Pálenka z rodinné likérky? V Česku brzy možná naprostá vzácnost. (Ilustrační snímek

Pálenka z rodinné likérky? V Česku brzy možná naprostá vzácnost. (Ilustrační snímek | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Pálenka z rodinných likérek? Nový zákon ji podle podnikatelů zahubí

  • 71
Zaplaťte pět milionů korun, nebo s vaší rodinnou likérkou končíte. S takovým požadavkem přichází stát. Nový zákon totiž zavádí kvůli metanolové aféře povinné kauce. Podle drobných výrobců jsou likvidační.

Kateřina Kopová pracuje jako ředitelka mateřské školy. Už odmalička ji ale fascinovaly hustopečské mandloňové sady, které obklopují její rodiště. A tak se rozhodla svůj kraj mandlemi proslavit. Vymyslela Hustopečskou mandlovici. A jen za první rok bez jakékoliv reklamy prodala na osm tisíc lahví.

Teď začínající likérnice dostala ránu. Aby mohla se svým podnikáním, které ji ani neuživí, pokračovat, bude muset státu složit na účet půl milionu korun. Podle předpisů je totiž distributorkou lihovin. A novela zákona o povinném značení lihu, kterou v září schválili senátoři a podepsal prezident, tak po ní vyžaduje vysokou kauci. 

Stejně jako po řadě dalších jihomoravských likérek. Parlamentem úprava prošla jako reakce na loňskou metanolovou aféru, při níž zahynulo po otravě nelegálním alkoholem 47 lidí. Zákon začne platit od prosince.

"Za boj proti nebezpečnému nelegálnímu alkoholu jsem vděčná. Sama bych si ani netroufla prodat flašku bez kolku. Řádně platím daně. Ale půl milionu, který by někde na účtu ležel ladem, nemám. Toto opatření malé výrobce zahubí a ti nelegální se přeci o placení kauce sami nikdy nepřihlásí. Kdo je k tomu donutí?" uvedla Kopová.

Mezi obřími výrobci, kteří chrlí miliony litrů lihovin ročně, a malými likérkami přitom zákon nerozlišuje. Platit musejí všichni. A existují pouze dvě pásma. Pokud by Kopová prodala o pár tisíc lahví více, musela by složit dokonce pět milionů - stejně jako třeba plzeňský velkovýrobce Stock. Jen na pěstitelské pálenice se zákon nevztahuje.

I ministerstvo financí, které zákon předložilo, přitom připouští, že není ideální. "Cílem zákona není eliminovat z trhu menší subjekty, které zajišťují jak pestrost výroby lihovin v Česku, tak pestrost dovozu lihovin zahraničních. Z tohoto důvodu ministerstvo podporovalo zavedení nižšího pásma kauce. Konečné stanovení bylo rozhodnutím Sněmovny," řekl mluvčí ministerstva financí Ondřej Šrámek.

Výrobci lihovin se obrátí na soud

Skupina čtyř desítek drobných výrobců lihovin se nyní chystá podat stížnost k Ústavnímu soudu. A že mohou být úspěšní, potvrzuje bývalá ústavní soudkyně a nynější senátorka Eliška Wagnerová (SZ). "Soud v předchozích rozhodnutích říká, že pokud mají tyto zátěže na podnikání takzvaný rdousící efekt, takové ustanovení je třeba zrušit," konstatovala Wagnerová.

Senátorka hlasovala proti zákonu. Její kolegové ho však nakonec schválili. Chtěli po metanolové aféře odklepnout alespoň nějaké opatření, které líh reguluje. 

"Drobné palírny zákon utlačuje. Je snahou, aby ve chvíli, kdy po volbách nastoupí nová Sněmovna, byl připravený pozměňovací návrh," dušuje se předseda senátního hospodářského výboru Jan Hajda (ČSSD) z Břeclavi.

Jen velkým výrobcům kauce nevadí. Ba naopak, jsou i pro jejich zvýšení. "Nepoctivý výrobce, který zaplatí nízkou kauci, může způsobit velké škody na daních. Fixní částka pět milionů korun je opravdu minimální," uvedl už dříve Petr Pavlík, prezident Unie výrobců a dovozců lihovin a šéf firmy Stock Božkov v jedné osobě. Malí poctiví výrobci podle něj nebudou mít problém se získáním záruky na kauci od banky.

"V bance to buď okamžitě zamítnou, anebo bude třeba zastavit budovy a platit vysoký úrok. A o ten bude muset výrobce zdražit. Zdražením přijde o zákazníky. Zákazníci začnou nakupovat konzumní lihoviny velkých výrobců a malý nic neprodá. Ukončí činnost. Trh byl vyčištěn," předpovídá však další z malých výrobců Martin Žufánek.