Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


„Kdo se bojí, nemůže být manažer,“ říká nový ředitel jihomoravské záchranky

  8:09aktualizováno  8:09
V čele blanenské nemocnice stál čtyřiapadesátiletý Milan Klusák více než čtyři roky. Nejprve jako náměstek ředitelky, poslední dva roky coby její ředitel. Ode dneška se ale stává šéfem záchranářů v celém kraji. "Nebojím se. Byla to pro mě výzva," svěřil se MF DNES.

Milan Klusák, ředitel jihomoravské záchranné služby

Proč jste se rozhodl ucházet o funkci ředitele jihomoravské záchranné služby?

To je jednoduché. Vedení kraje vyhlásilo výběrové řízení na tento post. A to je výzva pro každého manažera. Pracovat v organizaci s celokrajskou působností, v níž jde o zdraví a životy lidí nejen jihomoravského kraje, ale i přilehlých částí jiných krajů, byla výzva i pro mě.

„Rozmístíme stanoviště v Brně a možná i jiných částech kraje tak, abychom byli schopni splnit ,dojezdnost‘ do patnácti minut od ohlášení události.“

Hrálo v tom roli, že vy sám jste už dřív pracoval u záchranářů?

Určitě. Od března 2000 do února 2005 jsem pracoval v blanenské záchranné službě jako vedoucí úseku správy. Rekonstruovala se tam tehdy budova ředitelství okresu Blansko i výjezdové stanoviště. Na konci mého působení vzniklo také nové stanoviště ve Velkých Opatovicích, které slouží pro Blanensko, ale i část Pardubického kraje. A už před mým odchodem jsme se stali součástí zdravotnické záchranného služby Jihomoravského kraje.

Co je první věc, kterou chcete v nové funkci udělat?

Musím se seznámit s jednotlivými výjezdovými stanovišti a lidmi, kteří v nich pracují. Zásadní bude udržet ekonomickou stabilitu, i nyní v podmínkách probíhající recese. Jsem si také vědom ne úplně ideálních podmínek, které jsou v brněnské aglomeraci. I proto je jednou z prvních věcí, které chci udělat, hledání řešení pro umístění krajského operačního střediska záchranné služby, jejího ředitelství a rozmístění stanovišť v Brně a možná i jiných částech kraje. Tak, abychom byli schopni splnit vyhláškou stanovenou dojezdnost patnáct minut od ohlášení události.

Plánujete počet stanovišť i rozšířit?

V příštím roce předpokládám otevření nového stanoviště v Kloboukách. Jak to bude v Brně, to uvidíme, situace se musí nejprve zanalyzovat. Je třeba najít řešení při zohlednění současných finančních možností kraje. Beru to jako jednu z priorit. Hlavní úkol, který mě čeká, po analýze najít variantní řešení a ve spolupráci se zřizovatelem rozhodnout, co dál. Jisté ale je, že prostory na náměstí 28. října už dlouhodobě naprosto nevyhovují.

S úplně novým operačním střediskem v Bohunicích už se nepočítá?

Je pravda, že o zbudování nového ředitelství včetně výjezdového stanoviště v areálu Fakultní nemocnici v Bohunicích se mluví už několik roků. Stavba má ale stát čtvrt miliardy korun. A v době, kdy se snížily příjmy kraje a hledají se rezervy v rozpočtu, nepokládám toto řešení za reálné.

Milan Klusák

Narodil se 23. 6. 1955. V roce 1980 ukončil elektrotechnickou fakultu VUT v Brně. Pracoval ve vedoucích funkcích v Metře Blansko, pak soukromě podnikal v ekonomickém a organizačním poradenství a ve výrobě. 15. 3. 2000 nastoupil v záchranné službě v Blansku jako vedoucí úseku správy, v březnu 2005 se stal náměstkem ředitelky Nemocnice Blansko. V roce 2007 byl jmenován ředitelem zařízení.

Co dalšího je třeba změnit? Chystáte nové vybavení nebo rozšíření tabulkových míst?

V novém vybavení problém není, například vozový park včetně přístrojového vybavení je z velké části obnovený. Velkým problémem je ale obsazení funkčních míst, chybí totiž třetina lékařů, asi 40 lidí, ideální to není ani u záchranářů, tam je problém hlavně v době dovolených a nemocí. Dlouhodobě se tato situace řeší formou přesčasů, což není ideální. Nutné je proto  nalezení nových lidí, kteří budou ochotni a schopni se této práci věnovat.

Pocítí nějak změny po vašem nástupu i pacienti? Chystáte změnit třeba systém a rozsah poskytované služby či výjezdů?

Ne, něco takového nepředpokládám, systém zůstane tak, jak je nastavený. Změny pacienti pocítí, až když se upraví síť výjezdových stanovišť. Tomu ale musí předcházet už zmíněná analýza.

Lze říci, kdy to bude?

Přesné termíny bych nyní nerad uváděl.

Je něco, čeho se obáváte?

Pokud by se člověk bál, neměl by o manažerskou pozici usilovat. A já jdu z jednoho manažerského postu na jiný. Musím se teď hlavně seznámit s lidmi a sestavit si tým nejbližších spolupracovníků. Jakmile se mi to podaří, bude to už hlavně o tom, aby mi zaměstnanci uvěřili, že mi na této organizaci záleží. A pomohli mi řešit úkoly. Pokud se se záměry vedoucího neztotožní i ostatní lidé, nemá on sám velkou šanci dosáhnout změn. Já bych rád provedl změny, které zlepší péči o pacienty i podmínky pro zaměstnance.

ilustrační foto

Vezmete si s sebou do Brna nějaké spolupracovníky z nemocnice?

V tuto chvíli z Blanska odcházím sám. Co se týče mých nových spolupracovníků, vím, koho oslovím. Na krajské záchrance jsou lidé, s nimiž si dovedu představit velmi dobrou spolupráci.

V Nemocnici Blansko jste skončil v pátek, v pondělí nastupujete do nové funkce. Co odpočinek? Stačil vám ten o víkendu?

Bohužel, ani o víkendu jsem moc neodpočíval. Není čas. Mezi jiným totiž právě studuji MBA. A dokončit teď musím nějaké studijní práce, abych v listopadu mohl odevzdat disertační práci a školu ukončit.

První dovolená vás tedy čeká kdy?

Až budu vědět, že problémy mám natolik v rukou, abych si volno mohl dovolit.
 
Ambulance

Plánujete i stěhování a celkový přesun do Brna?

Ne, není třeba. Budu dojíždět, není to problém.
 
A v blanenské nemocnici, z níž odcházíte? Máte pocit, že jste tam od března 2005 stihl udělat všechno, co jste si předsevzal?

Všechno stihnout se nedá, úkoly se neustále mění, nové přichází a
liší se priority. Některé se realizují, jiné ne.
 
Své působení v Blansku ale vnímáte jako úspěšné, nebo ne? Alespoň vedení města si vás chválí, nemocnici jste vyvedl z červených čísel, zmodernizovalo se vybavení...

Jedna věc je ekonomika - když se jde do zařízení, které na tom ekonomicky není dobře, je třeba udělat řadu opatření. Zaměstnanci zpočátku příliš nadšení nebyli, když na úvod přišli o část svého platu. Nemocnice byla ve ztrátě čtyři miliony korun, odebrali jsme tehdy všem třetinu osobních příplatků... Ale hned jsme také začali hledat cesty, jak ekonomiku stabilizovat a snížit ceny vstupů. Naštěstí se nám podařilo přesvědčit zaměstnance o nutnosti změny přístupu k řešení problémů, aby táhli s vedením za jeden provaz. Už někdy na podzim měli příplatky zpět. A myslím, že dnes je blanenská nemocnice ekonomicky stabilní zařízení, které má potenciál do budoucna.
 
Co podle vás byly hlavní změny, které pocítili i pacienti?

To je hrozně těžká otázka. Těch změn bylo velmi mnoho - významně jsme zvýšili možnost zaměstnanců účastnit se na dalším vzdělávání, následovala ale také řada technických změn. Za deset milionů korun jsme zmodernizovali JIP interního oddělení, rozšířili jsme jeho kapacitu z pěti na sedm lůžek, nové je kompletní přístrojové vybavení, napojení iktové jednotky na JIP, pořídily se nové přístroje pro hemodyalizační středisko. Zrekonstruovali jsme například i výtahy, vyměnili okna ve všech objektech a zateplili severní stěnu budovy nemocnice. Vyměnili jsme také nemocniční lůžka a noční stolky tak, že převážná část je elektricky polohovatelná. Doplnili jsme také televizní přijímače, nyní jsou už na všech pokojích a na většině míst, kde se soustřeďují pacienti. V rámci finančních možností jsme provedli obměnu vybavení většiny ambulancí i inspekčních pokojů lékařů. 
 
ilustrační foto

Pokud vím, tak jedním z klíčových projektů byla digitalizace nemocnice...

Ano, naštěstí jsme získali peníze z Evropské unie. V rámci digitalizace nemocnice jsme pořídil nový CT přístroj, který je mnohem rychlejší a pacienty mnohem méně zatěžuje zářením, rentgenový přístroj i speciální panoramatický rentgen pro potřebu stomatologů. I všechny další přístroje, které to umožňovaly, jsme propojili v systému umožňujícím přenášet obrazové záznamy v celé nemocnici i na pracoviště jiných zdravotnických zařízení (takzvaný systém PACS), pořídil jsme i nové pracovní a diagnostické stanice.
 
Digitalizace ale bude pokračovat, že?

Ano. Už jsme uspěli s projektem digitalizace II, který umožní zakoupení nové gamakamery a digitálního mamografu. V nejbližší době také kožní oddělení dostane laser, který je vedle léčby některých kožních onemocnění využitelný i pro estetické zákroky.
 
A co rezervy, co dalšího je ještě třeba udělat?

Už delší dobu jsme připravovali projekt jednodenní péče na lůžku.
Ten je schválený zřizovatelem a připravuje se projektová dokumentace, aby ještě letos začal stavebně. Jde o projekt, který včetně přístrojového vybavení přijde na necelých 40 milionů korun. V rámci něho vznikne také nadstavba nad budovou stávajícího takzvaného spojovacího krčku, kam se přesune i ortopedická a chirurgická ambulance. To umožní další změny v lůžkové části nemocnice a zvýší komfort pro pacienty. Zpracovaný je také projekt na rozšíření rehabilitačního oddělení. Centrální šatnu pacientů se totiž podařilo rozmístit na jednotlivá oddělení. Do uvolněných prostor se přemístí elektroléčba a ambulantní rehabilitační provoz se rozšíří o nové cvičební boxy. Připraveno je rozšíření péče rehabilitačního oddělení o obor tělovýchovného lékařství.

ZÁCHRANÁŘI MAJÍ NOVÉHO ŘEDITELE

Už od příštího roku by v kraji mělo přibýt nové výjezdové stanoviště zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje. Vzniknout má v Kloboukách u Brna. Změnit by se ale mělo i rozmístění výjezdních míst v Brně a možná i jinde v kraji. Vyřešit se má i stěhování krajského operačního střediska z nevyhovujících prostor na náměstí 28. října.
Postarat by se o to měl nový ředitel záchranné služby. Do funkce nastupuje v pondělí.
"Naší snahou je zlepšit umístění stanovišť tak, abychom zvládli přijet k pacientům do stanovených patnácti minut po ohlášení události," vysvětlil MF DNES čtyřiapadesátiletý Milan Klusák.
Mezi záchranáře míří z pozice ředitele Nemocnice Blansko, která patří městu. Sám ale v minulosti u záchranné služby pracoval, ve vedoucích pozicích v Blansku.
Záchranářům v uplynulých týdnech šéfovala ekonomická náměstkyně Naděžda Knězková. Kraj ji ale pouze pověřil vedením poté, co se bývalý ředitel Rostislav Verner místa vzdal.
Kdo povede blanenskou nemocnici ale zatím není jasné. Na tento týden je připraveno výběrové řízení, o novém řediteli by radní měli rozhodnout 9. června.
Na rozdíl od změn, které čekají záchranáře, ale v Blansku velké novinky od nového vedení neočekávají. "Jsme spokojeni s tím, jak byla dosud nemocnice vedena. I koncepce nových uchazečů se musí přizpůsobit," uvedla starostka Blanska Jaroslava Králová.
"Z kraje mě oslovili, abychom pana Klusáka uvolnili, je mi to líto, je to schopný a šikovný člověk," dodala.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Michal Hašek na sjezdu ČSSD v Brně (10. března 2017)
ČSSD musí najít českého Fica, míní Škromach. Pomoc nabízí také Hašek

Jihomoravští sociální demokraté těžce rozdýchávají porážku ve sněmovních volbách. Od těch minulých přišli o 80 tisíc hlasů. Zatímco v roce 2013 je na jižní...  celý článek

Doogee Mix
Hledaný mladík se lekl oznámení v ukradeném mobilu a sám šel na policii

Celostátně hledaný mladík zpanikařil, když na mobilní telefon, který ukradl v Letovicích na Blanensku, přišlo oznámení o zablokování přístroje policií. Zloděj...  celý článek

Ilustrační snímek
Studenti z celého kraje budou jezdit do Brna, hejtmanství koupí stroje

Plán na vznik Centra pro odborné vzdělávání ve strojírenství v Kuřimi definitivně padá. Nové vedení kraje už po svém nástupu kritizovalo, že projekt pro...  celý článek

Hledáte maminku v okolí na společné aktivity?
Hledáte maminku v okolí na společné aktivity?

Tyhle maminky na eMimino.cz jsou na tom stejně.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.