Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Kdo na jižní Moravě otravuje životní prostředí

  7:00aktualizováno  7:00
Riho Suchý, výrobce sprchových koutů a van. Českomoravský cement, který provozuje cementárnu v Mokré. Brněnská textilka Nová Mosilana. Ale i některé další podniky na jižní Moravě se letos objevily v žebříčcích největších znečišťovatelů životního prostředí.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: MF DNES

Žebříčky sestavilo ekologické sdružení Arnika z údajů za loňský rok, které byly zveřejněny na stránkách Integrovaného registru znečišťování.

Průmyslové i zemědělské podniky do registru povinně každý rok nahlašují, které nebezpečné látky a v jakém množství produkují.

znečišťovatelé ovzduší

Kdo nejvíc ničí vzduch na jižní Moravě:

Riho CZ Suchý vypouští do ovzduší větší množství styrenu
Groz - Beckert Lužice a Nová Mosilana Brno produkují nejvíce rakovinotvorných látek

Jihomoravská armaturka Hodonín vypouští větší množství tzv. perzistentních látek (např. dioxiny)

Českomoravský cement vypouští velké množství oxidu uhelnatého a uhličitého

Zdroj: Arnika

Českomoravský cement příliš nepřekvapil tím, že podle údajů v registru vloni na jižní Moravě vypustil do ovzduší největší množství skleníkového plynu, oxidu uhličitého.

"Objem vypouštěných emisí je dán zejména technologií výroby cementu a jejich výše se odvíjí od toho, kolik cementu vyrobíme. A loňský rok byl v jeho produkci rekordní," říká Lukáš Volša, mluvčí společnosti Českomoravský cement.

Upozornil, že oxid uhličitý je doprovodným produktem výroby cementu a společnost dlouhodobě dělá opatření na snížení objemu emisí tím, že nahrazuje slínek jinými materiály. "Je to světový trend a i my se na něj soustředíme," říká.

"Množství vyrobeného skleníkového plynu se v roce 2008 nesnížilo zejména kvůli poptávce stavebnictví po cementech," podotkl.

Podle něho se však podařilo omezit prašnost na minimum. "Prachu je už jen zlomek toho, co bývalo, a to díky filtrům, které se v minulých letech nainstalovaly," dodal.

Hodně prachu ovšem pouští do ovzduší hodonínská elektrárna, i když i tady je jej přece jen méně než dříve. "Prašnost jsme snížili už v polovině 90. let, kdy jsme rekonstruovali oba kotle a spalování je v nich modernější. Před čtyřmi lety jsme také instalovali výkonnější elektroodlučovače," říká vedoucí odboru řízení hodonínské elektrárny Antonín Svěrák.

Podle něho už také vítr tolik neodnáší prach do města ze skládky paliva. "Postavili jsme kolem ní deset metrů vysokou zeď a máme tam i kropicí zařízení," dodal.

Zemědělství, zdroj amoniaku

Elektrárna si od prachu pomáhá i tak, že v jednom kotli může spalovat biomasu. "Ta obsahuje méně popela než uhlí," vysvětlil Antonín Svěrák.

Jižní Morava je zemědělský kraj a hlavně kvůli tomu se tady do ovzduší dostává i hodně amoniaku, který vzniká rozkladem chlévské mrvy, kejdy a odpadů z velkochovů drůbeže. Ve vysoké koncentraci může dráždit i popálit kůži a oči, vyvolávat kašel a další dýchací potíže.

V běžném prostředí je však jeho koncentrace tak nízká, že prakticky nepředstavuje pro zdraví člověka žádné riziko. Pokud se však dostane do toků, může v nich otrávit ryby.

Například zemědělský podnik Agra Olbramovice v loňském roce vypustil do ovzduší téměř 14 tisíc kilogramů amoniaku. V příštím roce však z registru asi vypadne, protože stejně jako některá jiná družstva živočišnou výrobu ruší. Ovšem ne kvůli životnímu prostředí, ale nízkým výkupním cenám masa a mléka.

"V olbramovském středisku jsme chov letos zrušili, v Branišovicích to uděláme do konce roku, tam už v podstatě výkrm dobíhá. Vloni jsme sice koupili statek v Pohořelicích, ale část živočišné výroby jsme zrušili a zbytek hal jsme pronajali jiným chovatelům," říká předseda představenstva Agry Olbramovice Jiří Pevný.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Putování Ze sklepa do sklepa ve Velkých Bílovicích nabízí jedinečnou možnost...
Novela vinařského zákona působí zmatky, proti podvodníkům však pomohla

Už půl roku platí mnohými kritizovaná novela vinařského zákona. Její iniciátoři ji prosadili hlavně proto, že chtěli omezit falšování vína a potírat černý trh,...  celý článek

Na hlavním silničním tahu u Černé Hory opravují most, silniční doprava je proto...
Silnice v Černé Hoře nevydržela nápor aut. Začala její oprava

Cesta autem mezi Brnem a Letovicemi se řidičům v posledních týdnech protáhla i o několik desítek minut. Může za to oprava mostu u Kuřimi i objížďka přes Černou...  celý článek

Martina Šopfová z opuštěné kavárny vytvořila v Brně písečné centrum. První v...
Z opuštěné kavárny vyrostla písečná oáza, pomohou tam i s bolestmi zad

Nestačilo jí brouzdat se pískem jen jednou za rok při dovolené u moře. Tak kinezioložka Martina Šopfová přenesla písek pod střechu, kde se na něm cvičí jóga....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.