Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Kolotoč soudních pří o elektrárně na Dyji přijde daňové poplatníky draho

  7:09aktualizováno  7:09
Zamotaný příběh vodní elektrárny na Dyji se začal psát před třinácti lety, přesto na řece nad Vranovskou přehradou stojí zatím jen její torzo. Od roku 1998 se totiž problém řeší jen na půdě úřadů a soudů. A ještě nějaký rok tomu tak bude.

Ilustrační foto | foto: ČEZ

Ve středu o ní znovu jednal soud. A ještě víc příběh zamotal. Draho to může přijít i daňové poplatníky.

Vše začalo roku 1996, kdy znojemský odbor životního prostředí udělil Františku Burešovi stavební povolení na stavbu vodní elektrárny nedaleko obce Podhradí. O dva roky později však ochráncům přírody vodní dílo začalo vadit, a tak inspekce životní prostředí stavbu zastavila. Úprava řeky by totiž mohla ohrozit některé druhy ryb.

"Pokud se změní vlastnosti toku a z proudící vody se stane stojatá, může se stát, že současné rybí druhy zmizí. Přišli bychom tak o kolonie, z nichž je možné odebírat ryby pro zpětné zarybnění jiných toků," vysvětlil již dříve předseda Moravského rybářského svazu Rudolf Milerski.

Podnikatel poté požádal ministerstvo životního prostředí o výjimku. Tu roku 2003 dostal, ale o rok později ji zrušil tehdejší ministr Libor Ambrozek.

A Bureš požádal stát o vrácení nákladů, které do projektu vložil, celkem 15 milionů. "Zodpovědnost za škodu je na straně úřadů a jejich špatných rozhodnutí," zdůvodnil to Bureš.

Peněz se však nedočkal. Městský soud v Praze a později i Nejvyšší soud v Brně nárok zamítly. Nyní však nastal obrat: Ústavní soud se přiklonil na stranu podnikatele a uznal, že dřívější rozhodnutí soudů poškodila jeho práva.

"Nyní se to bude znovu řešit u městského soudu v Praze. Soudci by však měli brát ohled na názor Ústavního soudu," podotkl Burešův právní zástupce Milan Vašíček.

Nepůjde už však o patnáct milionů. "Původní částka je z roku 2003, k ní přičteme ušlý zisk za dalších šest let. Určitě půjde o částku přesahující dvacet milionů korun," uvedl Bureš.

Tím však celá věc nekončí. Podnikatel hodlá ministerstvo životního prostředí znovu požádat o výjimku. A pokud ji nedostane, bude možná stát platit dál. "Mám na elektrárnu platné stavební i vodoprávní povolení. Jestli mi výjimku nedají, budu žádat o uhrazení ušlého zisku do nekonečna," dodal Bureš.

Plánovaná vodní elektrárna měla ročně vyrábět 1 190 megawatthodin. Na dokončení vodního díla by majiteli stačily jen čtyři měsíce.

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Marihuana (ilustrační snímek)
Nabídli známé sušenky s marihuanou, teď jim hrozí pět let ve vězení

Až pětiletý pobyt ve vězení hrozí mladému páru z Brna, který na návštěvě ve svém bytě pohostil kamarádku kávou a sušenkami. Že je v nich marihuana jí ale řekl...  celý článek

Zemědělci na polích u Mikulova zavlažují úrodu.
Vědci zkouší na Břeclavsku lék na sucho, inspirovali se v Izraeli

Odborníci budou v Přítlukách na Břeclavsku testovat, jak zadržet vodu v krajině a zpomalit její odtok. Obec se dostala mezi šest lokalit vybraných po celé...  celý článek

Pár hodin po dramatickém přepadení zakončeného střelbou strážníka byla
Zdrogovaný muž chtěl zapálit benzinku, když ujížděl, naboural tři auta

Zdrogovaný čtyřiašedesátiletý muž se v neděli odpoledne pokusil zapálit čerpací stanici v Černé Hoře na Blanensku. Koupil si tam do kanystrů benzin a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.