Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Stromy ořezané až na kmen lidi dráždí, úřady je brání kvůli hmyzu

  9:48aktualizováno  9:48
Hlavně topoly kolem jihomoravských potůčků a řek se v loňském roce změnily na nevzhledné pahýly. Úřady totiž místo kácení některých dřevin začaly povolovat jen ořezy na takzvaná torza. Aby chránily třeba vzácný hmyz.

Zejména z bezpečnostních důvodů se musí do starých stromů říznout, aniž by se musely úplně pokácet. Ve zbylých pahýlech pak přežívají brouci. | foto: Povodí Moravy

Povodí Moravy ročně vykácí stovky stromů. Kvůli bezpečnosti na cestách podél vodních toků, ale také kvůli zlepšení průtočnosti potoků a řek. Ve většině případů kácené stromy nahrazují novou výsadbou. Stále častěji ale úřady, které vydávají povolení ke kácení, předepisují takzvaný sesazovací řez.

„V takovém případě se strom neskácí, ale ořeže až ke kmeni na torzo. Tím přestane být nebezpečný a současně jsou tak zachovány podmínky pro život živočichů, kteří ve stromě žijí,“ vysvětluje mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař.

Loni muselo Povodí takto ořezat topoly a vrby například v Dražůvkách, v Šardicích či v Uherském Hradišti. Někde ořez úřady nařídily na stromech s prokázaným výskytem chráněných živočichů, někde si však vymínily ponechání určitého počtu torz rovnoměrně v celém úseku kácení.

„Tento trend sesazovacích řezů je poměrně nový a veřejnost si na to, že torzo představuje již finální úpravu stromu, teprve zvyká,“ poznamenal Chmelař.

Zachované kmeny pomáhají přežít vzácnému hmyzu

To potvrzuje i Tomáš Macháček, ekolog Povodí Moravy. „Jedno je jisté – torza se nelíbí a takové ošetření dřevin se před veřejností jen velmi těžko obhajuje, jak jsme si již stihli vyzkoušet,“ poznamenal ve firemním Zpravodaji o vodě.

Navíc se takový ořez prodraží. „Vedle otázek, jestli takto ošetřená dřevina je v daném místě po všech stránkách perspektivní a je takové ošetření výhodnější než nahrazení novou, je nutno uvažovat, že takovéto nařízení velmi významně navýší cenu prováděných prací,“ upozornil již loni.

Letos se taková torza objeví například v přestárlé kaštanové aleji u Mikulova. Město už tady vysadilo stromy nové a původní nebezpečné kaštany mají jít k zemi. Ve stromech se ale usadili vzácní hmyzí obyvatelé - třeba zlatohlávek skvostný, páchník hnědý či kovařík rezavý, ale i vzácné houby nebo samotářské včely a vosičky. Jejich přežití mají zajistit právě zachované kmeny.

„Stabilní torzo je z bezpečnostního hlediska prakticky bezproblémové a může poskytovat útočiště desítkám druhů drobných tvorečků po mnoho let,“ podotýká Pavel Dedek, zoolog Správy CHKO Pálava.

Brouci z lesů utekli do městských parků

Podobných příležitostí totiž v posledních desetiletích rychle ubývá. Z lesů se člověku podařilo vytvořit plantáže stejnověkých a přehuštěných stromů, kde pro slunce ani staré stromy, které hmyzí krasavci potřebují, není místo.

„Vymírající brouky, vázané na takové prostředí, jsme tak vytlačili z lesů do měst. Vhodné stromy nacházejí například v parcích nebo alejích,“ vysvětluje Dedek.

Ani tam to ale nemají lehké. „Zvlášť v posledních letech, s přílivem dotací na obnovu městské zeleně přibývá případů, kdy jsou hromadně odstraňovány stromy s poukazem na jejich reálnou či domnělou nebezpečnost v duchu ‚vezmeme to z gruntu, když na to teď máme peníze‘. Každý strom jednou zestárne, ale u stromů je proces stárnutí a odumírání obvykle velmi pozvolný a právě v téhle fázi se stromy stávají atraktivními pro vzácné živočichy,“ sděluje Dedek.

I když ve volné krajině působí torza stromů nezvykle, na mnoha místech, kudy procházejí tisíce lidí, je již ořez nebezpečných stromů zavedenou praxí.

„Například v zámeckém parku v Lednici, jedné z nejnavštěvovanějších památek v České republice, se torza biologicky cenných stromů stala běžnou a často také esteticky zajímavou součástí zdejšího genia loci,“ upozorňuje Dedek.




Nejčtenější

Polívka a Rottrová přišli podpořit Drahoše, který přijel za voliči do Brna

Kandidáta na prezidenta Jiřího Drahoše podpořil také herec Bolek Polívka.

Vůbec poprvé od prvního kola prezidentské volby se setkali nedávní protikandidáti na jednom pódiu. V zaplněném sále...

Obec zavede nový trest pro rychlé řidiče. Propadne se pod nimi silnice

Pod rychle jedoucím autem se vytvoří díra

Radnice v Branišovicích na Brněnsku chystá novou past na řidiče překračující povolenou rychlost. Do silnice nechá...



Řidička zemřela při střetu s vlakem, koridor z Brna do Břeclavi stál

(Ilustrační snímek)

Střet s vlakem nepřežila zhruba hodinu po poledni u Šakvic na Břeclavsku řidička osobního automobilu. Ve vlaku jedoucím...

Nejsme vymírající národ, přibývá však rizikových rodiček, říká porodník

Přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky Fakultní nemocnice Brno Pavel...

V největší české porodnici v brněnské fakultní nemocnici přijde na svět šest tisíc dětí ročně. Čím dál víc z nich jsou...

Řekové v Brně zanechali výraznou stopu, i když zemi zaslíbenou nenašli

Režisér filmu Můj strýček Archimedes George Agathonikiadis s představitelem...

Česká televize v neděli uvedla film Můj strýček Archimedes s Ondřejem Vetchým a Miroslavem Donutilem v hlavních rolích....

Další z rubriky

Za zlodějem se zabouchly plechové dveře, vysvobodili ho hasiči

Policejní auto (ilustrační foto)

Zloděje museli o víkendu vysvobodit hasiči. Třiatřicetiletý muž si vyhlédl jeden z bytových domů v Janáčkově ulici v...

Vzkříšení za stovky tisíc. Z hromady šrotu v Brně vyroste parní Němka

Nadšenci z Klubu přátel kolejových vozidel Brno (na snímku Jiří Kotas) chtějí...

Brněnští nadšenci do lokomotiv vybrali na opravu 74 let starého stroje více než půl milionu korun. Hromadu šrotu, který...

Za podnikáním kdysi vyrazil škodovkou na Západ. Z výdělku postavil kostel

Josef Kouřil z Kyjova v roce 1991 založil firmu Wiky, která se zbývá prodejem...

Po revoluci sedl do škodovky a vyrazil do západní Evropy. Toto rozhodnutí Josefu Kouřilovi z Kyjova změnilo celý život....

Najdete na iDNES.cz