Znojemský hrad se známou románskou rotundou sv. Kateřiny

Znojemský hrad se známou románskou rotundou sv. Kateřiny | foto: MF DNES

Kníže Pribina možná pocházel ze Znojma, tvrdí historik

  • 1
Knížku s výmluvným názvem Bylo to jinak psal Jan Cinert pět let. Původní profesí architekt, který posléze pro potěchu vyráběl keramiku, se vrhl na nejstarší tuzemské dějiny. A dvaapadesátiletý muž, který si svoji první knihu nyní vydal vlastním nákladem, možná mnoho profesionálních historiků popudí proti sobě.

"Asi moje nejvýznamnější zjištění je, že svatý Václav a Boleslav nebyli rodní bratři. Kníže Vratislav až na nátlak bavorského vévody Arnulfa uznal za svého syna kněžice Václava a stanovil ho dědicem," tvrdí muž, který vlastně přepisuje české dějiny.

Cinert se ovšem brání nálepkám záhadologa nebo obyčejného lovce senzací. A jeho knížka, vědecky vzorně doplněná seznamem použité literatury a plná černobílých historických nákresů, podezření ze samoúčelné touhy po rozruchu vylučuje.

Ostatně autor dosud žádnou výtku od profesionálních historiků prý dosud nezaznamenal. Ve své pouti za záhadami nejstarší historie se dostal i na území slavné Velkomoravské říše. "Kníže Pribina možná pocházel ze Znojma," tvrdí spisovatel o proslulém vládci slavného sousedního Nitranského knížectví.

Dosud se má za to, že velkomoravský kníže Mojmír roku 833 vyhnal knížete Pribinu z Nitry, a připojil tak ke svému knížectví území, které bylo větší nežli jeho vlastní. "Tento starý školní výklad vzniku Velkomoravské říše zřejmě přestává platit," tvrdí Cinert.

Svoji hypotézu zakládá na tehdejších sňatcích mezi vladařskými rody, které byly politickým aktem a urovnávala se jimi změna hranic.

Cinert sebekriticky upozorňuje, že vzhledem k nedostatku informací stále není možné Pribinův původ ze Znojma prokázat a ten z Nitry vyvrátit. Nový Pribinův příběh tak dosud zůstává teorií. V knize Bylo to jinak se ale lze dočíst o prokázané nejstarší zmínce o Znojmě z let 922 až 929 a nejstarší zdejší historické osobnosti - knížeti Goranovi.

"Svatý Václav nezemřel v osmadvaceti, ale jako čtyřicátník"

A Cinert ve své knize rozšiřuje také příběh prvních Přemyslovců, jejichž nejstarší zpodobnění krášlí znojemskou rotundu svaté Kateřiny. Napsal kupříkladu novou rekonstrukci života knížete svatého Václava s přihlédnutím k dosud odmítaným výsledkům antropologického výzkumu Emanuela Vlčka o dožitém věku knížat Vratislava a Václava.

"Svatý Václav žil asi o patnáct roků déle, tedy možná 42 až 46 let. Oficiálně se má za to, že jej zavraždili po 28. narozeninách," dodává Cinert ke své knize.