Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Kalouskův návrh může Brno obrat o víc než 900 milionů korun ročně

  8:00aktualizováno  8:00
Přes devět set milionů ročně je částka, o kterou se asi zmenší brněnský rozpočet. Návrh novely ministerstva financí totiž počítá s tím, že by Brno z cílených daní ročně dostalo o 924 milionů méně než dosud.

Ministr Kalousek plánuje obrat Brno, jiným městům v kraji však přidá. Ilustrační snímek | foto: ČTK

Novelu ministr Miroslav Kalousek (TOP 09) poslal do mezirezortního připomínkového řízení. Po prázdninách o ní má hlasovat Poslanecká sněmovna.

Jihomoravská metropole by přišla o částku, kterou ročně investuje do kultury a rovná se kupříkladu trojnásobku ročních výdajů města na sport a tělovýchovu.

Brněnský primátor Roman Onderka (ČSSD) proti změně protestuje již od března. "Nesouhlasil jsem už s první verzí, která počítala s výpadkem 200 milionů a nesouhlasím ani s touto úpravou, která je ještě tvrdší," prohlásil Onderka.

Novinka má menším městům z velké části peníze přidat, protože je ubere čtyřem největším. Kromě Brna tedy ještě Praze, Ostravě a Plzni. Kalousek to vysvětluje snížením rozdílu mezi příspěvkem na osobu, ve kterém jsou nyní velká města nadstandardně zvýhodněna.

"Každý občan má právo na zajištění srovnatelné úrovně veřejných služeb, ale současný systém jejich financování je všem obcím neumožňuje poskytovat se stejným rozsahem i kvalitou," hájí Kalousek návrh novely.

Na Brňana méně o 2 500

Jihomoravská města a obce kromě Brna by si od roku 2013 polepšily, některé o desítky milionů ročně.

Brno mělo ze státního rozpočtu dostávat ročně v přepočtu na jednoho obyvatele 15 400 korun namísto současných 17 900.

Téměř miliardový výpadek v příjmech se projeví až po čtyřech letech od platnosti reformy, protože v prvním roce by Brno přišlo pouze o sto milionů, v dalších letech by se tato ztráta pravidelně prohlubovala o 200 milionů až na zmíněných 900 milionů.

"Návrh nepřihlíží k rozdílným kompetencím a potřebám velkých spádových měst a k tomu, že poskytují služby i pro obyvatele z okolních obcí," zopakoval svou hlavní výtku Onderka. Mezi nadstandardní služby zařadil kulturu, zdravotnictví, veřejnou dopravu nebo univerzitní vzdělávání.

Ostatním velkým městům na jižní Moravě by změny přinesly ročně několik desítek milionů. To by samozřejmě všichni oslovení starostové bývalých okresních měst vítali. I za cenu brněnské ztráty. Odmítavý postoj primátora Onderky ale většinou chápou.

Vyškovský Jiří Piňos (ČSSD) ale příliš nesouhlasí s tím, že má mít Brno o tolik peněz víc. "Vyškov také poskytuje svou infrastrukturu lidem z okolních obcí, kteří sem dojíždějí," říká.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

V Kotlářské ulici v centru Brno prasklo potrubí a voda zaplavila silnici. Jezdí...
Prasklé potrubí stále omezuje provoz v Brně, nový asfalt položí v úterý

Následky prasklého vodovodního potrubí budou Brňané pociťovat ještě několik dní. V ulici Kotlářské, kterou se v pátek brzy ráno proudem valila voda, v sobotu...  celý článek

Aplikaci, kterou vymysleli Pavel Müller a Filip Maleňák (zleva), už využívá na...
Jejich aplikace zachraňuje životy v Česku. Brzy bude i v zahraničí

Zmáčknutím jednoho tlačítka v telefonu vytočí linku 155 a zároveň odešle nouzovou zprávu a lokalizuje, kde se volající nachází. Denně si přes aplikaci...  celý článek

Ponurá nálada vládne ve volebním štábu jihomoravských sociálních demokratů. Ve...
Onderka se vrací. Exprimátora Brna dostalo kroužkování do Sněmovny

Bývalý brněnský primátor Roman Onderka zažívá velký návrat do politiky. Stane se poslancem za sociální demokracii, přestože byl na kandidátce až na...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.