Ve středu o ní znovu jednal soud. A ještě víc příběh zamotal. Draho to může přijít i daňové poplatníky.
Vše začalo roku 1996, kdy znojemský odbor životního prostředí udělil Františku Burešovi stavební povolení na stavbu vodní elektrárny nedaleko obce Podhradí. O dva roky později však ochráncům přírody vodní dílo začalo vadit, a tak inspekce životní prostředí stavbu zastavila. Úprava řeky by totiž mohla ohrozit některé druhy ryb.
"Pokud se změní vlastnosti toku a z proudící vody se stane stojatá, může se stát, že současné rybí druhy zmizí. Přišli bychom tak o kolonie, z nichž je možné odebírat ryby pro zpětné zarybnění jiných toků," vysvětlil již dříve předseda Moravského rybářského svazu Rudolf Milerski.
Podnikatel poté požádal ministerstvo životního prostředí o výjimku. Tu roku 2003 dostal, ale o rok později ji zrušil tehdejší ministr Libor Ambrozek.
A Bureš požádal stát o vrácení nákladů, které do projektu vložil, celkem 15 milionů. "Zodpovědnost za škodu je na straně úřadů a jejich špatných rozhodnutí," zdůvodnil to Bureš.
Peněz se však nedočkal. Městský soud v Praze a později i Nejvyšší soud v Brně nárok zamítly. Nyní však nastal obrat: Ústavní soud se přiklonil na stranu podnikatele a uznal, že dřívější rozhodnutí soudů poškodila jeho práva.
"Nyní se to bude znovu řešit u městského soudu v Praze. Soudci by však měli brát ohled na názor Ústavního soudu," podotkl Burešův právní zástupce Milan Vašíček.
Nepůjde už však o patnáct milionů. "Původní částka je z roku 2003, k ní přičteme ušlý zisk za dalších šest let. Určitě půjde o částku přesahující dvacet milionů korun," uvedl Bureš.
Tím však celá věc nekončí. Podnikatel hodlá ministerstvo životního prostředí znovu požádat o výjimku. A pokud ji nedostane, bude možná stát platit dál. "Mám na elektrárnu platné stavební i vodoprávní povolení. Jestli mi výjimku nedají, budu žádat o uhrazení ušlého zisku do nekonečna," dodal Bureš.
Plánovaná vodní elektrárna měla ročně vyrábět 1 190 megawatthodin. Na dokončení vodního díla by majiteli stačily jen čtyři měsíce.
