V roce 2009 jihomoravské kojenecké ústavy v Brně a Kyjově přijaly celkem 177 dětí. Vloni počet vzrostl na rekordních 301. Kraj se tak zařadil na třetí příčku po Moravskoslezském a Olomouckém.
Podle úředníků na ministerstvu počty dětí jednoduše odpovídají možnostem krajů. "Tam, kde je míst hodně, jako v Jihomoravském kraji, máme i více umístěných dětí do tří let. Úřady tady mají možnost přesunout kojence do ústavu a nic je nenutí pracovat s rodinou a řešit problém tak, aby dítě mohlo zůstat doma," uvedl Miloslav Macela z ministerstva práce a sociálních věcí.
Ředitelka ústavu: Za zvýšení může situace ve společnosti
O umístění dítěte do věku tří let do kojeneckého ústavu rozhoduje soud. Při tom se opírá o doporučení sociálního pracovníka. "Může to být ale i z rozhodnutí rodiče, který se o dítě nechce, neumí nebo nemůže postarat," doplnila ředitelka Kojeneckého ústavu Kyjov Anna Neduchalová.
Kojenecké ústavyPočty dětí přijatých vloni do kojeneckých ústavů v krajích Jak rostly počty dětí v ústavech v Jihomoravském kraji rok přijato / propuštěno Kapacita ústavů v Kyjově a Brně je dohromady asi 170 míst. Brněnský ústav na Hlinkách se brzy stěhuje do nového Chovánku. |
Poslat dítě do ústavu může i lékař. A právě zdravotní důvody vloni převládaly, kvůli nim putovalo do "kojeňáku" 135 dětí, tedy téměř polovina všech přijatých.
Celá stovka kojenců však skončila v ústavech ze sociálních důvodů. Právě na to poukazují úředníci ministerstva. "Existuje však precedens, že dítě nemůže být rodině odebráno jen kvůli sociální situaci. Z toho by logicky vyplývalo, že umístění těchto dětí se provádí hlavně na přání rodičů," reagovala Dana Havlíčková z odboru sociální péče brněnského magistrátu.
Podle ředitelky ústavu Anny Neduchalové za to může celková sociální situace ve státě a příslušné úřednice navíc nestíhají všechny případy řešit.
Psycholog: I krátký pobyt v ústavu dítěti škodí
Ústavy v kraji sice přijaly vloni 301 dětí, jen o osm méně se ale vrátilo zpět do rodin. "Fakt, že dětí přibývá, je jasný. Vloni jsme za celý rok přijali 56 dětí, letos už 51, a to máme teprve srpen. Ale děti tu nejsou dlouho. Předloni tu jedno dítě strávilo v průměru 140 dní, vloni 200," uvedla ředitelka.
Až 85 procent dětí se z Kyjova vrátí do rodin. Podle psychologů může ale i krátký pobyt psychice kojence ublížit. "Do 18 měsíců je vývoj stěžejní. Cokoli se stane, je strašně významné," namítá psycholožka Marie Vignatiová.
Jenže podle ředitelky jsou někdy ústavy nutné. "Jsou situace, kdy ústav nakrátko rodinu zasupluje a třeba to dítě zachrání. Máme tu teď například týraného chlapečka, kterého si po uzdravení vezme širší rodina," reagovala ředitelka.
V kyjovském ústavu se o zhruba třicet dětí stará 21 sester, jsou tu dvě lékařky, psycholožka a fyzioterapeut. Dopoledne připadají na jednu sestru čtyři děti, odpoledne šest. "Chybí ale jedna stálá matka. Dítě je už v tomto věku schopné se učit všemi smysly. Ale každá osoba ho učí jinak, v tom je problém," varuje psycholožka.
