Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Petr Topič, MAFRA

Konec skládek. Odpad z celé jižní Moravy budou vozit vlaky do Brna

  • 18
Evropská unie razantně omezí vývoz odpadu na skládky. Krajský úřad a vedení Brna navrhují, aby se z celého kraje svážel do brněnské spalovny. V té se chystá stavba třetího kotle.

Důvodem uvažovaného svozu netříděného odpadu do Brna je záměr Evropské unie, která chce od roku 2024 omezit další rozšiřování skládek. Zda si kvůli tomu lidé připlatí za svoz odpadu, zatím nedokáže nikdo objektivně říct.

Podle náměstka brněnského primátora Martina Andera (Strana zelených) nyní město zjišťuje, kolik bude doprava po železnici a následná likvidace stát.

„Počítáme se stavbou třetího kotle spalovny, protože její současná kapacita by pro celou jižní Moravu nestačila. S rozšířením souhlasí i ministerstvo životního prostředí. Spalování je totiž ekologičtější způsob likvidace než vývoz na skládky,“ poznamenal Ander, který má na magistrátu na starosti životní prostředí.

Za likvidaci tuny odpadu v brněnské spalovně se nyní platí 900 korun, za vývoz na skládku 850 korun, ze kterých ale 500 připadá státu.

Třiďte a nebudeme muset stavět kotle, tvrdí Parolek

„Nastavení poplatků je také jedna z věcí, o které budeme jednat,“ podotkl Ander, který předpokládá, že cena za vývoz do spalovny bude v budoucnu nižší než za skládky.

Plán města podporuje také krajský úřad, který vytvořil novou strategii odpadového hospodářství, jehož součástí je i rozšíření brněnské spalovny.

Odpad, který loni skončil ve spalovně v Brně

  • Brno: 74 100 tun
  • Jihomoravský kraj: 124 100 tun
  • Moravskoslezský kraj: 7 400 tun
  • Olomoucký kraj: 21 500 tun
  • Zlínský kraj: 2 200 tun
  • Vysočina: 6 500 tun
  • Celkem: 235 802 tun

Zdroj: Výroční zpráva SAKO Brno za rok 2014

Podle Jaroslava Parolka (ČSSD), krajského radního pro životní prostředí, ale dostavba není nutná.

„Pokud budou Jihomoravané více třídit odpad, nemusíme stavět další kotel spalovny,“ prohlásil Parolek. Kolik procent domácností hází všechen odpad do jednoho koše, ale neví.

Městská společnost SAKO Brno je na provoz třetího kotle připravená.

„Tento záměr je už součástí plánu Odpadového hospodářství Brno pro roky 2009 až 2010. Pro případ, že bychom provozovali další kotel, jsme již nainstalovali třetí komínovou vložku pro napojení spalin do stávajícího komína,“ informovala Jana Suzová, environmentální specialistka SAKO Brno.

Poznamenala, že díky rozšíření provozu by vzniklo i několik nových pracovních míst. Suzová také ubezpečila, že spalovna je na takové technické úrovni, že nehrozí únik nebezpečných látek do ovzduší. Do Brna se už nyní sváží odpad také z Jihlavy a Olomouckého kraje.

Odpor aktivistů není jedinou překážkou

Proti rozšiřování spalovny se postavilo ekologické Hnutí Duha. Požaduje, aby kraj do roku 2020 míru recyklace odpadu zvýšil na padesát procent.

„Na jihu Moravy se spaluje 51 procent odpadů, zatímco recykluje jen 37 procent. Vyspělé evropské státy přitom recyklují kolem 60 procent,“ uvedl mluvčí Hnutí Duha Jan Piňos.

Podle Parolka nejsou ve strategii odpadového hospodářství žádná opatření ke zvýšení recyklace.

Odpor aktivistů ale není jedinou překážkou, kterou budou muset kraj a město vyřešit. Aby se mohl odpad dovážet do Brna po železnici, musí se vybudovat terminály, kde se odpadky přeloží na vlaky.

Svoz po železnici už fungoval, sklo dováželi do Kyjova

V minulosti takové překladiště fungovalo v Sokolnici u Brna, kde přemisťovali na vlaky sklo téměř z celého kraje. Odtud se následně dopravovalo do skláren v Kyjově na Hodonínsku. Skončilo to zhruba před deseti lety.

„Fungovalo to dobře. Dokážu si představit, že se tak bude dopravovat netříděný odpad do brněnské spalovny,“ připomněl Matúš Marek, jednatel společnosti KTS Ekologie, jež sváží komunální odpad z obcí na Brněnsku.

Ani on nedokáže odhadnout, zda se nový systém odpadového hospodářství projeví na ceně za svoz odpadu.

„Předpokládám, že stát bude zvyšovat poplatek za vývoz na skládky. Mluví se až o ceně 1 200 korun za tunu. Tím by byla výhodnější cena za spalování,“ míní.

František Svoboda, ředitel společnosti Ekor, která sváží odpad na Kyjovsku a Veselsku, také upozornil, že železnice není všude.

„Pokud budou firmy vyvážet odpadky na vzdálenější místa než doposud, tak si pravděpodobně více naúčtují,“ podotkl.