Muž na pozemku otrokáře Adama, který se představil jako Karel Kuběna, je podle sousedů tyranův bratr

Muž na pozemku otrokáře Adama, který se představil jako Karel Kuběna, je podle sousedů tyranův bratr | foto: Ivana Solaříková, MF DNES

Jsme jen ekologické zemědělství, tvrdil muž na pozemku otrokáře

  • 4
Sedmdesátiletý muž se přesně v poledne skláněl nad zahrádkou za domem Jiřího Adama v Mikulově. Dnes tu pracuje jen on a mladá dívka. I v poledním žáru mají na sobě dlouhé košile a pokrývky hlavy. "Budeme holt slavní. Ale v uvozovkách," říká muž, který se představil jako Karel Kuběna. Sousedé ho ale označili za Adamova bratra.

Kauza, která se kolem Jiřího Adama rozpoutala, údajně oba pracanty nijak nerozrušila.

Co říkáte na policejní vyšetřování, které se kolem pana Adama rozpoutalo?
Nevím, proč bych měl být vzrušený. Nás to netěší, co se kolem toho rozpoutalo. A ani Adamovy to netěší. Protože nikdy o takovou popularitu nestáli. Už něco vyšetřovala policie, nějaké udání. I sousedů se ptali, tak mě to netěší. A bylo to ještě v rámci policie. O tom se nemluvilo. Tohle už je celostátní. A netěší to ani je, ani mě.

Jak to tady funguje?
Já jim pomáhám. Jsme třicet let známí. Pomáhám mnoha lidem. A nikdy ne za peníze. Vždycky jsou to známí. A ostatní taky pomáhají.

Jak jste se sem dostal?
Zemřela matka paní Adamové. Tak tady začali opravovat ten domeček. A já jim pomáhám. Zatím jsou tu boudy. V těch bydlíme. Ale pak v nich bude nářadí. Boudy se nechají a bude tam jen kůlna. I ve sklepě je nacpané polní nářadí.

Jak jste tu dlouho?
Já jsem sem nejezdil. Pracoval jsem, tak mi to nedovolovalo. A teď jsem v důchodu. Tak jim tam podle možností jdu pomoct třeba při sázení brambor.

A máte rodinu?
Ano. Manželka vždycky čeká, kdy přijedu, abych zase pracoval tam.

Zdá se vám, že by tu byly špatné podmínky, jak tvrdí policie? Děláte tu otrockou práci?
Dělám podle svojí energie. Vždycky jsem tak dělal. A chodíme brzo spát podle roční doby. Žijeme s přírodou. A pěstujeme ekologické potraviny.

Z vinohradu, na kterém pro Adama otročily seniorky, je výhled na mikulovský zámek

A co jídlo?
Moc ho není. Ale já mám rezervu. Najím se doma, kolik potřebuju. A tady, co se předloží.

Co budete mít dnes k obědu?
Nevím. To vaří paní Adamová. My nejsme úplně vegetariáni, ale maso moc nejíme.

Jste členem nějaké sekty?
Ptají se mě na to. Ale my jsme s Adamovými přátelé.

A vaši penzi si necháváte?
Určitě. To bych se mohl rozvést, kdybych to dával pryč (smích). Opravuju doma chalupu po rodičích, tam to ukládám.

Nemáte společnou fotku?
Ne, to my tady foťák nemůžeme, tedy nemáme. Ani mobil. Ani normální telefon. Když Adamovi potřebují, tak volají z budky.

Pustíte nás dál?
Ne, není to můj majetek. A jak se to dozví paní Adamová, tak to nebude dobré. Nabralo to moc velké obrátky. A to oni nebudou rádi. My jsme si tady dosud žili tak normálně, lidi o nás celkem nevěděli. A teď najednou se z toho stala taková aféra.

A ta žena, co je tu s vámi, se sem dostala jak?
Jí se líbilo to ekologické. Na poli máme hromadu jam na kompost a tam se vozí odpad i z Brna. Máme tu dvanáct popelnic a odpadky rostlinné se dávají do těch jam. Uhnívá to tam třeba pět roků a pak se s tím hnojí. Je to takové ekologické zemědělství. Ale teď už je nás málo, už to nezvládáme. Tak to pole pustne.

Kolik vás tu teď je?
Slečna a Adamovi. Jen čtyři.

A kde je pan Adam?
Prý mu nebylo dobře. Tak někam odjel. A paní také odjela něco vyřizovat.