Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Stromy ořezané až na kmen lidi dráždí, úřady je brání kvůli hmyzu

  9:48aktualizováno  9:48
Hlavně topoly kolem jihomoravských potůčků a řek se v loňském roce změnily na nevzhledné pahýly. Úřady totiž místo kácení některých dřevin začaly povolovat jen ořezy na takzvaná torza. Aby chránily třeba vzácný hmyz.

Zejména z bezpečnostních důvodů se musí do starých stromů říznout, aniž by se musely úplně pokácet. Ve zbylých pahýlech pak přežívají brouci. | foto: Povodí Moravy

Povodí Moravy ročně vykácí stovky stromů. Kvůli bezpečnosti na cestách podél vodních toků, ale také kvůli zlepšení průtočnosti potoků a řek. Ve většině případů kácené stromy nahrazují novou výsadbou. Stále častěji ale úřady, které vydávají povolení ke kácení, předepisují takzvaný sesazovací řez.

„V takovém případě se strom neskácí, ale ořeže až ke kmeni na torzo. Tím přestane být nebezpečný a současně jsou tak zachovány podmínky pro život živočichů, kteří ve stromě žijí,“ vysvětluje mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař.

Loni muselo Povodí takto ořezat topoly a vrby například v Dražůvkách, v Šardicích či v Uherském Hradišti. Někde ořez úřady nařídily na stromech s prokázaným výskytem chráněných živočichů, někde si však vymínily ponechání určitého počtu torz rovnoměrně v celém úseku kácení.

„Tento trend sesazovacích řezů je poměrně nový a veřejnost si na to, že torzo představuje již finální úpravu stromu, teprve zvyká,“ poznamenal Chmelař.

Zachované kmeny pomáhají přežít vzácnému hmyzu

To potvrzuje i Tomáš Macháček, ekolog Povodí Moravy. „Jedno je jisté – torza se nelíbí a takové ošetření dřevin se před veřejností jen velmi těžko obhajuje, jak jsme si již stihli vyzkoušet,“ poznamenal ve firemním Zpravodaji o vodě.

Navíc se takový ořez prodraží. „Vedle otázek, jestli takto ošetřená dřevina je v daném místě po všech stránkách perspektivní a je takové ošetření výhodnější než nahrazení novou, je nutno uvažovat, že takovéto nařízení velmi významně navýší cenu prováděných prací,“ upozornil již loni.

Letos se taková torza objeví například v přestárlé kaštanové aleji u Mikulova. Město už tady vysadilo stromy nové a původní nebezpečné kaštany mají jít k zemi. Ve stromech se ale usadili vzácní hmyzí obyvatelé - třeba zlatohlávek skvostný, páchník hnědý či kovařík rezavý, ale i vzácné houby nebo samotářské včely a vosičky. Jejich přežití mají zajistit právě zachované kmeny.

„Stabilní torzo je z bezpečnostního hlediska prakticky bezproblémové a může poskytovat útočiště desítkám druhů drobných tvorečků po mnoho let,“ podotýká Pavel Dedek, zoolog Správy CHKO Pálava.

Brouci z lesů utekli do městských parků

Podobných příležitostí totiž v posledních desetiletích rychle ubývá. Z lesů se člověku podařilo vytvořit plantáže stejnověkých a přehuštěných stromů, kde pro slunce ani staré stromy, které hmyzí krasavci potřebují, není místo.

„Vymírající brouky, vázané na takové prostředí, jsme tak vytlačili z lesů do měst. Vhodné stromy nacházejí například v parcích nebo alejích,“ vysvětluje Dedek.

Ani tam to ale nemají lehké. „Zvlášť v posledních letech, s přílivem dotací na obnovu městské zeleně přibývá případů, kdy jsou hromadně odstraňovány stromy s poukazem na jejich reálnou či domnělou nebezpečnost v duchu ‚vezmeme to z gruntu, když na to teď máme peníze‘. Každý strom jednou zestárne, ale u stromů je proces stárnutí a odumírání obvykle velmi pozvolný a právě v téhle fázi se stromy stávají atraktivními pro vzácné živočichy,“ sděluje Dedek.

I když ve volné krajině působí torza stromů nezvykle, na mnoha místech, kudy procházejí tisíce lidí, je již ořez nebezpečných stromů zavedenou praxí.

„Například v zámeckém parku v Lednici, jedné z nejnavštěvovanějších památek v České republice, se torza biologicky cenných stromů stala běžnou a často také esteticky zajímavou součástí zdejšího genia loci,“ upozorňuje Dedek.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační foto
Studenti ekonomie mají svou laboratoř. Zkoumají třeba daňové podvody

Experimentovat mohou i ekonomové. Teď k tomu mají i dvě výzkumné laboratoře na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Jejich hlavní výhodou...  celý článek

Plavecký bazén ve Znojmě.
Rodiče posílali peníze na plavání dětí, šly ale do trenérovy firmy

Peníze, které rodiče poslali do znojemského plaveckého oddílu, nešly za dětmi, ale do soukromé firmy jejich trenéra. Tomu teď hrozí trestní stíhání za...  celý článek

Zemědělci na polích u Mikulova zavlažují úrodu.
Vědci zkouší na Břeclavsku lék na sucho, inspirovali se v Izraeli

Odborníci budou v Přítlukách na Břeclavsku testovat, jak zadržet vodu v krajině a zpomalit její odtok. Obec se dostala mezi šest lokalit vybraných po celé...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.