Brno patří podle studie Master Card mezi tři krajská města, která se rozvíjejí nejrychleji.

Brno patří podle studie Master Card mezi tři krajská města, která se rozvíjejí nejrychleji. | foto: Radek Miča, MAFRA

Jižní Moravu brzdí v rozvoji málo pracovních míst i chudé okresy

  • 21
Je Jihomoravský kraj bohatý? Záleží na tom, kde právě stojíte. Brno patří mezi tři krajská města v Česku, která se rozvíjejí nejrychleji. Naopak okresy na jihu kraje, jako je Znojemsko, Břeclavsko a Hodonínsko, táhnou jižní Moravu ekonomicky dolů.

Vyplývá to ze studie MasterCard, kterou zpracoval tým odborníků z Vysoké školy ekonomické v Praze. Výzkumníci se zaměřili na celkový socioekonomický rozvoj měst a krajů v posledních čtyřech letech.

"Postavení Jihomoravského kraje není jednoznačné. Na jedné straně vykazuje čtvrtý nejnižší nárůst nezaměstnanosti nebo třetí nejnižší nárůst podílu dlouhodobě nezaměstnaných," komentoval výsledky šéf výzkumného týmu Milan Damborský.

Vývoj krajů v letech 2008 až 2012

Nadprůměrně se rozvíjející kraje
1. Ústecký
2. Liberecký
3. Moravskoslezský
4. Karlovarský

Průměrně se rozvíjející kraje
5. Pardubický
6. Praha
7. Olomoucký
8. Plzeňský
9. Jihočeský
10. Středočeský

Podprůměrně se rozvíjející kraje
11. Jihomoravský
12. Královéhradecký
13. Vysočina
14. Zlínský

Zdroj: MasterCard

Na druhou stranu však v kraji podle něj nejvíce vzrostl počet uchazečů na jedno volné pracovní místo. Jižní Morava tak mezi ostatními regiony skončila až na 11. pozici mezi podprůměrně se rozvíjejícími kraji.

Výhodou Brna je i dobrá dopravní dostupnost

Naopak jihomoravská metropole patří mezi nejlépe hodnocená města po Ostravě a Karlových Varech. "Brno je velmi atraktivním centrem s významným rozvojovým potenciálem v různých oblastech včetně znalostní ekonomiky," uvedla Eva Kárníková z MasterCard.

Jednou z výhod města je podle ní třeba integrovaná doprava v regionu i v Brně samotném.

"V Hodoníně jsem hledala práci marně, tak teď dojíždím každý den hodinu vlakem do Brna, kde se pro mě místo našlo," podotkla třicetiletá Kateřina Hrabcová.

Za propadem stojí konec hornictví a odchod armády

Není to ale tak dávno, co za bohatý okres platilo naopak Hodonínsko. Podle Vladimíra Šťávy, který léta vedl tamní úřad práce, začal okres nabírat zpoždění až v polovině devadesátých let.

"Do té doby bylo Hodonínsko bohaté. Každý druhý pracoval v hornictví. Jenže pak se těžba utlumila," popsal Šťáva.

Když se přidal odchod armády a stále slabší zemědělství, Hodonínsko kleslo postupně z pozice regionu s vysokou průměrnou mzdou na opačnou stranu žebříčku.

A tak zatímco průměrná nezaměstnanost v kraji je nyní 9,3 procenta, na Znojemsku činí 12,2 procenta a na Hodonínsku 13,1. "Ti vzdělaní odcházejí pryč a na úřadě práce zůstávají učňové a nekvalifikovaní," poznamenal Šťáva.

I přes dobrou infrastrukturu a dostatek volných bytů se do Hodonína nehrnou ani investoři. "Je tady špatná struktura studijních a učebních oborů. Restrukturalizace středního školství měla přijít už dávno," dodal Šťáva.

Přesto se najdou firmy, kterým se v oblasti daří. Příkladem může být Kordárna Plus z Velké nad Veličkou, která vyrábí technické tkaniny. Dva roky po insolvenci povyrostly tržby společnosti na 2,57 miliardy korun a její odbyt se zvýšil téměř o třetinu. V obci nyní zaměstnává 635 lidí.