Ministr Kalousek plánuje obrat Brno, jiným městům v kraji však přidá. Ilustrační snímek

Ministr Kalousek plánuje obrat Brno, jiným městům v kraji však přidá. Ilustrační snímek | foto: ČTK

Kalouskův návrh může Brno obrat o víc než 900 milionů korun ročně

  • 44
Přes devět set milionů ročně je částka, o kterou se asi zmenší brněnský rozpočet. Návrh novely ministerstva financí totiž počítá s tím, že by Brno z cílených daní ročně dostalo o 924 milionů méně než dosud.

Novelu ministr Miroslav Kalousek (TOP 09) poslal do mezirezortního připomínkového řízení. Po prázdninách o ní má hlasovat Poslanecká sněmovna.

Jihomoravská metropole by přišla o částku, kterou ročně investuje do kultury a rovná se kupříkladu trojnásobku ročních výdajů města na sport a tělovýchovu.

Brněnský primátor Roman Onderka (ČSSD) proti změně protestuje již od března. "Nesouhlasil jsem už s první verzí, která počítala s výpadkem 200 milionů a nesouhlasím ani s touto úpravou, která je ještě tvrdší," prohlásil Onderka.

Novinka má menším městům z velké části peníze přidat, protože je ubere čtyřem největším. Kromě Brna tedy ještě Praze, Ostravě a Plzni. Kalousek to vysvětluje snížením rozdílu mezi příspěvkem na osobu, ve kterém jsou nyní velká města nadstandardně zvýhodněna.

"Každý občan má právo na zajištění srovnatelné úrovně veřejných služeb, ale současný systém jejich financování je všem obcím neumožňuje poskytovat se stejným rozsahem i kvalitou," hájí Kalousek návrh novely.

Na Brňana méně o 2 500

Jihomoravská města a obce kromě Brna by si od roku 2013 polepšily, některé o desítky milionů ročně.

Brno mělo ze státního rozpočtu dostávat ročně v přepočtu na jednoho obyvatele 15 400 korun namísto současných 17 900.

Téměř miliardový výpadek v příjmech se projeví až po čtyřech letech od platnosti reformy, protože v prvním roce by Brno přišlo pouze o sto milionů, v dalších letech by se tato ztráta pravidelně prohlubovala o 200 milionů až na zmíněných 900 milionů.

"Návrh nepřihlíží k rozdílným kompetencím a potřebám velkých spádových měst a k tomu, že poskytují služby i pro obyvatele z okolních obcí," zopakoval svou hlavní výtku Onderka. Mezi nadstandardní služby zařadil kulturu, zdravotnictví, veřejnou dopravu nebo univerzitní vzdělávání.

Ostatním velkým městům na jižní Moravě by změny přinesly ročně několik desítek milionů. To by samozřejmě všichni oslovení starostové bývalých okresních měst vítali. I za cenu brněnské ztráty. Odmítavý postoj primátora Onderky ale většinou chápou.

Vyškovský Jiří Piňos (ČSSD) ale příliš nesouhlasí s tím, že má mít Brno o tolik peněz víc. "Vyškov také poskytuje svou infrastrukturu lidem z okolních obcí, kteří sem dojíždějí," říká.