Špilberk hostinec přelom 19. a 20 století.

Špilberk hostinec přelom 19. a 20 století. | foto: kniha Račte pivečko nebo vínečko?

Pohostinská scéna má v Brně tradici. O hospodách vychází další kniha

  • 5
Brněnské hospody, restaurace a bary v poslední době sbírají ocenění v různých anketách. Unikátní pohostinská scéna však není v Brně nic nového. Dokazuje to publikace Račte pivečko nebo vínečko? nakladatelství Josef Filip 1938. Právě vychází její druhý díl.

Pokračování knihy se věnuje hlavně výletním zařízením v pisáreckém údolí kolem Svratky a na neopominutelných brněnských návrších. Tedy Myslivně na Kamenném vrchu, Juranově výšině a samozřejmě Špilberku.

O co méně destinací si druhý díl vybral oproti hustě „osázeným“ ulicím Česká a Husova v prvním díle, o to důkladněji se věnuje nejen jejich historii, ale také zábavním zařízením a slavnostem, na nichž se kdysi, ale i docela nedávno Brňané bavili.

Střelák s úctyhodnou minulostí

Střelák, pivnice nejnižší cenové skupiny v pisáreckém údolí na kraji parku s Pavilonem Anthropos, se stal „za Husáka“, tedy především v 70. a 80. letech minulého století, neoficiálním centrem brněnských mániček, „štatlařů“ a vůbec svobodomyslné omladiny té doby.

Na dřevěných lavicích zdejší vybetonované zahrádky nalézající se pod silnicí od Pisárek ke Kohoutovicím a Novému Lískovci popíjeli své „škopky“ neboli piva nepříliš vysoké kvality vlasatci z celého Brna.

A málokterý s nich tehdy tušil, jak úctyhodnou historii mají za sebou právě tato místa a přilehlé stavby. A proč se vlastně této hospodě říká Střelák neboli Střelnice.

Tam, kde pro údajně léčivou vodu zdejšího potůčku Písařka založil brněnský doktor Baier roku 1813 vodoléčebné lázně, vyrostly tehdy lázeňská budova a výletní restaurace se zahradou.

„Definitivní konec lázeňských činností v těchto končinách však přišel poté, co budovu lázní získala v roce 1845 Brněnská měšťanská střelecká společnost,“ píše se v knize Račte pivečko nebo vínečko?

Brněnští ostrostřelci, kteří do Pisárek přemístili svoji střelnici, využili jak budovu lázní, tak další, které přistavovali a časem i různě upravovali.

Na střelnici jedl i císař

Noví majitelé rozšířili také původní lázeňskou restauraci, s níž sousedila opravdu rozlehlá restaurační zahrada o mnoha místech, obojí přístupné veřejnosti, která si zvykla užívat ve chvílích volna také přilehlý park. Název Na střelnici pak přetrval vlastně až do konce 20. století, kdy zde pivnice zanikla.

Kdysi to však bylo místo, kde se nejen čepovalo pivo. Sídlil tam i velký zábavní park, v kterém se pořádaly oblíbené „švédské“ či ostrostřelecké slavnosti, „konaly se bitky s konfetami a gumovými míčky, byl zde kolotoč, střelnice, loutkové divadlo a také houpačky,“ jak se píše v knize.

Roku 1892 se tu pořádaly dokonce celorakouské svazové střelby, kvůli nimž přijel do Brna 26. června císař František Josef I., který údajně navštívil právě i hostinec Na střelnici.

O knize Račte pivečko nebo vínečko?

Díl II. Druhý díl edice Brněnské hospody, restaurace, bary a vinárny od nakladatelství Josef Filip 1938 mapuje restaurační zařízení na výletních místech v Pisárkách, vyhlášenou restauraci Myslivnu, dnes už neexistující hostince při Kamenném mlýně na břehu Svratky, kdysi slavnou a hojně navštěvovanou restauraci Na střelnici a další u Riviéry na druhé straně řeky i výletní hospůdky na Juranově výšině. Velký prostor je věnován ústřednímu brněnskému kopci Špilberk s jeho hostincem Hohe Warte, který později fungoval pod názvem Hlídka, dále s hostincem Pošpíšilov a zdejším Milchtrinkhalle neboli Mléčným barem, ale také s někdejší vojenskou kantýnou a především s proslulou Hradní vinárnou přímo ve zdech hradu. Cena knihy: 269 Kč

A aby zábavy nebylo málo, také o kus dál, při pisárecké střelnici byl pak ve 20. letech 20. století vybudován zábavní park Brno-Pisárky s úctyhodnou dřevěnou dráhou nazývanou Grand tobogan, při němž sídlila v kruhové boudě restaurace Mandara s velkou zahrádkou.

Lodičky a hospody u Svratky

Při řece Svratce se ovšem nalézala oblíbená restaurační a rekreační zařízení i v místech, která na začátku 70. let 20. století definitivně pohltila silnice vedoucí pod Wilsonovým lesem z Pisárek do Žabovřesk či Komína.

Původně zde stál Kamenný mlýn doložený dokonce už v roce 1366, později malá německá osada s výčepním právem. Proto se tu objevilo postupně několik hostinců, z nichž asi nejslavnějšími byly Schulzův a pak především Grabnerův Nový svět (Neue Welt) s rozlehlou zahrádkou. V létě tu hosté mohli jezdit na vypůjčených lodičkách, sídlil zde také německý veslařský klub Bruna a hrál se tu i tenis.

Výlet do Myslivny i do parku

Dalším výletním místem se stala Myslivna na Kamenném vrchu nad Pisáreckým údolím, kam Brňané s oblibou chodívali na celodenní výpravy a kde začal majitel původně nevelké obyčejné myslivny s přilehlou zahrádkou poskytovat pohostinské služby.

„Název Jägerhaus, česky Myslivna, tak vešel do povědomí Brňanů,“ uvádí kniha a připomíná i zdejší atrakce, letní sáňkařskou dráhu, kolotoče a prodejní stánky.

Dnešní Myslivna však leží nedaleko té původní a budovali ji postupně. V letech 1938–39 byla podle návrhu Bohumila Turečka postavena moderní restaurace, v letech 1966–67 ji pak rozšířili a v roce 1987 dostavěli do dnešní podoby s hotelem a konferenčním sálem.

Místem oblíbených procházek byl pro Brňany také centrální kopec města s hradem Špilberk. Na hradě sídlila samozřejmě kasárenská kantýna (až teprve od roku 1964 proslulá Hradní vinárna), ale když císař František Josef I. předal roku 1862 špilberský kopec (s výjimkou hradu) Brnu, město zde vybudovalo park a z bývalé prachárny udělalo hostinec Hohe Warte (neboli Na hlídce) s větší zahrádkou.

„Tisíce hvězd na nebi, u nohou ležící ozářené město, vlahý vzduch, cinkot sklenic, troubení melodické večerky na hradní citadele a bubnování ze starého poplachového místa“ sem prý denně přiváděly desítky věrných návštěvníků.