Trvala téměř tři měsíce a přes snahu desítek kriminalistů, stovek policistů a vojáků se život dvou dětí -sourozenců ve věku 13 a 11 let - nepodařilo zachránit. Mrtev byl nalezen i jejich vrah, jedenačtyřicetiletý Stephan Knaepen z Belgie.
. Kriminální kauzySeriál o závažných kriminálních případech posledních dvaceti let na jižní Moravě |
V chodbě ucítila zápach benzinu a plynu. Vzbudila matku a společně se snažily najít a zastavit zdroj ucházejícího plynu. Další dveře místností, kde se nacházely plynové spotřebiče, nešly otevřít, ač je žádná z žen před spánkem nezamykala. V chodbě navíc ležel kanystr, který musel v noci někdo přinést.
Mladá žena usoudila, že někdo chtěl dům podpálit i s ní, třemi dětmi a její matkou. Domyslela si, že žhář dveře v noci pozamykal, aby nikdo nemohl před ohněm z domku uniknout. Proto zavolala policii a hasiče. Krátce před jejich příjezdem vybuchl plyn a začaly šlehat plameny. Oknem se všem podařilo před plameny utéct na zahradu.
Domněnku o úmyslně založeném ohni potvrdili přímo na místě hasiči. Našli v domku čtyři místa, kde byl požár založen. Objevili i další kanystr, ve kterém neznámý žhář a potencionální vrah přinesl benzin. Žhář polil benzinem také dvoje dveře a zapálil je. Zdrojem unikajícího plynu byl nepoužívaný ventil plynového rozvodu, na který nikdy nebyl napojen žádný spotřebič.
Ventil ve výši dva metry nad podlahou musel někdo otevřít v době, kdy všichni v domě spali. Kriminalističtí technici přitom vyloučili násilné vniknutí do domku. Na dvorku také volně pobíhali dva psi a ani jeden z nich na pohyb cizí osoby v noci nereagoval. Majitelka domku potvrdila, že jí žádné cennosti nechybí.
Kriminalisté na základě všech zatím dostupných informací a důkazů došli k závěru, že požár založil úmyslně člověk, který má do domku volný přístup a velmi dobře se tam orientuje.
Výlet, který neskončil dobře
O den později - 2. srpna 2001 -oznámil brněnské policii pan Vosmanský z Hranic na Moravě, že pohřešuje své dvě děti, syna ve věku 11 let a třináctiletou dceru, které byly na dvoudenním výletě společně s jeho zetěm Stephanem Knaepenem.
Zeť měl údajně v úmyslu s dětmi navštívit historické památky jižní Moravy, jednu noc přespat v přírodě a domů se měli vrátit 1. srpna během dne. Z Brna odjeli všichni tři osobním autem Renault Escape stříbrné barvy s hodonínskou registrační značkou. V autě byly také dva spací pytle a lesácké potřeby.
Přestože měl Knaepen i obě děti k dispozici mobilní telefon, na volání ani na zasílané SMS zprávy nikdo nereagoval. Poslední SMS zprávu posílaly děti matce 31. července v 16.33 hodin. Dokonce v nich uvedly místo, kde se nacházejí. Matka si však místo nezapamatovala a pouze se domnívala, že jde o Boskovice.
Textovou zprávu poslal ve stejný den o dvě hodiny dříve Stephan Knaepen své manželce. Uvedl: "Jsme teď před zámkem v Ostrožské Nové Vsi, pod Uherským Hradištěm." Byla to lež. Jak se později podařilo u mobilního operátora zjistit, pohyboval se v okolí Bučovic.
Zajímavé informace získala policie o samotném Knaepenovi. Ve Francii absolvoval vojenskou školu a nastoupil do cizinecké legie. Pak utrpěl úraz, z legie byl propuštěn a pobíral invalidní důchod. Byl celkem třikrát ženatý. K jeho zálibám patřilo cestování, návštěvy zámků, hradů a zřícenin. Zajímal se o zbraně a odebíral řadu časopisů o zbraních a armádě. Kromě toho sbíral návody k užívání různých léků.
K svým třem dětem byl pozorný, milý a nikdy je fyzicky netrestal. V červnu 2001 se však změnilo jeho chování vůči manželce. V tu dobu také vyšlo najevo, že Knaepen má zaplatit vysokou finanční částku z bývalého manželství v Belgii.
Údajně pak svou českou manželku fyzicky několikrát napadl. Manželka svého belgického manžela před příbuznými omlouvala tím, že na rekonstrukci domku, který je z poloviny neobyvatelný, finančně nestačí, a proto je psychicky labilní.
Policie vyhlásila celostátní pátrání. Zároveň vznikl jedenáctičlenný zvláštní tým s názvem "Děti", složený ze zkušených kriminalistů. Jeho jediným úkolem bylo vypátrání pohřešovaných dětí. Bulvární žurnalisté a investigativní novináři pochybné motivace a kvality zavětřili příležitost a tři měsíce spekulovali o osudu dětí.
Policisté byli obviňováni z neschopnosti a zatajování informací. Naopak slovo dostávali různí pomatenci, vydávající se za senzibily a jasnovidce. S odstupem času je to deprimující - už jen proto, že děti zemřely už 31. července (první den výletu) a jejich vrah o den později -tedy v době, kdy policie o pohřešovaných ani nevěděla.
Knaepen: Ničeho nelituji
Sotva začal tým plnit první úkoly, oznámil 7. srpna občan z Nebovid nález mrtvoly na kraji lesa blízko Ostopovic. Mrtvola byla již ve stadiu rozkladu. Policie u ní našla doklady na jméno Stephana Knaepena. Rovněž i mobilní telefon prokazoval, že patří Knaepenovi. Není bez zajímavosti, že mrtvola měla kolem krku zavěšený dalekohled a z místa nálezu mrtvoly bylo pouhým okem vidět na Knaepenův domek.
Pitva prokázala, že se skutečně jedná o Stephana Knaepena. Kromě jizvy po operaci slepého střeva a kompletní zubní protézy to prokázala i genetická expertiza. Tělo zemřelého neneslo žádné stopy násilí.
Ukázalo se, že mužměl těžkou srdeční chorobu. V krvi byly stopy šesti druhů léků, určených k léčbě duševních chorob, k tišení bolesti, k léčbě nespavosti, schizofrenní psychózy, k potlačení psychózy a agresivity. Jeden z léků se používá v lékařství při zahájení narkózy. Jako příčinu smrti znalci stanovili selhání srdeční činnosti po požití většího množství léků.
O den později našla policie v Ostopovicích opuštěné auto, které patřilo Knaepenovi. Ve voze ležel mobilní telefon, který používali pohřešovaní sourozenci, a dále tam bylo množství léků a obalů od léků. V kufru auta se nacházely umělohmotné nástavce ke kanystrům na benzin a také umělohmotná upínací páska.
Jak se později ukázalo, stejnou páskou byly spoutány i obě děti. Kromě dalších věcí, které prokazovaly vztah k požáru domku a k vraždě sourozenců, byly nalezeny také dva dopisy psané vlámsky a anglicky. Svým obsahem připomínaly dopisy sebevrahů na rozloučenou. Závěrečné věty zněly: "Ničeho nelituji, protože jsem věděl, že se to muselo stát. Můj život byl jeden velký propadák..."
Speciální tým na základě všech informací vytipoval několik míst možného výskytu pohřešovaných dětí. Zohlednil přitom i záliby Stephana Knaepena v hradech, zámcích a zříceninách i jejich poslední prokazatelný výskyt v Bučovicích, včetně vodních ploch vhodných pro koupání dětí.
Samotná osa možného pohybu pohřešovaných byla určena těmito body: Brno - Bučovice - Brankovice - Buchlovice. Plocha takto určeného prostoru činila několik stovek kilometrů.
Rozsáhlé pátrání policejních hlídek na určené trase, včetně všech vedlejších silnic, mělo jediný cíl -rychle prohlédnout místa, kde mohl Knaepen s dětmi být. Není bez zajímavosti, že jedna hlídka během průzkumu stála necelých tři sta metrů od mrtvých dětí.
Protože si děti na výlet vzaly plavky, prozkoumali potápěči řadu celkem rozsáhlých vodních ploch.
Při hledání sourozenců zcela selhala pátrací metoda pomocí termovize umístěné ve vrtulníku. Jak se později ukázalo, obě mrtvé děti byly ukryty ve spacích pytlích, které plní funkci tepelné izolace.
Během čtyř měsíců policie obdržela přes 150 oznámení a informací, které po celé čtyři měsíce zpracovávali dva policisté. Jen za jediný den, 24. srpna 2001, policisté společně s vojáky prohledali 56 kilometrů čtverečních a vrtulník s termovizí propátral prostor o rozloze 300 kilometrů čtverečních. V některých dnech se počet pátrajících policistů a vojáků pohyboval na hranici 650 mužů...
Česká policie získala 3. září 2001 od Interpolu informaci, že po pohřešovaných dětech nebyly v zahraničí nalezeny žádné stopy. Tuto zprávu vyvracel jistý bulvární deník, který tvrdil, že děti žijí v luxusní čtvrti Paříže.
Údajně byly uneseny dvěma neznámými muži, kteří si mysleli, že Knaepen je jejich otcem, a tímto způsobem ho chtěli donutit k vydání dlužných peněz. Jiný bulvár po celou dobu pátrání hájil teorii o mezinárodním gangu zabývajícím se únosy dětí pro účely nelegálních transplantací.
Náhodný chodec našel 25. listopadu 2001 u Brankovic na Vyškovsku pod vrstvou spadaného listí dva spací pytle. Ukrývaly dvě dětská těla se svázanýma rukama. Podle expertiz patřila hledaným sourozencům. Pitva prokázala, že byli uškrceni. O několik měsíců později byl případ odložen.
