Zasolená půda je pozůstatkem dávného moře a sirných pramenů.
„Sůl je v podloží, odkud se na povrch dostává v období, kdy je výpar z půdy vyšší než srážky,“ vysvětluje ochranář Jiří Kmet.
K většímu odparu pak pomáhají obnažené plochy, díky nimž se na okraji Pálavy daří jen slanomilným druhům. O to, aby půda nezarostla, se stará několik kladrubských koní, které si ochránci pronajali od místního chovatele. Nejen že spásají biomasu, ale kopyty také rozrušují povrch země a slaná voda tak může snáze vzlínat k povrchu.
Přibývá slanomilných druhů rostlin
Aby se koním i sůl milujícím rostlinám a živočichům dobře dařilo, vyhloubili teď ochránci přírody kolem Nesytu pětici tůní s pozvolnými břehy. „Koně je využijí jako napajedla a svými kopyty zajistí narušení půdy, které vyhovuje slanomilným druhům. Tato péče prospěje třeba saranči slaništní, pro niž jde o jediné místo, kde se u nás rozmnožuje,“ dodal Kmet.
Za krátkou dobu, kdy se koně na slanisku pasou, pozorují ochránci přírody, že přibývá slanomilných druhů rostlin. Po více než deseti letech zde například znovu objevili dvě kriticky ohrožené trávy - bahenku šášinovitou a skrytěnku bodlinatou.
