Pacholík fotil opilce, bolševické vývěsky, i hrající si děti. 70. léta v Prostějově | foto: Bob Pacholík

Kavárna Švanda láká na fotografické memento pro normalizační nostalgiky

  • 2
RECENZE - Snímky prostějovského fotografa Boba Pacholíka, které opisují normalizační šeď Prostějova v 70. letech 20. století, jsou nyní k vidění v brněnské kavárně Švanda v Alfa pasáži.

"Já jsem tehdejší dobu nevnímal v žádném případě jako normální, možná proto jsem viděl to, co zachycují moje fotografie," podotýká ke svým snímků sám autor.

"Fotil jsem ty věci nejdřív vlastně hlavně pro sebe, stál jsem totiž jakoby mimo, jako takový samorost, který rád pozoruje věci zvenčí," dodává Bob Pacholík, který v té době pracoval jako takzvaný metodik pro výtvarné obory a organizoval výtvarné dílny pro Okresní kulturní středisko v Prostějově.

Jeho černobílé fotografie se nesou na nejlepší vlně dokumentárních fotografií, jaké v té době fotili lidé typu Jindřicha Štreita, Dagmar Hochové, meditativnějšího Bohdana Holomíčka a dalších.

Dobrá znalost místního prostředí a také skutečnost, že se Bob Pacholík často pohyboval v důvěrně známém "terénu", umožnila autorovi to nejcennější, co dobře "vidící" fotograf potřebuje: úlovky nehraných, dopředu nijak nenaaranžovaných situací, které velmi přesně vystihují tehdejší dobu a z pozice vtipného pozorovatele přibližují její normalizační paradoxy.

Dva prostějovské důchodce v "socialistické" konfekci, kteří nesou v pytli domů kořist v podobě několika rolí "za bolševika" stabilně nedostatkového toaletního papíru.

Pacholík fotil opilce, bolševické vývěsky, i hrající si děti. 70. léta v Prostějově

Ukoptěného rozesmátého opilce před místním agitačním střediskem, onou pouliční buňkou komunistické propagandy. Osamělého důchodce na náměstí za zády tatíků z místní dechovkové kutálky. Bolševické vývěsky před zoufale šedivými fasádami prostějovské výstavby...

Ale také hrající si děti, které stejně jako Dagmar Hochová uměl Bob Pacholík zachytit uprostřed nenakašírovaných her - s dopravními "kloboučky" na hlavách, při hře ve vybydleném ghettu, s nosíky přitisknutými k prosklenému kulturáku...

Pacholík fotil opilce, bolševické vývěsky, i hrající si děti. 70. léta v Prostějově

Nepřetvařující se dětská radost totiž obzvlášť dobře kontrastovala s nepřirozeností a neradostností tehdejších let.

Debutoval v blázinci

Takové fotografie se tehdy vládnoucímu režimu opravdu líbit nemohly. Své snímky mohl autor prezentovat pouze při zvláštních příležitostech.

"Díky svému kamarádovi Miroslavu Koupilovi, doktorovi v kroměřížské psychiatrické léčebně, se moje vůbec první výstava uskutečnila roku 1987 přímo v blázinci. A další jsem měl v pověstné opoziční Galerii Drobné zboží na Kotlářské ulici v Brně, kde organizoval výstavy režimu nepohodlných výtvarníků a fotografů dramaturg Divadla na provázku Petr Oslzlý," vzpomíná fotograf.

Bob Pacholík po roce 1989 fotil reportážní snímky pro Hanácké noviny či Prostějovský týden. Dnes, ve svých dvaašedesáti letech, je už v důchodu, na barvu fotí nebe, Prostějov a hlavně krajinu, pro kterou má opravdu citlivé oko.

Pacholík fotil opilce, bolševické vývěsky, i hrající si děti. 70. léta v Prostějově

Na jeho webu (zde) lze nalézt jeho starší, ale hlavně současnou galerii.

Od 13. ledna 1990 vede také recesistické sdružení Klub nočních turistů (KNT), které inicioval dechberoucí zážitek přespání na Koprovském štítě ve Vysokých Tatrách. Na svých stránkách má Bob Pacholík samozřejmě bohatě fotograficky dotovanou kroniku KNT.

Zkušeností Boba Pacholíka aktuálně využívá redakční tým knihy Prostějovská sametová revoluce, která vyjde ke dvacátému výročí těchto událostí. Fotograf bude mít v knize vlastní snímky, protože listopadovou revoluci v roce 1989 fotil od samého začátku, je však i členem redakčního týmu.

Jeho výstava v brněnské Alfa pasáži v kavárně Švanda potrvá do 23. listopadu.