Zejména z bezpečnostních důvodů se musí do starých stromů říznout, aniž by se...

Zejména z bezpečnostních důvodů se musí do starých stromů říznout, aniž by se musely úplně pokácet. Ve zbylých pahýlech pak přežívají brouci. | foto: Povodí Moravy

Stromy ořezané až na kmen lidi dráždí, úřady je brání kvůli hmyzu

  • 10
Hlavně topoly kolem jihomoravských potůčků a řek se v loňském roce změnily na nevzhledné pahýly. Úřady totiž místo kácení některých dřevin začaly povolovat jen ořezy na takzvaná torza. Aby chránily třeba vzácný hmyz.

Povodí Moravy ročně vykácí stovky stromů. Kvůli bezpečnosti na cestách podél vodních toků, ale také kvůli zlepšení průtočnosti potoků a řek. Ve většině případů kácené stromy nahrazují novou výsadbou. Stále častěji ale úřady, které vydávají povolení ke kácení, předepisují takzvaný sesazovací řez.

„V takovém případě se strom neskácí, ale ořeže až ke kmeni na torzo. Tím přestane být nebezpečný a současně jsou tak zachovány podmínky pro život živočichů, kteří ve stromě žijí,“ vysvětluje mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař.

Loni muselo Povodí takto ořezat topoly a vrby například v Dražůvkách, v Šardicích či v Uherském Hradišti. Někde ořez úřady nařídily na stromech s prokázaným výskytem chráněných živočichů, někde si však vymínily ponechání určitého počtu torz rovnoměrně v celém úseku kácení.

„Tento trend sesazovacích řezů je poměrně nový a veřejnost si na to, že torzo představuje již finální úpravu stromu, teprve zvyká,“ poznamenal Chmelař.

Zachované kmeny pomáhají přežít vzácnému hmyzu

To potvrzuje i Tomáš Macháček, ekolog Povodí Moravy. „Jedno je jisté – torza se nelíbí a takové ošetření dřevin se před veřejností jen velmi těžko obhajuje, jak jsme si již stihli vyzkoušet,“ poznamenal ve firemním Zpravodaji o vodě.

Navíc se takový ořez prodraží. „Vedle otázek, jestli takto ošetřená dřevina je v daném místě po všech stránkách perspektivní a je takové ošetření výhodnější než nahrazení novou, je nutno uvažovat, že takovéto nařízení velmi významně navýší cenu prováděných prací,“ upozornil již loni.

Letos se taková torza objeví například v přestárlé kaštanové aleji u Mikulova. Město už tady vysadilo stromy nové a původní nebezpečné kaštany mají jít k zemi. Ve stromech se ale usadili vzácní hmyzí obyvatelé - třeba zlatohlávek skvostný, páchník hnědý či kovařík rezavý, ale i vzácné houby nebo samotářské včely a vosičky. Jejich přežití mají zajistit právě zachované kmeny.

„Stabilní torzo je z bezpečnostního hlediska prakticky bezproblémové a může poskytovat útočiště desítkám druhů drobných tvorečků po mnoho let,“ podotýká Pavel Dedek, zoolog Správy CHKO Pálava.

Brouci z lesů utekli do městských parků

Podobných příležitostí totiž v posledních desetiletích rychle ubývá. Z lesů se člověku podařilo vytvořit plantáže stejnověkých a přehuštěných stromů, kde pro slunce ani staré stromy, které hmyzí krasavci potřebují, není místo.

„Vymírající brouky, vázané na takové prostředí, jsme tak vytlačili z lesů do měst. Vhodné stromy nacházejí například v parcích nebo alejích,“ vysvětluje Dedek.

Ani tam to ale nemají lehké. „Zvlášť v posledních letech, s přílivem dotací na obnovu městské zeleně přibývá případů, kdy jsou hromadně odstraňovány stromy s poukazem na jejich reálnou či domnělou nebezpečnost v duchu ‚vezmeme to z gruntu, když na to teď máme peníze‘. Každý strom jednou zestárne, ale u stromů je proces stárnutí a odumírání obvykle velmi pozvolný a právě v téhle fázi se stromy stávají atraktivními pro vzácné živočichy,“ sděluje Dedek.

I když ve volné krajině působí torza stromů nezvykle, na mnoha místech, kudy procházejí tisíce lidí, je již ořez nebezpečných stromů zavedenou praxí.

„Například v zámeckém parku v Lednici, jedné z nejnavštěvovanějších památek v České republice, se torza biologicky cenných stromů stala běžnou a často také esteticky zajímavou součástí zdejšího genia loci,“ upozorňuje Dedek.