Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Přestavba káznice na kreativní centrum není jistá. Brnu chybějí peníze

  7:09aktualizováno  7:09
Památková ochrana bývalé brněnské věznice výrazně prodraží její opravu. Městu na ni chybí peníze. Primátor Petr Vokřál proto připustil, že Brno možná přehodnotí původní záměr přestavět ji na kreativní centrum.

Bývalou věznici v brněnském Cejlu využívalo hned několik režimů. Nyní ale už několik desetiletí chátrá. Brno ji chce změnit na kreativní centrum. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Sedm oslovených českých a zahraničních ateliérů navrhne, jak využít bývalou věznici na Cejlu. Na odevzdání studií v architektonické soutěži, kterou vyhlásilo Brno, mají čas do 1. března příštího roku. Porota složená z politiků a architektů je vyhodnotí dva týdny poté.

Formality jsou jasné. Kde na rozsáhlou rekonstrukci objektu se třemi stovkami místností a několika křídly město vezme peníze, však jisté není. Před rokem totiž ministerstvo kultury káznici prohlásilo za památkově chráněnou, což podle odhadů navýší opravy z původních 300 milionů korun až na půl miliardy.

A to komplikuje záměr kompletně ji přestavět na kreativní centrum. Primátor Petr Vokřál (ANO) proto nyní připustil, že se původní plány můžou změnit. A že prostor pro zamýšlené muzeum totalit by mohl být větší.

„Projekt s kreativním centrem neopouštíme, ale běží čas a nevíme, zda na něj stihneme získat peníze z Evropské unie. Budeme proto zvažovat i nějakou adaptaci využití,“ řekl primátor na čtvrteční odborné konferenci, která se zabývala právě minulostí a budoucností barokní budovy.

Pořádalo ji občanské sdružení Paměť, jehož badatelé v posledních letech objevili na jednom ze dvorů káznice třeba popraviště. Od roku 1770 tudy prošly desetitisíce vězňů. Obávaným místem byla hlavně za druhé světové války, kdy zde nacisté popravovali Židy a české vlastence.

V části areálu byla i ženská věznice gestapa. Po válce tam seděli zase Němci a kolaboranti. A po roce 1948 pak vězni komunistického režimu. Mezi nimi básníci Jan Zahradníček, Zdeněk Rotrekl či Václav Renč. Káznici se tak začalo říkat vězení básníků. Od roku 1956 objekt patřil ministerstvu vnitra, jež ho před 12 lety předalo Brnu. To jej otevírá několikrát ročně pro vzpomínkové a kulturní akce.

Zadání architektonické soutěže s kreativním centrem počítá

Podle Vokřála bude město zkoušet žádat o peníze ministerstvo kultury či Norské fondy. Rekonstrukce by pak mohla být hotová do roku 2022. „Naším primárním zájmem je, aby objekt nechátral a aby žil. Proto hledáme životaschopný model,“ dodal primátor.

Zadání architektonické soutěže přístupné na webu Kanceláře architekta města Brna ale akcentuje právě využití budovy jako kreativního centra, a tedy přebudování na kanceláře, zasedací místnosti, ateliéry, zkušebny, střižny, dílny, kavárny či zázemí pro umělce.

Naopak město definitivně upustilo od vybudování většího počtu bytů, které měly být v podkroví a kvůli nimž by se musely strhnout barokní krovy. Z nich dodnes trčí kovové háky, na kterých nacisté v březnu 1945 oběsili dva české odbojáře. Zadání architektonické soutěže sice počítá s muzeem vězeňství, ale jak velké by mělo být, není jasné.

Podle náměstkyně ministra kultury Anny Matouškové je problémem fakt, že budovy spjaté s historickou pamětí ministerstvo prohlašuje za památkově chráněné až v poslední době. „Památková péče tak má zpoždění před tlakem nějak s těmi památkami nakládat,“ řekla.

Příkladem může být muzeum v Drážďanech

Podle Aleše Homoly z Národního památkového ústavu v Brně, který jako instituce památkovou ochranu káznice na Cejlu inicioval, je objekt mimořádně cenný kvůli unikátnosti jeho zachování. „Chceme, aby byl využíván, ale ne za každou cenu. Jeho vhodné využití by mohlo naznačit smíření s dobou totality,“ prohlásil Homola.

Že z podobné budovy lze udělat životaschopné muzeum, představil na konferenci exprimátor Drážďan Herbert Wagner. Za pomoci peněz města, spolkové země Sasko, ze vstupného i od dárců se podařilo vybudovat z rozsáhlého komplexu východoněmecké tajné politické policie STASI nad údolím Labe multimediální muzeum. Za deset let jej navštívilo přes 250 tisíc lidí. „Dnes je roční rozpočet čtvrt milionu eur,“ řekl Werner.

Ředitelka památníku Uljana Sieberová dodala, že klíčové bylo vytvořit koncept, jímž by muzeum na sebe upozornilo. „Důležitá je autentičnost, aby bylo možné historii zažít v objektu, kde se odehrávala,“ dodala Sieberová.

V drážďanské věznici byla rovněž vyšetřovací vazba pro zatčené, kteří se pokusili o útěk přes železnou oponu. Součástí bylo i tajné podzemní vězení KGB. Na konci 80. let v něm mimo jiné jako agent působil současný ruský prezident Vladimir Putin.



Nejčtenější

Komáři v Česku přenášejí virus z Afriky. Horečka může být smrtící

Vědci objevili virus zika i v obyčejných komárech. Chtějí další testy

Brněnští vědci objevili na jižní Moravě druh komárů s virem západonilské horečky. Zřejmě jej do Česka zavlekli...

Muž pomohl cyklistovi, kterého napadli pejskaři. Sám skončil v nemocnici

Ilustrační snímek

Volně pobíhající pes byl v Brně příčinou konfliktu, ze kterého nakonec nejhůř vyšel náhodný svědek. Dvojice pejskařů...



V Kobylí se před exekutory zabarikádoval ozbrojený muž, vyvedla jej policie

V Kobylí na Břeclavsku se ve svém domě zabarikádoval před exekutory ozbrojený...

Ve svém domě v Kobylí na Břeclavsku se ve čtvrtek dopoledne zabarikádoval před návštěvou exekutorů s policisty...

Kritizované toalety řidičů prohlédli hygienici, kromě červů problém nevidí

Mobilní záchod podmínky pro řidiče DPMB v Brně.

Dopravní podnik města Brna se kvůli stížnostem řidičů na zoufalou úroveň toalet na konečných zastávkách obrátil na...

Na největší rande přišly stovky lidí, seznamováním slaví vznik Československa

Stovky lidí různých generací, kteří chtějí zahnat samotu, zamířily v sobotu...

Stovky lidí různých generací, kteří chtějí zahnat samotu, zamířily v sobotu dopoledne do pavilonu G2 na brněnském...

Další z rubriky

Autobusu se školáky vzplál na dálnici D1 motor, nikdo se nezranil

Autobusu na dálnici D1 hořel motor. Na pomoc museli přijet hasiči.

Devětačtyřicet školáků vezl autobus, kterému ráno na dálnici D1 u Vyškova začal hořet motor. Šofér si včas všiml kouře...

Strážnický folklorní festival připomene tradice první republiky

Festival ve Strážnici navštívilo přes 25 tisíc lidí

Ve Strážnici startuje jihomoravská folklorní událost roku – 73. ročník mezinárodního festivalu. Akce, na kterou loni...

Vědci v Brně se zaměří na zpomalení procesů stárnutí

V Brně se otevřelo Mezinárodní centrum klinického výzkumu (ICRC).

Jak zpomalit stárnutí a choroby s ním související? Právě na to se následujících pět let zaměří vědci z výzkumného...

5 mýtů o nakažení klíšťatech: Pozor si dejte i na zahradě
5 mýtů o nakažení klíšťatech: Pozor si dejte i na zahradě

Klíšťová encefalitida nás neohrožuje pouze v lese nebo na louce. Klíšťata se totiž běžně vyskytují v městských parcích, na zahradách nebo zatravněných hřištích. O klíšťové encefalitidě bohužel koluje dalších několik mýtů. Znáte je?

Najdete na iDNES.cz