"Je pravda, že jmelí je v posledních letech více než dříve, objevuje se i na jabloních a dalších ovocných stromech. Roste dokonce i na šeříku a v lednickém parku ho máme i na metasekvojích, stromech z Číny," říká Přemysl Krejčiřík, dendrolog z Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně.
Na ošetřování stromů nejsou peníze
Přibývající množství jmelí má více důvodů. Podle Přemysla Krejčiříka je to hlavně proto, že se v přírodě ponechávají velké staré stromy a dobře se neošetřují. Velké problémy s jmelím tak mají hlavně lípy.
"Dřív se vzrostlé stromy častěji kácely a nahrazovaly novými. Ten koloběh byl rychlejší. A mladý zdravý strom tomuto parazitu lépe odolává," vysvětluje dentrolog. Ty starší by si s ním lépe poradily, kdyby se více prořezávaly a ošetřovaly, ale na to často nejsou peníze.
Když už je ale strom hodně napadený, je lepší ho pokácet, aby se tak zabránilo dalšímu šíření jmelí. Stejně by ho parazit časem vysál tak, že by uhynul.
Jmelí může stromu i pomoct
Na další stromy jmelí roznášejí ptáci a v podstatě tak krajinu rostlinným parazitem zaplevelují. Za určitých okolností se však strom může paradoxně na něm stát dokonce závislým.
"Jmelí mu pomáhá táhnout vodu nahoru. V období sucha ho však může až příliš vyčerpat," říká dendrolog.
Jmelí vytváří kulovité trsy, které mohou mít průměr až jeden metr. Na jeho bobulích si pochutnávají někteří ptáci, hlavně drozdovití. Dendrologové příčinu většího rozšíření jmelí ještě vědecky nezkoumají, někteří však soudí, že může souviset i se změnou klimatu.
