V řekách klesají hladiny a jejich průtoky se už proto v některých místech začínají trochu "vylepšovat" vodou z přehrad. "Od března až do poloviny dubna byly průtoky jihomoravských řek zvýšené, v posledních zhruba čtrnácti dnech však jdou dolů," říká vedoucí vodohospodářského dispečinku Povodí Moravy Marek Viskot.
Například v Rokytné včera teklo 0,15 metrů krychlových vody, přitom již průtok 0,12 se v této části toku vyhodnocuje jako sucho. A průtoky klesají i v Moravě, Dyji, Jevišovce a v dalších tocích.
Sucho v některých hodinách zaznamenává stanice Vranov Hamry na Dyji, ale to je podle Marka Viskota způsobeno provozem vodní elektrárny. "Tak to tady funguje již desítky let," dodal.
"Tři týdny pořádně nepršelo"
To, že řeky vypadají letos na jaře trochu jinak, potvrzují i hydrometeorologové. "Ve srovnání s dlouhodobým průměrem jsou nyní průtoky podprůměrné. Je to i tím, že tři týdny pořádně nepršelo," říká Ivo Dostál z brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu.
Situace však není ve všech řekách stejná. V některých teče zhruba třetina vody oproti dlouhodobému průměru, jinde se od něj nijak výrazně neliší.
Zatímco pokles Moravy ve Strážnici je minimální, například ve Svratce v Židlochovicích nebo Jihlavě v Ivančicích je daleko výraznější. Řeky nemá co "napojit". Sníh roztál a srážky jsou minimální.
Například v předminulém týdnu spadlo v kraji jen devatenáct procent srážek ve srovnání s dlouhodobým průměrem a bylo o šest stupňů tepleji než obvykle.
Když nezaprší, bude zle
K oblastem s minimem srážek patří na jižní Moravě i Velké Pavlovice. "Jsme již z toho přímo zoufalí. Jestli v nejbližších dnech nezaprší, bude to již hodně zlé," posteskla si předsedkyně zdejšího zemědělského družstva Marie Suská.
Plodiny v suché půdě, kterou ještě navíc v posledních dnech "vyfénoval" vítr, špatně nebo někde i vůbec nevzcházejí. "Nejhůře vypadají jarní ječmeny, vzešly jen na místech, kde na poli byla trochu vláha, jinde není nic," dodala.
A znovu oset tyto plochy už pěstitelé v podstatě mohou jen kukuřici na siláž, jiné plodiny by už nedozrály. "Jenže kukuřici na siláž pěstovat nechceme, co bychom s ní potom dělali, když se chovy skotu ruší," říká Marie Suská.
A vláhu podle ní už nutně potřebují i plodiny vyseté na podzim, jinak nezesílí, neodnoží výnosy budou velmi slabé.
Starosti se suchem zatím nemusí mít snad jen vinaři, protože réva má hluboké kořeny a nedostatkem vláhy ještě netrpí. Zatímco pěstitele může zachránit jen déšť, řekám pomáhají vodohospodáři, pouštějí do nich vodu z přehrad.
"Využili jsme jarního tání a naplnili všechny nádrže, jsme schopni řeky dotovat i několik měsíců. Například z přehrady Vír a Vranov jsme řeky v minulém roce dotovali do prosince," říká Marek Viskot z Povodí Moravy.
Některé přehrady začaly trochu vylepšovat průtoky řek již nyní. "Pouštíme z nich více vody, ale rozdíl mezi přítoky a odtoky není zatím tak výrazný jako v letních měsících. Například do Víru přitéká kolem 2,5 metrů krychlových vody a odpouštíme tři. Do Vranovské přehrady teče šest až sedm a vypouštíme jich osm. Už jsme však zažili období, kdy do Vranova přitékal pouze jeden metr krychlový vody," popsal Viskot.
Pomáhat řekám mohou vodohospodáři jen tam, kde jsou na nich přehrady. "Jinde se musíme spolehnout na přírodu," dodal.
