I o tom se hovořilo na dnešní konferenci Made in Czechoslovakia o českém a slovenském exportu pořádané mediální skupinou MAFRA v rámci Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně.
Už v roce 2009 Slováci předběhli Česko v přijetí eura, zatímco české vlády o zavedení evropské měny jen diskutují a roky termín jejího přijetí odkládají. Současný český premiér Andrej Babiš (ANO) o euru v Česku nechce slyšet.
Někteří podnikatelé by přitom přijetí eura přivítali s nadšením. „Mně velmi vadí, že Česká republika nemá euro. Když totiž vidím, kolik se tím zabývá lidí, kolik spotřebujeme energie a kolik za to zaplatíme poplatků, tak bych to vše mohl vložit do něčeho jiného,“ postěžoval si na konferenci Libor Kuchař, ředitel firmy Kovosvit. Ta je velmi silně orientována na česko-slovenský trh a spolupráci se slovenskými firmami.
Podle státní Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP), která pojišťuje velké investice českých firem v zahraničí a spolupracuje s podobnou institucí na Slovensku, ale rozdílné měny nevadí.
„Češi například dostali už v roce 2011 velkou zakázku za 750 milionů eur na rekonstrukci 900 kilometrů dlouhé železnice z Ázerbajdžánu do Turecka. Primárně se na ní podílí české firmy, ale i ty slovenské. Logicky jsme se sami podívali k našim sousedům a hledali slovenské subdodávky u slovenských partnerů, čímž jsme i snížili riziko, které bychom jinak sami nesli,“ uvedl Jan Procházka, generální ředitel EGAP.
Andrej Babiš v pondělí na veletrhu k euru zmínil, že případný kurzový přepočet využitím slovenského modelu by v případě české měny odpovídal dvaceti korunám za jedno euro, což je podle něj pro české firmy nevýhodné. Podle ekonoma Michala Skořepy to tak skutečně může být, i když data pro to nemá. „Sice by to nebylo smrtící, ale pro mnoho firem by to byl tvrdý náraz,“ míní.
Slováci i přes přijetí eura nemají do budoucna dobré vyhlídky, zejména s ohledem na robotizaci a automatizaci průmyslu. Slovensko je na tom podle Skořepy velmi špatně v počtu míst, která kvůli využití strojů zaniknou.
„Česko se drží poblíž průměru zemí OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj), Slováci jsou na tom ale mnohem hůř. Přes 60 procent slovenských pracovních míst má minimálně padesátiprocentní pravděpodobnost, že zmizí,“ prohlásil ekonom.
Větší problém než v Česku je na Slovensku také mezi jednotlivými regiony, mezi nimiž jsou velké rozdíly. „V tomto má slovenská ekonomika nevyrovnanou strukturu,“ doplnil Skořepa.
