Ilustrační snímek.

Ilustrační snímek. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Devět jihomoravských nemocnic sloučí v jednu. Ušetří peníze, bez výpovědí

  • 6
Na hejtmanství se rýsuje konkrétní podoba zdravotnické koncepce. Radní Igor Chlup chce všechny krajské nemocnice sloučit pod jednu organizaci. Prý tím ušetří náklady na nákup léků a zdravotnického materiálu, navíc zlepší rozvoj.

Břeclav, Znojmo, Hodonín, Vyškov, Kyjov, Ivančice, Letovice, Tišnov a Hustopeče. Devět nemocnic, jež spadají pod správu Jihomoravského kraje, se nejspíš už za pár let formálně sloučí do jedné. Změna má přinést jednodušší společné nákupy léků i silnější pozici při vyjednávání s pojišťovnami. Jako součást krajského zdravotnictví pro období 2018 až 2023 ji chce prosadit radní Igor Chlup (ČSSD), který má tuto oblast na starost (o krajské koncepci zdravotnictví jsme psali zde).

Tvrdí, že spojení nemocnic přinese úspory v řádech jednotek až desítek procent. „Usnadní to i přestup zaměstnanců mezi zdravotnickými zařízeními. Počítám s tím, že organizace bude mít jednotné účetnictví, personální a mzdovou politiku,“ přiblížil své plány Chlup.

Zároveň ujistil, že spojení by reálně nemělo ohrozit počty zaměstnanců, půjde hlavně o sloučení dat, informačních systémů a účetnictví. „Současní ředitelé také zůstanou zapojení. Toto řešení zabezpečí dostupnost péče pro všechny a umožní koncepční rozvoj specializovaných center, vysokou kvalitu služeb a současně dosáhneme maximální ekonomické efektivity,“ shrnul očekávané výhody Chlup.

Ředitelka kyjovské nemocnice

Danuše Křiváková myšlenku na propojení zdravotnických zařízení hodnotí pozitivně. „Pokud by taková příspěvková organizace mimo jiné zastřešovala jednotnou strategii poskytování zdravotní péče v kraji, pak je to jistě krok správným směrem, protože taková strategie momentálně nastavena není,“ poznamenala Křiváková.

Také se domnívá, že jednotná organizace by přispěla k rovnoměrnému rozdělování peněz mezi všechny nemocnice. „A tím i k zajištění maximální dostupnosti zdravotní péče pro všechny obyvatele,“ dodala ředitelka nemocnice, která patří ke krajským zařízením s nejlepším ekonomickým výsledkem. V předminulém roce skončila v přebytku více než 19 milionů korun.

Rychnovský: Minimální účinek

Přestože Chlup avizoval, že pozitivní ohlasy má od všech ředitelů zmíněných nemocnic, šéf tišnovského zařízení Bořek Semrád ale tvrdí, že s ním o zamýšlené úpravě nikdo nejednal. „Nevím, co přesně má pan radní v plánu, proto zatím nemám co komentovat,“ prohlásil stroze.

Nepříliš kladně však plán hodnotí Daniel Rychnovský (KDU-ČSL), který byl v minulosti ředitelem Nemocnice Milosrdných bratří v Brně i náměstkem brněnského primátora pro zdravotnictví. Podle jeho slov asi 70 procent rozpočtu nemocnic tvoří personální náklady. „Společným nákupem léků a zdravotnického materiálu kraj ušetří tak deset až patnáct milionů korun ročně,“ odhadl Rychnovský.

A fungovat prý nebude ani přestup zaměstnanců mezi jednotlivými zařízeními. „Těžko si představit, že sestřička ze Znojma se přizpůsobí a odejde třeba do Břeclavi,“ podotkl Rychnovský.

Chlup už sice dříve hovořil o tom, že o spojení nemocnic uvažuje, ale ne v takovém rozsahu. Zmiňoval například možné propojení znojemské a ivančické nemocnice či břeclavské a hustopečské. Faktem však zůstává, že komplexní zdravotnickou koncepci Jihomoravský kraj zatím nemá. „Ani na celostátní úrovni podobná strategie neexistuje.

Slyšel jsem názory, že kvůli tomu nemůže vzniknout takový dokument na kraji. Nemyslím si to. Mám jasnou představu, čeho chci docílit,“ uvedl Chlup s tím, že koncepci, na níž spolupracuje s odborníky, chce mít do konce letošního roku. Sloučení v Brně se nepovedlo V minulosti se hodně diskutovalo i o propojení dvou fakultních nemocnic v Brně, čímž by vzniklo jedno mamutí zařízení. S plánem přišel tehdejší ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09), se změnou vlády ze záměru ale sešlo.

Spojovat se měla i brněnská zdravotnická zařízení patřící pod město, a sice Úrazová nemocnice a Nemocnice Milosrdných bratří. Ani k uskutečnění plánu náměstka primátora Matěje Hollana (Žít Brno) však nedošlo. Proti se postavil řád Milosrdných bratří, který městu pronajímá nemocniční budovy. Vadily mu totiž dluhy Úrazovky.