"Nikdo jiný v celé zemi nemá takhle bohatou sbírku udržovaných keřů, které se navíc dál šlechtí. Máme zde 77 různých odrůd kamélií a některé keře jsou i čtyřicet let staré," vysvětluje kastelánka Jana Kopecká, proč do Prahy na speciální výstavu zorganizovanou u příležitosti předsednictví České Republiky Evropské unii míří právě květy z rájeckého zámku.
Stěhování rostlin na takovou dálku zde zažili poprvé. Kamélie jsou velmi citlivé nejen na jakoukoli nešetrnou manipulaci, ale i na změnu teplot. Do Rájce proto dorazily speciální vyhřívané kamiony, v nichž zahradníci keře ukotvili tak, aby se vzájemně nedotýkaly.
Jméno rostliny dostaly po vědci z Brna
Premiéra to ale bude i pro Prahu, která výstavu květin hostí od pátku až do neděle ve Strahovském klášteře.
"Kamélie se v ambitu strahovského kláštera představí poprvé v historii. A expozice nazvaná Kamélie v klášteře bude věnovaná také brněnskému rodákovi, misionáři a botanikovi Jiřímu Josefu Kamelovi, který k nám květ poslal z tropických pralesů a po němž byla květina po jeho smrti kamélie nazvaná," vysvětlila Kopecká.
Přesto teď v Rájci vládne nervozita. "Nevíme, jak se keře zachovají při převozu, je to pro nás velká neznámá, takhle daleko jsme je ještě neposílali. Nejdál jsme je půjčovali v roce 2003 do zámku v Bučovicích. To bylo ale daleko tepleji, ne taková zima jako teď. Snad to dopadne dobře," věří kastelánka.
A není jediná, kdo doufá, že výstava bude mít ohlas. Spolu s rájeckým zámkem a zahradnictvím se totiž na přípravě podílel i Národní památkový ústav, Královská kanonie premonstrátů na Strahově a záštitu převzala místopředsedkyně parlamentu Lucie Talmanová.
Keře doplní květinové vazby i historie
Na třídenní výstavě ale lidé neuvidí jen košaté čtyřicet let staré keře kamélií. "Doplní je i menší a mladší keře, k tomu se samozřejmě dělaly i vazby ze stovek řezaných květů. A památkáři připravili informace o Kamelovi," slibuje Kopecká.
Právě díky Kamelovi se dnes lidé mohou krásou kamélií kochat. Brněnský rodák, který žil v druhé polovině 17. století a začátkem 18., totiž začínal jako laický jezuitský řádový lékárník. Díky tomu se dostal na cestu s jezuitskými misionáři na Filipíny a do tropických pralesů. Založil lékárnu, botanickou zahradu, zajímal se také o tamní živočichy a rostliny.
"Jako první je sbíral, kreslil, sestavoval jejich herbáře a ty posílal do Evropy. Mezi květinami, které popsal a poslal domů, byly i kamélie," popisuje Kopecká.
Kamelův nástupce Carl Linné pak rostlinu pojmenoval po svém předchůdci, z něhož se stal uznávaný lékař, biolog i lékárník. Květiny si pak zejména od 19. století oblíbily i četné šlechtické rody a používaly je jako ozdobu zimních zahrad.
