Brněnské biskupství získalo od Moravské galerie fresku Smrt Panny Marie...

Brněnské biskupství získalo od Moravské galerie fresku Smrt Panny Marie (vlevo). Církev dříve získala už i Madonu z Veveří. | foto: Biskupství brněnské, archiv Mafra

Církev vysoudila další obraz. Fresku ze zbořeného kostela v Hustopečích

  • 12
Moravská galerie musí vrátit církvi vzácnou fresku z počátku šestnáctého století, která zobrazuje smrt Panny Marie. Jde už o druhý úspěch Biskupství brněnského před soudy. Před měsícem získalo také slavný obraz Madona z Veveří, jenž se bude do dvou týdnů stěhovat do Brna.

Freska zobrazující smrt Panny Marie byla součástí kostela v Hustopečích. Tamní farnost ji od státu získá zpět po 55 letech. O návratu díla starého pět století rozhodl Městský soud v Brně. Rozsudek zatím není pravomocný, Moravská galerie, která dosud fresku za stát spravovala, ale o odvolání neuvažuje.

Díla, která stát musí vrátit církvi

Obraz Madona z Veveří - Dílo připisované Mistru vyšebrodského oltáře z druhé půle 14. století. Originál obrazu byl až do roku 1938 umístěný v kostelíku u hradu Veveří. Obraz je nyní v klášteře svaté Anežky České v Praze a spravuje jej Národní galerie. Letos v lednu soud rozhodl o jeho předání farnosti Veverská Bítýška, k tomu dojde nejpozději 19. února.

Freska Smrt Panny Marie - Patrně v roce 1507 zhotovil neznámý autor pro kostel svatého Václava v Hustopečích vzácnou fresku o rozměru 20 m2. Po zřícení kostela v roce 1961 se dochovala jen část zobrazující Marii na lůžku obklopenou apoštoly. Obraz je uložen v depozitáři Moravské galerie Brno. V novém kostele v Hustopečích je jeho kopie.

„Rozhodnutí soudu respektujeme,“ podotkla mluvčí Moravské galerie v Brně Michaela Banzetová.

Podle ní se v nejbližších dnech ředitel Jan Press sejde se zástupci Biskupství brněnského, aby domluvili další postup, včetně předání obrazu. „Do té doby bude uložený v depozitáři ve vhodných podmínkách,“ poznamenala Banzetová.

Dílo zhotovil patrně v roce 1507 neznámý autor. Zachytil na něm umírající Kristovu matku, jejíž lůžko obklopují apoštolové.

„Hustopečská freska představovala jeden z nejvýznamnějších příkladů moravského nástěnného malířství počátku 16. století, technickou dokonalostí srovnatelný s deskovou malbou,“ popsala hodnotu díla etnografka hustopečského muzea Šárka Prokešová ve sborníku Regionálního muzea Mikulov.

Kostel nechali komunisté zdemolovat

Obraz byl součástí gotického kostela svatého Václava na náměstí v Hustopečích. Tím také církev u soudu argumentovala. Kostel nechali komunisté v 60. letech minulého století zdemolovat. Podle advokáta brněnského biskupství Františka Severina chtěli postihnout tradiční centrum náboženské oblasti. Tvrdí, že statiku kostelní věže úmyslně narušili vojenským cvičením.

„Dvacítka tanků nepřetržitě dlouhé hodiny jezdila kolem gotického chrámu, až věž při výročí Vítězného února v noci 25. února 1961 spadla a poškodila chrámovou loď,“ popsal.

Presbytář, sakristie a boční kaple zůstaly neporušené. Přesto komise Odboru výstavby Okresního národního výboru v Břeclavi vydala příkaz ke zbourání celého kostela, tedy i zachovalých částí.

Cennou fresku Smrt Panny Marie se podařilo zachránit sejmutím ze zdi kostela a přenesením na nový podklad. Od té doby ji měl stát ve své správě.

Zpátky do kostela? Není jasno

Na místě zbouraného kostela vyrostl v devadesátých letech nový.

„Od té doby farnost usilovala o vrácení maximálního množství prvků z původní stavby, včetně fresky. Stát ji však odmítal vydat a v novém kostele je tak umístěna pouze její kopie. Právní podklad pro současnou žalobu vytvořil až zákon o majetkovém vyrovnání z roku 2012,“ upozornil Severin.

O tom, zda kopii obrazu na zdi kostela nyní nahradí originál, se zatím diskutuje. Hustopečský farář Pavel Kafka se nechtěl vyjádřit. Řekl, že počká na doručení rozsudku.

O Madonu z Veveří bojují dál

Biskupství brněnské tak bude mít pod správou už druhé dílo nevyčíslitelné hodnoty získané v souvislosti s církevními restitucemi. Před měsícem uspělo i ve sporu s Národní galerií Praha o obraz Madona z Veveří.

Galerie však boj o gotický skvost z poloviny 14. století stále nevzdává. „Připravujeme dovolání k Nejvyššímu soudu,“ potvrdila její mluvčí Tereza Ježková.

Rozhodnutí soudu galerie zpochybňuje tím, že zákon o majetkovém vyrovnání hovoří o nápravě křivd komunistického režimu po roce 1948. Obraz ovšem kvůli restaurování putoval do Prahy už v roce 1933.

Ani plánované právní kroky ovšem nezabrání tomu, aby se dílo, které se letos v lednu stalo národní kulturní památkou, přestěhovalo do Brna. Kdy přesně se tak stane, ještě není jisté.

„Termín předání obrazu je stále předmětem vzájemného jednání, podle pravomocných rozsudků je však nejzazší termín stanoven na letošního 19. února,“ uvedla mluvčí brněnského biskupství Martina Jandlová.

Obraz církev následně umístí do Diecézního muzea v Brně na Petrově. „Toto muzeum je instituce, která nejenže představuje sakrální umění z brněnské diecéze odborné a laické veřejnosti v unikátní expozici Vita Christi, ale nabízí také prostředí ke ztišení, meditaci a modlitbě. Tím se odlišuje od ostatních podobných objektů v Brně,“ podotkla Jandlová.

Muzeum je přístupné každý den kromě neděle, vstupenka je za 60 korun.