Klejicha se přemnožila v evropsky významné lokalitě Kamenný vrch u Kurdějova. Zejména v části, které se říká Kamenec.
„Klejicha se začíná šířit i do zdejších mandloňových sadů, kde do pár let, pokud se nezasáhne, udělá naprostou zkázu,“ varuje Vilém Jurek, koordinátor terénních prací projektů Českého svazu ochránců přírody ONYX. Ten se snaží vyvolat odbornou diskusi, která by vedla k celoplošnému řešení tohoto problému.
Zrádnost klejichy spočívá v tom, že se neuvěřitelně rychle – nyní až nekontrolovatelně – šíří. „Nejsou výsledky sčítání, nikdo se tím v podstatě nezabývá. Z tříleté zkušenosti mohu říct, že se šíří exponenciální řadou,“ poukazuje Jurek.
Klejicha roste třeba i na Předních kopaninách na Hustopečsku, ohnisko se objevilo i u Stránské skály v Brně.
Jak MF DNES informovala, letos vstoupila v platnost novela zákona o ochraně přírody a krajiny, jejíž součástí je také boj s invazivními druhy – včetně klejichy. „Píše se tam, kdo je zodpovědný, co se bude řešit, jaké budou nástroje. Problém je, že se o problému jen mluví,“ vadí Jurkovi.
Klejicha se přemnožila například v evropsky významné lokalitě Kamenný vrch u Kurdějova na Břeclavsku.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Klejicha se podle něj musí úplně vymýtit, nikoli pouze redukovat. Její sečení je marné. Ideální je před květem nebo v době kvetení aplikovat herbicid na list. Používá se silnější koncentrace, protože klejicha má obranný mechanismus, obsahuje latex jako fikus nebo kaučukovník a navíc má kožovité listy, přes které herbicid do rostliny špatně vniká.
Tento postup je ochránci přírody doporučený i u všech dalších silně invazních rostlin, jako je křídlatka, bolševník nebo pajasan. Zásadní je preciznost a čistota. „Stříkáme pouze listy, používáme speciální trysky a krycí kornout, s postřikem šetříme,“ uklidňuje Jurek.
Škodlivé druhy rostlin a návody, jak s nimi bojovat, představuje publikace, kterou mají ochranáři z ONYX volně ke stažení na webu. Distribuovat ji chtějí do co největšího počtu obcí a měst na jižní Moravě, aby zabránili vážným dopadům na biodiverzitu krajiny.
