Jižní Morava také díky tomu nejvíce boduje v takzvané solární lize, která sestavuje žebříček obcí v zemi podle toho, jak jsou vybaveny solární technikou. V žebříčku je už zapsáno 661 českých obcí a v první desítce jsou hned čtyři jihomoravské: Dubňany, Bzenec, Vranovská Ves a Hrušovany u Brna.
V Dubňanech vznikla jedna z prvních fotovoltaických elektráren v kraji, ale největší se nyní staví ve Vranovské Vsi na Znojemsku. Z obřího fotovoltaického komplexu funguje již polovina a za zhruba dvě miliardy korun jej staví tři samostatní investoři na téměř padesátihektarové ploše.
Některé obce sluneční elektrárny za humny moc nechtějí, také proto, že lány černých panelů narušují vzhled okolní krajiny (viz referendum o fotovoltaické elektrárně v Olomučanech) .
Například Vranovská Ves se však netají tím, že na ní slušně vydělá. V příštích letech jí ze sluneční energie poplynou do obecní pokladny až čtyři miliony korun ročně, dvojnásobek ročního rozpočtu.
"Jsme velmi spokojeni, protože firmy plní požadavky, které jsme měli," pochvaluje si starosta obce Jiří Peřinka.
Elektrárny mění ráz krajiny
Stejně jako u větrných elektráren se často stává, že proti fotovoltaickým elektrárnám nemá výhrady vedení obce, spíš ji nechtějí někteří obyvatelé. Přísun peněz do obecní pokladny pro ně není dost pádný argument, ale ve Vranovské Vsi to vyřešili.
V prvních čtyřech letech provozu komplexu slunečních elektráren se obec o výnos podělí s obyvateli. "Peníze tak půjdou na opravy střech jejich domů, opravy fasád a plotů směřujících do ulic. Chceme, aby celá naše obec dostala trochu švih," říká starosta.
Některé obce na slunečních elektrárnách vydělají i tak, že investorům pro ně prodají pozemky. V poslední době jsou však mnohé z nich opatrnější, mají strach, aby jim po ukončení jejich provozu nevyrostl za vesnicí nějaký problematický závod, který by mnohem výrazněji narušil životní prostředí.
Kvůli slunečním elektrárnám totiž musí změnit územní plán a plochu dál vést jako průmyslovou zónu.
Pro pronájem pozemků se rozhodli například ve Velké nad Veličkou na Hodonínsku. A přitom se jednalo jen o bývalou skládku. "Po uplynutí doby nájmu mohou být tyto lokality využity například pro výstavbu rodinných domků," vysvětlil starosta Velké nad Veličkou Jiří Pšurný.
Plochy fotovoltaických panelů změnily ráz krajiny i v okolí Kyjova. V loňském roce postavila kyjovská společnost Top Centrum fotovoltaickou elektrárnu u Vlkoše, v provozu je i elektrárna v Kostelci. Ve Veselí nad Moravou buduje solární park společnost Z-Group, která vlastní tamní železárny.
Fotovoltaickou elektrárnu ovšem odmítli například lidé z Blatničky na Hodonínsku. V referendu, které se v obci odehrálo koncem roku 2008, většina tamních obyvatel nepodpořila záměr zastavět zhruba osm hektarů plochy v lokalitě Pod Hájem. Lidé se obávali, že rozlehlá plocha fotovoltaických panelů příliš poznamená tamní ráz krajiny a výhled z obce.
