ale jeho osud byl prozaičtější. Jako rodilý Němec se vrátil zpět domů,“ odkrývá zbrojovácký kronikář. Ten se pídil i po zkazce, že v době první světové války za Židenice v utajení chytal pozdější král komiků Vlasta Burian. „Ale nepovedlo se mi to věrohodně doložit,“ říká Novotný.

Únik z temnot díky sloučení
Nejen v letech 2012 a 2020 pomohlo Zbrojovce do první ligy administrativní opatření. První postup „od stolu“ zažila už v roce 1962, kdy sloučení s brněnskou Rudou hvězdou ukončilo nejtraumatičtější etapu v historii klubu. Ta započala pádem do druhé ligy v roce 1949 a pokračovala sešupem o další patro níž o čtyři roky později. Ve třetí nejvyšší soutěži se Zbrojovka soužila celých sedm let. Po návratu do druhé z uctivé vzdálenosti sledovala skok mezi elitu svých městských souputníků – nejprve v podání Králova Pole a následně i Rudé hvězdy. Právě s ní se však tehdejší Spartak ZJŠ Brno spojil, což mu vyneslo posun do první ligy, i když v té druhé skončil až na osmém místě jedné ze tří skupin. Zajímavostí je, že právě Rudá hvězda předtím vybojovala jednu ze dvou uznávaných trofejí víc než stoleté historie brněnského fotbalu, když v roce 1960 i s Vlastimilem Bubníkem vyhrála domácí pohár.