Rodina z jižní Moravy mapovala kamenné kříže. Hledala jejich příběhy

  9:28aktualizováno  9:28
Jihomoravská krajina je kamennými kříži doslova posetá. Bylo by marnou snahou pokoušet se nalézt jedinou vesnici, která nemá „sakrální náboj“. Gymnazistka z Petrovic se svými rodiči zmapovala asi 180 kamenných křížů z let 1750 až 1860.

Původním povoláním novoveský hostinský a později kamenický mistr František Majer st. vytvořil na počátku 19. století asi 30 navzájem si podobných křížů s Kristem s charakteristickou trnovou korunou připomínající turban. Tento kříž je z Letkovic. | foto: Archiv rodiny Grunovy

„V první řadě jsou památkami. A ty jsou od toho, aby nám předaly určitou ‚paměť‘. A pokud se tato paměť uchopí jako celek a poctivě, je možné v ní číst stejně jako v archivních pramenech,“ míní gymnazistka Štěpánka Grunová z Petrovic. Se svými rodiči Bronislavem a Evou Grunovými zmapovala asi 180 kamenných křížů, které vznikaly v lokálních kamenických dílnách v Moravském Krumlově a Nové Vsi u Oslavan v letech 1750 až 1860.

Fotogalerie

Ty nalezneme v poměrně širokém regionu od Mikulovska až po podhůří Vysočiny, s jádrem výskytu na Moravskokrumlovsku a v Rosicko-oslavanské oblasti. S touto studií také zvítězila v celostátním kole Středoškolské odborné činnosti, obor historie.

Jako prvního z rodiny zaujalo téma Štěpánčina otce, který před pěti lety začal kříže systematicky dokumentovat, a od něj také pochází prvotní hrubé roztřídění. Asi o rok později se k němu přidala dcera. Její doménou se stalo archivní bádání. „Od té doby se naše pověstné ‚křížové výpravy‘ a mnohahodinové diskuse staly běžnou součástí rodinného života,“ popisují.

Šedý, nebo žlutý. Tak se pozná původ kříže

Každý jednotlivý kříž museli navštívit a zdokumentovat. Po třech letech se před Grunovými vynořovaly konkrétní obrysy tvůrců křížů a lidské příběhy, které se za nimi ukrývají.

Základním rozlišovacím kritériem byl materiál. „Novoveský pískovec je hrubší, tvrdý a soudržný, našedivělého zabarvení. Také obsahuje charakteristické rezavě ohraničené tmavé valouny. Krumlovský je podstatně jemnější. Jeho barva bývá tónovaná spíše do žluta až červena a základní vlastností je velká rozpadavost,“ vysvětlují Grunovi.

Jihomoravské kříže

  • Kříž na hřbitově v Horních Věstonicích je poděkováním za uzdravení z těžké nemoci.
  • Za vznikem kříže v Troubsku údajně stála výhra v loterii.
  • Sochami ve Zbraslavi učitel Medek v podstatě založil kamenný slabikář mravoučných veršů.
  • Že kříž je postaven „po odejití Francúzů“, uvádí černé na bílém pouze jediný kříž, a to v Příbrami na Moravě.
  • Hřbitovní kříž v obci Zbýšov připomíná epidemii cholery „…která se rozmáhajíce přes celou Evropu několik let strašně zuřila a ze zdejších obyvatel k 50 sem přivedla“.

Druhým krokem bylo porovnání jejich podoby. „Zajímavým zjištěním byla skutečnost, že v každé dílně v jednom časovém období tvořil pouze jediný člověk. Je nutné si uvědomit, že šlo o sochařsky neškolené kameníky. Jejich snahou nebylo originální umělecké sebevyjádření, ale naplnění zakázky. V některých případech jsou kříže jednoho tvůrce téměř kopiemi,“ podotýkají.

Těžko říci, zda vůbec můžeme kamenné kříže za umění považovat. To ale neznamená, že jsou méněcenné. „Na počátku každého z nich stál kvádr pískovce a touha zanechat potomkům na sebe i na svou hlubokou a – viděno dnešním pohledem – naivní lidovou víru, hmatatelnou připomínku. Konkrétní ruce musely kvádr opracovat a vézt povozem mnohdy desítky kilometrů. Nic si nezadají s megalomanskými zakázkami umělecky dokonalých oltářů v barokních kostelích a možná jsou i svědectvím zbožnosti mnohem upřímnější,“ míní Grunovi.

Zakládání křížů souviselo s vymezením prostoru na cizí a osvojený, proto měly ochrannou funkci na místech, jako jsou křižovatky, hranice, začátky obcí. Že se přesně tam, kde stál dříve kříž, který se rozpadl, postavil nový, bylo dlouho do 19. století samozřejmostí.

Grunovi zjistili, že se cena za kamenný kříž pohybovala v rozmezí 85 až 230 zlatých vídeňské neboli císařské měny. Lidé na něj šetřili mnohdy desítky let.

Zadavatel? Nejčastěji bezdětný vdovec

A kdo vlastně byli fundátoři (zakladatelé) křížů? U vzniku třetiny z nich stál postarší muž. Často vdovec v předtuše brzké smrti. „Společným znakem podstatné části fundátorů je jejich bezdětnost, případně absence mužského dědice. Příčinu mohla představovat i ztráta dítěte či blízkého příbuzného, ale také zřízení nového hřbitova, potřeba vlastní reprezentace a některé z křížů měly funkci pamětní,“ popisuje badatelská rodina. Fundace pocházely i z obcí, farností, cechů, či spojením se dvou a více různých osob, aby postavení kříže finančně zvládly.

Kdo na křížích pracoval

  • Kamenné kříže z dílen v okolí Moravského Krumlova mají svůj počátek v dohasínajícím baroku, na zhruba 80 let se staly nejběžnějším regionálním typem drobné sakrální památky. Těžiště jejich obliby spočívá v období okolo napoleonských válek.
  • V Nové Vsi působil po celé období rozvětvený rod kameníků Majerů.
  • V Moravském Krumlově zpočátku tvořila rodina měšťanských sochařů Sedlmayerů. Vedle nich zde existovaly četné kamenické rody. Dva z nich, konkrétně rodiny Sacklů a Haselsteinů, po odchodu posledního sochaře rozvinuly i tvorbu kamenných křížů.
  • Po roce 1850 naše kamenné památky postupně vytlačily konkurenceschopnější, sériově vyráběné litinové kříže.

Zlatá doba fundátorství z prostředků obce nastala v době napoleonských válek. Purkmistr i rychtář v tomto období rádi nechávali zvěčňovat své zásluhy uvedením jmen na podstavci.

Další výlučnou skupinu představují mlynáři, kteří jediní na podstavec důsledně uváděli své povolání. Dobré majetkové zázemí, ale zároveň konzervativní mentalita a zbožnost je k fundátorství v podstatě předurčovaly.

Kamenné kříže z krumlovské a novoveské dílny chátraly dříve především kvůli lhostejnosti a nedostatku financí. Dnes je ohrožují neodborné opravy. Někdy se totiž objevuje snaha památku vylepšit na „vyšší uměleckou úroveň“. Tím je ale popřen neopakovatelný rukopis místního tvůrce. „Kdyby lidé věděli, že nahrazením ‚původní nevyhovující hlavy‘ navždy zničí jedinou sochařskou realizaci autora, možná by se něco takového nemuselo přihodit,“ uvažují.

Téma kamenných křížů regionu nebudou Grunovi moci asi nikdy pokládat za zcela dokončené. Štěpánka Grunová teď bude v pátrání pokračovat na jednotlivých farách. Obrazovou přílohu chce poskytnout restaurátorům, aby tak existovala reálná šance vrátit původní podobu mnoha v současné době osamoceným podstavcům.

S poznatky seznamuje i veřejnost. „Chceme tak dopomoci k zachování významných a nám nesmírně blízkých děl. Obzvláště v případě několika křížů krumlovské dílny se jedná o závod s časem, přibude-li, či nepřibude-li další torzo.“

Bronislav a Eva Grunovi jsou také nositelé ocenění Rytíři péče o památky, mj. za obnovu petrovické doškové chalupy, jediné na Znojemsku, ze které vybudovali muzeum. O tématu kamenných křížů budou se svou dcerou Štěpánkou také přednášet, a to ve čtvrtek 22. března od 19 hodin ve znojemském Domě umění.

Nejčtenější

Na Kyjovsku zuří prachové bouře jako v poušti, na polích vznikají duny

Prachové bouře na Kyjovsku odnáší z polí nejvzácnější vrchní vrstvu zeminy,...

Silný vítr zvedá oblaka prachu a písku a metá jimi desítky metrů daleko. Na vyprahlé zemi se tvoří malé duny. Není to...

Kometa dál posiluje. Uloví i Plekance, který už trénoval s Kladnem?

Tomáš Plekanec z Montrealu střílí na branku Detroitu ve svém 1000. duelu v NHL.

Hukot kolem hokejové Komety nabral nové obrátky. Brněnské mužstvo posílil brankář Libor Kašík, ve středečním duelu...

Proti svým. Tak trochu. Jak brněnská rodačka Nicole bojuje za USA

Nicole Melicharová (vlevo) se raduje s Květou Peschkeovou ze zisku fiftýnu.

Oproti řadě samozvaných světáků neprokládá věty anglickými výrazy. Jen jednou lehounce mine, když tenisový žebříček...

VIDEO: Mladík v dodávce ignoroval výstražná světla, jen těsně uhnul vlaku

Dodávka na přejezdu uhnula vlaku

Na poslední chvíli stihla dodávka na železničním přejezdu v Blansku uhnout projíždějícímu vlaku. Devatenáctiletý řidič...

Agresivní žirafu museli utratit. Novinky a zajímavosti z českých zoo

Bílý tygr v peruánské zoo. Lima (26. 7. 2018).

Jak se letos dařilo patnácti českým zoologickým zahradám a co pro návštěvníky chystají? MF DNES oslovila všechny hlavní...

Další z rubriky

Po končící brněnské vládě zbyl nedodělaný územní plán, parkoviště i žaloby

Mimořádná schůze brněnského zastupitelstva, na níž se 27. února hlasovalo o...

Poslední šanci dohnat resty měla v úterý končící brněnská vláda. K pěti již vybraným lokalitám pro stavbu odstavných...

Strojvedoucí před odjezdem vlaku usnul v kabině. Nadýchal 2,6 promile

Ilustrační snímek

Strojvedoucího spícího v kabině lokomotivy našli ve středu jeho kolegové na nádraží v Křenovicích na Vyškovsku. Protože...

Uber nesmí jezdit v Brně, Ústavní soud oživil předběžné opatření

Stovky pražských taxikářů se sešly na Strahově. Protestují proti řidičům...

Předběžné opatření, které zakázalo alternativní taxislužbě Uberu jezdit v Brně, je znovu v platnosti. Ústavní soud...

Jak měřit teplotu? Jednodušší už to být ani nemůže
Jak měřit teplotu? Jednodušší už to být ani nemůže

Doba, kdy v žádné domácí lékárničce nechyběl klasický rtuťový teploměr, už je dávno pryč. Nahradila ho celá řada inovativních nástupců, které se liší způsobem i přesností měření, ale také cenou. Žádná domácnost, především pak s malými dětmi, by bez teploměru zůstat neměla.

Najdete na iDNES.cz