Vysoké teploty ženou přírodu dopředu - zemědělci na poli u Pohořelic obdělávají pole

Vysoké teploty ženou přírodu dopředu - zemědělci na poli u Pohořelic obdělávají pole | foto: Radek Miča, MAFRA

Jižní Morava: teplota stoupá až o tři stupně v průměru

  • 5
Kombinace horka, sucha a přívalových dešťů likviduje úrodu. Klima jižní Moravy se mění v subtropické. Symbol úrodného kraje se může za necelé tři desítky let proměnit v pustou krajinu. Letošní tropické počasí je podle vědců prý jen začátek. Bude to horší. Klimatické podmínky se mění rychle a nad jihomoravské lány se stěhují tropy.

V roce 2035 se zvýší průměrná teplota až o tři stupně. Říká to studie Českého hydrometeorologického ústavu z Brna, kterou si nechali vypracovat jihomoravští zemědělci.

Navíc se čas dešťových srážek posunuje mimo příznivé období vegetačního růstu. Důsledky těchto změn pozorují zemědělci už několik let. Zvláště letošní rok je pro ně z hlediska výnosů z úrody citelnou ztrátou. Na vině je počáteční sucho a následné období přívalových dešťů. To bude však do budoucna pravděpodobně setrvalý stav.

"Už předloni jsme si v rámci Jihomoravského kraje nechali vypracovat studii, která se zabývá změnami průměrných denních a nočních teplot a atmosférických srážek a jejich využitelnosti. Ze studie vyplývá, že do roku 2035 se přemění území jižní Moravy na subtropy. Bude se měnit struktura pěstovaných plodin, ale také složení zoofauny," potvrdil předseda jihomoravské Agrární komory Václav Hlaváček.

Je to problém celé společnosti, jde o jídlo

Silné dopady klimatických změn zaznamenávají zemědělci už teď. Deště přicházejí v jinou dobu, než by potřebovali. V době nejsilnějšího vegetačního růstu, kdy rostliny vyžadují závlahu, nepadla z nebe ani kapka vody.

Její nápor přišel naopak až v době dozrávání plodin. To už úrodě nepomohlo, naopak na mnoha místech začala plesnivět a hnít.

"Poslední srážky napršely v březnu. Další přišly až koncem května. To se projevilo především na obilovinách. Nenarostly odnože a to poznamenalo výnosy. Ty se letos pohybují mezi dvěma a čtyřmy tunami na hektar," uvedl farmář Bronislav Formánek z Agrocentra Hrušovany nad Jevišovkou na Znojemsku.

Průměrná sklizeň, na kterou jsou pěstitelé zvyklí z dřívějších let, se přitom pohybuje přes pět tun z hektaru. "Je to opravdu následek dlouho trvajícího sucha," podotkl Formánek, který hospodaří na 1 700 hektarech polí.

Z průzkumu, který zveřejnil Český statistický úřad, vyplývá, že pokles úrody, jehož hlavním důvodem je počasí, je na jižní Moravě nejvyšší ve srovnání s ostatními kraji.

"Je to problém celé společnosti, nikoliv jen zemědělců. Potravinová soběstačnost se tak stává závažným tématem. Podobnou studii provádí i Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně a ve výsledcích se vědci shodují," upozornil šéf Agrární komory Hlaváček.