Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Z našeho šmíráctví nám začalo být zle, líčí autor komiksu o kuřimské kauze

  15:22aktualizováno  15:22
Před jedenácti lety vypukla v Kuřimi kauza, jakou Česká republika dosud nezažila. A teprve nyní se dočkala literárního zpracování. Kromě románu Slabikář od Adély Knapové vznikl i unikátní komiks Svatá Barbora od dvojnásobného držitele literární ceny Magnesia Litera Marka Šindelky, Vojtěcha Maška a výtvarníka Marka Pokorného.

Držitel dvou cen Magnesia Litera Marek Šindelka tvořil s Vojtěchem Maškem a výtvarníkem Markem Pokorným komiks Svatá Barbora šest let. Skutečnost v něm zásadně pozměnili, když vynechali hlavní oběti – týrané chlapce. | foto: repro: Svatá Barbora

Ve skutečnosti tehdy v Kuřimi soused na videochůvičce zachytil děsivý obraz spoutaného nahého dítěte ve sklepě vedlejšího domu. Policie následně zatkla Kláru a Kateřinu Mauerovy – matku a tetu dvou hochů, jež měly týrat, včetně dívky Aničky, která ale ještě tu noc zmizela z dětského krizového centra.

Fotogalerie

Po týdnech pátrání se na české ambasádě v Dánsku přihlásila čtyřiatřicetiletá Barbora Škrlová a přiznala, že třináctiletá Anička vlastně neexistuje – po celý čas se za ni vydávala. Vynořily se i zprávy o napojení na sektu Hnutí Grál.

Týrání dětí mělo mít tedy náboženský podtext. A hlavně mělo jít o „výrobu“ božského vtělení – svaté bytosti právě z Barbory alias Aničky. „Jak řekl jeden z přímých aktérů kauzy Martin Fahrner: Je to rovnice o tisíci neznámých,“ vysvětluje v rozhovoru pro MF DNES Marek Šindelka, proč ho bizarní případ inspiroval.

Chtěli jste ten podivný příběh v komiksu původně vyřešit?
Mysleli jsme na to, takže jsme se snažili zkontaktovat snad všechny účastníky kauzy. Drtivá většina se s námi ale striktně odmítala bavit, že na případ už nechtějí vzpomínat a že byli zneužiti, což se tam skloňovalo obecně pořád. Snažili jsme se mluvit i s Barborou Škrlovou, která má dnes nové jméno a identitu. Několikrát jsme se sešli s Johnem Bokem, který je s ní v kontaktu, a posílali jsme jí přes něj dopis a prosbu o setkání. Obojí zůstalo bez odpovědi. Odmítli nás i přímí účastníci kauzy či členové oddílu Mravenci, který vedl Josef Škrla. Sešli jsme se nakonec jen s těmi, kdo se případu dotkli spíše vzdáleně – s představiteli Hnutí Grálu, s Jakubem Patočkou, s novináři, kteří kauzu řešili, s odborníky na religionistiku, taky s jedním policejním vyšetřovatelem…

A k jakému výsledku jste dospěli vy? Šlo podle vás o „výrobu“ svatého dítěte pro odnož Hnutí Grálu, nebo o dětskou pornografii?
Pozadí té kauzy neodkryje nikdo, žádné tvrdé důkazy neexistují. Do samotného centra se totiž dostat nedá. Jedna novinářka nám navrhovala, abychom se infiltrovali do sekty, kterou Škrla vedl, ale asi by nám to zabralo roky úsilí, a kdo ví, jestli bychom odtud ještě někdy vyšli se zdravým rozumem. Že by za tím byla pornografie, se oficiálně nikdy nepotvrdilo, přesto nás zamrazilo, když jsme mluvili s jednou odbornicí na tuhle oblast kriminality, která si byla stoprocentně jistá, že se tam tyto věci děly. Celá ta „náboženská“ linka mohla být jen chytrá kamufláž od lidí v pozadí, kteří zneužívali členy sekty, kteří věřili, že vyrábějí svatou bytost, a přitom se podíleli na nejšílenějším byznysu, jaký existuje. Ale to jsou jen dohady.

Zjistili jste tedy něco nového?
Zjistili jsme toho hlavně dost o sobě samých. Jak jsme do případu pronikali hlouběji, zažili jsme, že nám z naší touhy po pravdě, z našeho šmíráctví, začalo být zle. Kde se v lidech bere, že potřebují denně a ve velkém konzumovat cizí neštěstí? Když je na dálnici bouračka, všichni se hrnou k oknům, aby spatřili aspoň kousek utrpení. A kdo je vlastně víc nenormální? Sekta, co týrá děti, nebo deset milionů spořádaných lidí, kteří to celé do nejmenších detailů lačně sledují ve večerním zpravodajství? Právě proto jsme se rozhodli pro radikální změnu kurzu. Naší hlavní hrdinkou je novinářka, takové naše alter ego, která je případem posedlá a chce jej rozluštit za každou cenu. To z ní nakonec dělá taky svým způsobem maniaka – člověka, který se neohlíží na nikoho a na nic.

Slabikář Adély Knapové

Kauzou Kuřim je inspirován i román Slabikář od reportérky časopisu Reflex Adély Knapové. Vypravěčkou příběhu, jenž se poměrně přesně drží skutečných událostí, je zde novinářka fascinovaná dějem s unikajícím motivem, v knize však detailně domýšleném včetně rodinné anamnézy hlavních postav. Dokument to ale není.

Místo souseda, který týrání chlapců v Kuřimi zahlédl na elektronické chůvičce, vystupuje myslivec, který v chatě u Bitýšky objevil jediného hocha Honzíka. Jeho matka Ema chtěla adoptovat dívku Jorun – Johanu, jež je ve Slabikáři hlavní zvrácenou vinicí – spolu se svým otcem Josefem Krugem přezdívaným Geronimo.

Ten si v oddílu Termiti vycvičil oddané muže, k nimž patří i Emin bratr Erik, také tyran, herec Jan Arnošt a další aktéři. Hlavním motivem je stvoření svaté dětské bytosti pro Krugovu sektu odvozenou z Hnutí Grálu. Příběh končí smrtí novinářky a společným životem z vězení propuštěné Johany, Kruga i jeho ženy alkoholičky.

Proto jste v komiksu natolik pozměnili skutečný příběh?
Především jsme se rozhodli neotevírat staré rány lidí, kteří ve všem byli nevinně. To jsou jednoznačně ty dvě děti – chlapci, kteří se ocitli v bůhvíjakých hrách dospělých, nejen těch sektářů, ale právě i zmiňovaného všežravého mediálního zájmu. A ponesou si ta zranění celý život. S nimi jsme soucítili nejvíc, jejich role v případu se tak pro nás stala nepřekonatelným problémem. Vlastně jsme kvůli tomu byli několikrát připraveni celý projekt zrušit. Nakonec nás napadla spásná myšlenka, z příběhu je vynechat.

To už jste se ocitli na poli fikce...
Ano, jde o příběh na motivy skutečných událostí, žádný dokument nebo zpravodajství. Ohromně nám to rozvázalo ruce. Navíc jsme se přímo na ploše komiksu snažili tematizovat právě onen bulvární hlad. Ta kauza by se celá dala shrnout prostě tím, že to byli šílenci. Skrze postavu novinářky Andrey jsme ale zkusili ukázat, že k naprosto stejnému šílenství má za jistých okolností blízko každý sebenormálnější, sebevzdělanější člověk.

Oželeli jste největší morální dilema matky, tety a dalších blízkých, kteří týrají nevinné děti?
Je určitá hranice, za kterou jsme nechtěli jít. Především to není žádné morální dilema, to je morální katastrofa. Pokud ji chce někdo mermomocí konzumovat, může si ji dohledat v mediálních archivech. My navíc matku těch chlapců považujeme spolu s nimi za největší oběť. S kýmkoli jsme mluvili, byli v tom vlastně zajedno – že by se v té situaci 95 procent lidí zachovalo stejně. Zkuste si to představit. Vaše vlastní sestra vám přivede malou vystrašenou holčičku, která si prý zažila peklo a nemá nikoho na světě. Zblbne vás tak, že si ji vezmete do pěstounské péče. Pak s vámi ta holčička dva roky žije, kvůli jejím traumatům ji nikdy nesmíte vidět nahou, a ona vám postupně zevnitř začne rozkládat rodinu.

Tak kontaktujete odborníka…
... kterého vám doporučí – kdo jiný než vaše sestra, co si na jeho jméno zadala fiktivní inzerát v novinách. A ten expert vám začne radit s výchovou a krůček po krůčku vás nutí k přísnějším metodám a vy mu prostě věříte, protože jste na to sama. Ale hlavně má ten člověk skoro věštecké schopnosti, ví, kdy bude Anička zlobit, s až neuvěřitelnou přesností ví, kdy se co doma semele. Protože ten doktor je vaše sestra ve spolupráci s tou malou holčičkou, která je ve skutečnosti hudební skladatelka a studentka dvou vysokých škol Barbora Škrlová. Kdo by z toho nezešílel?

Jaký vztah jste si k Barboře nakonec vytvořili?
Nebyla pro nás hlavní hrdinkou, ale hlavním objektem zájmu naší hrdinky Andrey, která o ní píše článek do novin a je postavou Barbory fascinovaná. Pátrá po její minulosti, motivacích, uvažování. Až se jí nakonec tak trochu začíná podobat. I ona má problém se svou nedospělostí, s dětinským řešením své životní situace. I ona je manipulátorka, která hraje se svým partnerem spoustu drobných her a má tak trochu strach dospět, převzít zodpovědnost se vším všudy. Jinak si myslím, že skutečná Barbora Škrlová si prošla dost neveselými věcmi. Vyrůstala v podivné rodině, asi sama trpěla nedostatkem lásky, ale tenhle deficit si začala vynahrazovat dost obludným způsobem.

V pozadí asi navíc ještě stála nějaká temná a dost bezskrupulózní postava, že?
Musel v tom figurovat někdo, kdo se opravdu nezastavil před ničím. Funguje tam takový pekelný efekt, kdy vlastně drtivá většina aktérů toužila konat dobro, pomoct malé holčičce, pomoct lidem najít víru, domov, lásku... Ale ta touha bez výjimky skončila převrácená úplně naruby, výsledkem bylo krystalicky čiré zlo. Kdo byl tím hlavním transformátorem a hybatelem, se můžeme jen dohadovat.

A co Barbořin otec, vůdce brněnského skautského oddílu Mravenci, přezdívaný Čan?
To se samozřejmě nabízí. Jde o nejtajemnější postavu kauzy. Nikdy nebyl předvolán k soudu, nebyl vyslýchán policií, nikdo proti němu neřekl ani popel. Přitom on je jediný společný jmenovatel celého případu. To on vedl turistický oddíl Mravenci, ze kterého si vytvořil svou sektu hlásající pokroucené myšlenky Hnutí Grálu, a stejnou skupinu lidí si pak v 90. letech transformoval ve svitu podnikatelů. Obchodoval s ledasčím, údajně dovážel zbraně do Ázerbájdžánu. My jsme ho v naší verzi skutečně tou temnou hybnou silou v pozadí udělali. V reálu to ale mohla být i Barbora. Dost věcí tomu napovídá. Nebo Kateřina Mauerová, která Barboru jako kukaččí mládě přivedla do rodiny své sestry a totálně ji zmanipulovala. A Čan pak jen ve Skandinávii žehlil, co ty dvě natropily.

A další postavy příběhu? Za týrání odsouzení Jan Turek, Hana Bašová či bratr Barbory Jan Škrla?
Ne všichni v komiksu vystupují. Jen v jádru toho příběhu stojí asi dvacet lidí. Řada z nich se podílela na „výrobě“ Aničky či Adama, další dětské identity Barbory Škrlové v Norsku. Jeden dodal lékařské zprávy, na základě kterých pak fingovali Barbořinu smrt, jiný vzal svou dceru a odvedl ji na lékařské vyšetření, kterým byla legalizována identita Aničky, další později Barboru odvezl do Skandinávie. Všechny aktéry jsme přejmenovali, zbylo jen křestní jméno Barbory a jejího otce včetně přezdívky. Některé také dost fascinující linie jsme zkrátka museli oželet.

Jak dlouho jste na komiksu pracovali?
Víc než šest let. Byla to asi moje nejnáročnější věc. Zažili jsme spoustu propadů. Morálních i technických. Původně měla komiks kreslit Lela Geislerová, ale sešlo z toho. Pak jsme našli vynikajícího kreslíře Marka Pokorného, ale ten se dlouho pral s náročným výtvarným stylem, který zvolil. Občas nám připadalo, že je to celé snad prokleté.

Prý se však kauze Kuřim hodláte ještě věnovat...
S Vojtou Maškem a režisérem Martinem Marečkem rozvíjíme seriál, který ji uchopí jako společenský fenomén. Nejen ten mediální kolotoč, ale i sociální a právní rozměr. S podivnými momenty, kdy fiktivní Anička napíše dopis prezidentu republiky a on jej v médiích analyzuje. A religiózní rozměr, zajímavý v ateistickém Česku, kde se lidská potřeba víry často transformuje podivuhodným způsobem. Ta kauza podle nás trefně postihuje, co se dnes děje s českou společností.




Nejčtenější

Třinácté zlato pro Kometu! Brno suverénně obhájilo mistrovský titul

Jakub Krejčík zvedá Masarykův pohár nad hlavu. Kometa ovládla hokejovou...

Efektivní v koncovce, precizní v defenzívě. Hokejisté Brna ovládli páté finále extraligového play off, na ledě třinecké...

Na jižní Moravě jsou vyšší mzdy než v Praze. Firmy si přetahují lidi

Ilustrační snímek

Platy na jižní Moravě jdou do extrému, firmy totiž dorovnávají nejvyšší platy konkurentů. Hospodářská komora před...



Nechte Vranovu víc vody, žádají vodohospodáři Rakušany. Nádrž vysychá

Vodní nádrž Vranov

Jen tmavě zbarvené pruhy na březích vodní nádrže Vranov ukazují, kam až by mohla dosáhnout voda. Hladina je tady v...

Amálka se musí vyhýbat slunci, nemoc ji denně připraví o kbelík kůže

Tříletá Amálka Ježková se narodila s vzácnou nemocí kůže. Ichtyózou...

Podobně jako princezna Jitřenka z pohádky O bílé laňce se musí vyhýbat slunečním paprskům. Na rozdíl od ní však...

Kudy k Macoše? ptal se v noci muž recepční. Zachránila mu život

Propast Macocha.

Všímavosti hotelové recepční vděčí za svůj život osmatřicetiletý muž, který se chystal skočit do propasti Macocha...

Další z rubriky

VIDEO: Hokejisté Komety slavili a zpívali až do rána. Sekt tekl proudem

Hokejový titul slavili fanoušci v Brně až do rána

V Brně se v neděli slavilo ve velkém až do rána. Tisícovky fanoušků oděných do modro-bílých barev si připíjely na...

České orly hubí jedovaté návnady, s jejich hledáním pomáhá psí komando

Orel královský (Aquila heliaca) obývá otevřené krajiny s osamocenými stromy od...

V Česku žije jen několik párů mimořádně vzácných orlů královských, a to jen na jižní Moravě. Přesto na ně lidé líčí...

Trest pro boxera Plachetku za znásilnění platí, obnovy procesu nedosáhl

Boxer Ľudovít Plachetka se snaží dokázat svou nevinu.

Odsouzený boxer Ľudovít Plachetka před Krajským soudem v Brně neuspěl s žádostí o obnovu procesu. Za znásilnění...

Najdete na iDNES.cz