Ilustrační snímek

Ilustrační snímek

Jižní Morava je líhní podnikatelů. Začíná jich tu nejvíc v republice

  • 7
Osamostatnit se, zariskovat a pustit se do vlastního podnikání či živnosti. Počet Jihomoravanů, kteří rozjíždějí svůj byznys, rychlým tempem roste. Podle nejnovějších údajů Českého statistického úřadu je dokonce začínajících soukromníků na tisíc obyvatel v kraji nejvíce v republice.

Jen za poslední rok a půl na jižní Moravě přibylo přes osm tisíc podnikatelů. „Aktivita Brna a okolí překvapuje i proto, že na rozdíl od hlavního města je tu stále relativně vysoká nezaměstnanost, která dosahuje 5,8 procenta,“ řekla Eva Karasová, manažerka projektu T-Mobile Rozjezdy, soutěže podnikatelských nováčků.

Jižní Morava podle ní patří vedle Prahy a překvapivě i Zlínského kraje mezi ekonomické tygry. A zatímco na počet obyvatel ve zhruba stejně velkém Moravskoslezském kraji připadá na tisíc lidí pouhých 0,24 začínajících živnostníků, v Jihomoravském kraji jich je 4,59.

Rozdíl je tedy markantní. Zaostává i jinak suverénní Praha nebo Středočeský kraj.

Podle místopředsedkyně Asociace malých a středních podniků a živnostníků Pavly Břečkové je však důležité sledovat, které typy živností jsou v rozkvětu. „Obecně jsou to spíše přivýdělky při hlavním pracovním poměru. Naopak počet živností pro plné živobytí se již několik let po sobě snižuje,“ tvrdí.

Zaměstnanci si tak prý musí často zvyšovat životní komfort ještě vedlejším příjmem a podnikáním. Podobně jsou na tom i ženy na mateřské dovolené či studenti. „Typicky se jedná například o učitele, kteří na živnost poté dělají třeba překlady nebo doučování,“ doplnila Břečková.

Začátečníkům pomáhají podnikatelské inkubátory

Pro oslovené analytiky není aktuální jihomoravský podnikatelský apetit velkým překvapením. Může za něj prý nejen optimističtější ekonomický výhled do budoucna, ale hlavně unikátnost brněnského prostředí a jeho okolí.

„Důležité je profilování Brna jako technologického centra celého středoevropského regionu. Díky tomu k nám proudí investice – a využívají toho i mladí podnikatelé, kteří zakládají nové firmy právě v tomto oboru,“ zmínil analytik společnosti Cyrrus Jiří Šimara.

Podnikatelé v číslech

4,59

nových soukromníků připadá na jižní Moravě na tisíc obyvatel.

0,24

naopak vykazuje podobně velký Moravskoslezský kraj, průměr je 2,82.

17,7

procenta je podíl podnikatelů na jižní Moravě, který postupně stoupá.

Jihomoravský kraj se tak dá označit za hlavní rodiště malých technologických firem v zemi.

Čtvrtina všech malých firem v Česku, které mají pět a více výzkumníků, sídlí právě na jižní Moravě. To je opět o něco více než v Praze. Od roku 2005 se jejich počet navíc ztrojnásobil.

Šimara zároveň zdůraznil, že právě v jihomoravské metropoli už delší dobu ideálně fungují významné inkubátory a inovační centra, která podnikatelům v začátcích pomáhají byznys nastartovat.

Mezi ně patří například Jihomoravské inovační centrum (JIC), jež za poslední měsíce registruje strmý nárůst zájmu o svoje služby. Jen loni pomohlo asi stovce projektů, přičemž si odborníci mnohdy vybírají z těch nejzajímavějších.

„Podíl na tom má nastupující generace Y, která příliš netouží po zaměstnaneckém poměru a hledá nové alternativy lépe odpovídající jejím potřebám. V Brně se koncentruje vysoký počet absolventů vysokých škol, kteří se vrhají také na dráhu takzvaných freelancerů (na volné noze – pozn. red.), například v kreativních odvětvích,“ objasnil ředitel JIC Jiří Hudeček.

Co brzdí? Administrativní zátěž i nedostatek pracovníků

Podle Břečkové lze na jižní Moravě také obchodně a hlavně výhodně zužitkovat úrodnou půdu.

„Vzniká tady totiž řada zemědělských přebytků. Další výhodu regionu vidím v regionalitě a menší ochotě lidí cestovat za prací jinam, protože právě Jihomoravané mají spojení s krajem, obcí a rodinou nejhlubší,“ odhadla důvody, proč stále více zdejších obyvatel bere podnikatelsky osud do vlastních rukou.

I přes odvahu a optimistické ekonomické prognózy jim však překážky do cesty mnohdy stavějí úřady. „Začínající podnikatelé by bezpochyby uvítali zjednodušení administrativy, která souvisí se založením a provozem firmy. Tímto způsobem by získali tolik potřebný čas a energii na to, aby se mohli opravdu naplno věnovat svému byznysu,“ doplnil Šimara.

Podnikatelům či zaměstnavatelům pak příliš nepomáhá ani nejednotnost mezi vedením Jihomoravského kraje a Brna.

„Celý kraj by měl společně přemýšlet o infrastruktuře, aby se lidé mohli volně přesouvat. To samé platí o vzdělávacím systému. To, že tohle politická kultura často moc neumožňuje, považuji za velmi kontraproduktivní pro obě strany,“ uvedl nedávno v rozhovoru pro MF DNES viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.

Zároveň by se prý kraj měl více otevřít pracovní síle ze zahraničí. „Již nyní musí řada společností odmítat zakázky. To může případné podnikatele odradit. Ať už z toho pohledu, že hledání kvalifikovaného pracovníka by pro něj znamenalo zvýšení nákladů, nebo proto, že by bylo výhodnější se nechat zaměstnat za vyšší plat,“ zmínil možná rizika analytik investiční skupiny DRFG David Bohuněk.