Oprava silnice přes bývalý hraniční přechod Hatě na Znojemsku

Oprava silnice přes bývalý hraniční přechod Hatě na Znojemsku | foto: Monika Hlaváčová, MF DNES

Když lidé neprodají pozemky, stát jim je sebere

  • 0
Po malém okruhu v Hodoníně na silnici I/51 automobily jezdí teprve necelý měsíc. Stavěl se asi rok, ale více než patnáct let trvalo, než se zdejší radnici podařilo vykoupit pro něj všechny potřebné pozemky.

Podobných případů, kdy obce nebo stát potřebují pozemky na stavbu komunikací, budování parků nebo třeba cyklostezek a majitelé je nechtějí prodat, jsou však na jižní Moravě možná stovky. A podle Luďka Šikoly z Ekologického právního servisu jich patrně brzy přibude.

Poté, co se začne stavět silnice na Mikulov nebo rozšiřovat dálnice u Brna.

Nejkřiklavější případ?

To je obchvat Znojma Když majitel odmítá prodat pozemek na veřejnou stavbu, může se v krajním případě i vyvlastnit. "Děláme to však neradi, už proto, že se tím stavba minimálně o rok zdrží," říká Věra Hoderová z Ředitelství silnic a dálnic.

In-line bruslaři na nedostavěném obchvatu Znojma

Podle ní využili vyvlastnění nyní jen v případě obchvatu Znojma, ovšem ani to nepomohlo. "Začali jsme ho stavět v roce 2007 s tím, že do konce roku 2008 bude dokončený. Udělali jsme však jen polovinu a nemůžeme pokračovat, další stavba je zablokovaná." uvedla Věra Hoderová.

Stavba obchvatu podle ní stojí kvůli čtyřem nedořešeným případům. Pozemky jsou už sice vyvlastněny, ale jejich majitelé se obrátili na soud. Dokud nerozhodne, na obchvatu se dál dělat nemůže.

Stát majitelům nabízí za pozemky málo a nevyjednává

Proč lidé nechtějí prodat třeba jen kousek pozemku na stavbu silnice?

Majitelé pozemků potřebných pro obchvat to však vidí jinak. "Byli jsme smířeni, že kvůli němu přijdeme o část zahrady, a dokonce jsme už v ní zrušili vinohrad. Pak však došlo k tomu, že se jeho trasa změnila, i přesto, že neodpovídala územnímu plánu. To už by však pro nás znamenalo, že přijdeme o dům, který jsme dokončili teprve před pěti lety, a sousedům by ochvat vedl tři metry do domu," říká Lenka Poláková ze Znojma.

Se sousedy založili sdružení

Sdružení Obchvat podalo žalobu k soudu. Podle Polákové se trasa změnila proto, že bratranec bývalého starosty nechtěl kvůli obchvatu přijít o zahradu. "Kdyby se trasa nezměnila, zuřila bych, ale smířila bych se s tím," dodala Lenka Poláková.

V Hodoníně silnici ustoupily i domy

V Hodoníně kvůli malému okruhu se sice nic nevyvlastňovalo, ale podle místostarostky Milany Grauové získání pozemků stálo radnici obrovské úsilí.

"I přesto, že jsme se snažili majitelům vyjít maximálně vstříc. Například jedné starší paní nic nevyhovovalo. Chtěla byt, ale když jsme jí ho našli, nelíbil se jí. Tak jsme jí nabídli domek s tím, že na něm podle jejích představ provedeme úpravy. Akdyž už to bylo všechno domluvené, zase cukla. Trvalo to tak dlouho, že nakonec usoudila, že pro ni bude nejlepší nastěhovat se do domu s pečovatelskou službou," uvedla hodonínská místostarostka.

Jednání bylo v Hodoníně o to složitější, že silnici muselo ustoupit i několik domů. "Jeden majitel si chtěl postavit jako náhradu domek jinde, než se však všechno schválilo, uplynulo několik let a on už si na to sám netroufal. Tak mu nakonec zhruba stejně velký dům postavilo město," uvedla Milana Grauová.

"Vyvlastnění jsme ještě nepoužili, ale do budoucna nevylučuji, že k něčemu takovému také přistoupíme," dodala.

Vyškov musel změnit trasu kanalizace

"Také se to snažíme řešit domluvou, ale někdy jsou požadavky majitelů tak přemrštěné, že jsme od určitého záměru ustoupili nebo projekt upravili tak, aby vedl přes pozemky majitelů, se kterými jsme se domluvili lépe," říká starosta Vyškova Petr Hájek.

"Potřebovali jsme například pozemek na cyklostezku a jeho majitel nám chtěl prodat metr čtvereční za 2 000 korun. Tak jsme se odporoučeli a teprve potom přistoupil na směnu," říká vyškovský starosta.

Problém s vlastníky měla vyškovská radnice dokonce i při budování kanalizace vmístních částech Rychtářov a Lhota.

"Kde to technicky šlo, tam jsme ji raději odklonili, abychom se tomuto dohadování vyhnuli," přiznal Hájek.

Získávání pozemků pro veřejné stavby je už nejen na jižní Moravě takový problém, že vznikla novela zákona o vyvlastňování, která by měla umožnit stavět dříve, než majitel souhlasí s nabídnutou částkou za odejmutý majetek. Poslanci by se jí měli zabývat již v září. - čtěte více ZDE

Podle Luďka Šikoly z Ekologického právního servisu se na jižní Moravě žádným bolestným případem vyvlastňování ještě nezabývali, ale naznačil, že brzy i tady může být tady tento problém velmi aktuální. A to jakmile plánované silnice, především R 43, R 52, případně rozšíření D1 kolem Brna, dojdou do fáze územního rozhodnutí, kdy už je možné vyvlastňovat.

"Pokud bude schválena novela o vyvlastňování, nebudou to mít zdejší majitelé pozemků vůbec jednoduché," dodal Luděk Šikola.