„Budeme tlačit na to, aby se stavby maximálně zkrátily. Věřím, že se nám to povede, rovnou ale řeknu, že to nebude ve sto procentech,“ uvedl Luděk Borový.
Brněnské komunikace ale opravdu dosud nevěděly, co plánují brněnské vodárny, dopravní podnik nebo další instituce?
Vždycky jsme se scházeli. V Brně však máme několik úrovní silničních správních a stavebních úřadů, od městských částí přes kraj až po ministerstvo dopravy. Všechny tyto úřady vydávají nezávisle na sobě územní rozhodnutí, stavební povolení a finální uzavírky. Bavíme se o 4 500 akcích za rok a nikde tady není centralizovaná moc, která by měla červené razítko a řekla: Tady nebudete stavět.
Ale ani nyní jako koordinační skupina nemůžete získat pravomoc, abyste Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v budoucnu mohli opravy zakázat.
To máte pravdu. Můžeme však minimalizovat dopady. Navíc jdeme ještě trošku dál. Harmonogram staveb neustále aktualizujeme, posouváme v něm jednotlivé akce, abychom skutečně věděli, kdy bude začátek i konec. Protože někdy nám subjekt, který chce stavět, zadá termín akce, ale realita je pak úplně jiná.
Třeba odvoláním na stavebním úřadě?
Může to být cokoliv. Nevysoutěžíte stavební firmu, musíte zrušit soutěž, protože nepřijde nabídka, neuzavřete smlouvu. Někomu se podaří vyřídit povolení na uzavírku za tři měsíce, někomu za půl roku. Je velmi těžké vsadit subjekty do konkrétního harmonogramu, navíc na většinu subjektů, které tady staví, nemá město dosah, natož my. Můžeme se maximálně bavit v rámci městských firem a akcí odboru dopravy, ale to je zlomek akcí. Pak je tady kraj, ŘSD a také spousta soukromých investorů.
Kdo všechno je dnes zapojený do koordinační skupiny? Původně se mluvilo jen o městských firmách, ale sám jste řekl, že dělají jen zlomek akcí.
Máme založené dvě skupiny. V jedné z nich jsme my společně s městskými firmami, které ale skutečně zasahují do silnic ve městě, tedy kromě Brněnských komunikací je to dopravní podnik, technické sítě, brněnské vodárny a také teplárny, pak je tam ještě za magistrát zástupce investičního odboru a odboru dopravy a také vedoucí technického úseku. Ve druhé jsou pak i další veřejné instituce, od zástupců kraje přes Správu a údržbu silnic, ŘSD a Správu železniční dopravní cesty (SŽDC). Pak jsou i další skupiny, které se schází bez ohledu na nás, ale my se k nim přidali: ať už je to uzavírková komise na kraji, nebo pracovně koordinační skupina na vodárnách.
Když je ale tolik skupin, aby se zase někde nějaké informace nepoztrácely. Vy sami jste založili dvě skupiny, a ne jednu.
My jsme ale nevymysleli nic nového. Ti lidé se scházeli, teď jdeme více do hloubky, zajímáme se o smluvní vztahy, jestli tam je už povolení, nebo naopak problém, jestli už někdo mluvil s budoucím zhotovitelem a kdy skutečně nastoupí. Já totiž říkám, dokud se na stavbu opravdu nenastoupí, nemůžete mít jistotu.
A to chcete koordinovat více než 4 500 stavební akcí, o nichž jste mluvil?
To rozhodně ne. Spousta z nich je v chodníku nebo stranou od komunikace. Je nesmysl, abychom se takovými opravami zabývali. Snažili jsme se ale vytipovat exponovaná místa a dnes se bavíme zhruba o dvou stech stavbách. S těmi pracujeme a snažíme se u nich situaci nikoli vyřešit, ale zlepšit. V letošním roce očekáváme mírné zlepšení, nicméně až ve druhém pololetí, protože harmonogram výkopových prací je už dán.
Více než rok se v Brně pracovalo na dopravně exponovaném Kolišti, a to při provozu. Byly tam zúžené pruhy a tvořily se kolony aut. Došli jste v koordinační skupině k nějakému závěru, zda uzavřít do budoucna opravovanou silnici úplně a udělat vše za pár měsíců, nebo nechat částečný průjezd, ale pracovat delší dobu po kouscích jako v případě Koliště?
To není otázka na koordinační skupinu. Nemůžeme firmě říkat, jak má dělat a za kolik, protože to už se bavíme i o ceně. Myslíte si, že když se tady letos nebude nic stavět, že ty kolonou nebudou?
To je spíš otázka na vás.
Přece si nemůže nikdo myslet, že když se v Brně přestane stavět, že zde nebudou zácpy. Víte, jaký je nárůst dopravy v Brně za poslední roky? Jen mezi roky 2014 a 2017 se zvýšil počet vozokilometrů, tedy toho, co všechna auta najedou po Brně, o sto milionů. Myslet si tedy, že nebudu stát v koloně, když tady nebude uzavírka, je holý nesmysl. Na Žabovřeské kolona byla, i když se tam nic nedělalo.
Protože se tam ze čtyř pruhů stahuje doprava do dvou.
Myslí si snad někdo, že když tam budou čtyři pruhy, že se to vyřeší? No, nevyřeší. Nejdříve potřebujeme dostat tranzitní dopravu z Brna, takže je potřeba udělat radiální směry, spojit D1 s D43 a 30 procent dopravy dostat pryč. Až pak můžu řešit Brno. Všichni si myslí, že velký městský okruh je všelék, ale není to tak. Uzavírky jsou jen část problému dopravy. Má na ni vliv také chování řidičů a intenzita dopravy, a ta je obrovská. Dnes jezdíme autem tam, kam jsme s ním ještě před třemi lety nejezdili.
Jakým podílem tedy ovlivňují brněnskou dopravu uzavírky?
To jsou otázky, na které se nedá odpovědět. Dá se to asi změřit či vymodelovat, jaký podíl má uzavírka, jaký chování řidičů a jaký intenzita provozu, ale nemyslím si, že je to podstatné. Koordinační skupina chce zlepšit stav a bude tlačit v rámci svých kompetencí na to, aby se stavby maximálně zkrátily. Věřím, že se nám to povede, rovnou ale řeknu, že to nebude ve sto procentech.
Nelze tak ani do budoucna vyloučit takové případy, jaké se staly v minulosti? Myslím tím například situaci, kdy se plánovala oprava Křenové a objížďka po Hladíkově, kde ale zároveň ve stejném termínu plánovalo opravu ŘSD?
Doufám, že plánované stavby nepůjdou do kolize. Příklad, který jste uvedl, je to, co by se mělo odhalit dříve, než nastane. Pak ale může dojít k havárii, což už neovlivníme.
Jsou nějaké instituce, které vám dnes chybí v koordinační skupině? Chcete ještě někoho oslovit?
Oslovujeme všechny. V momentě, kdy je třeba někoho přizvat kvůli ojedinělým akcím, ho pozveme.
Mířil jsem k soukromým subjektům – majitelům plynovodů, energetickým společnostem.
Ty tam nejsou, ale komunikujeme s nimi z úrovně skupin, které připravují jednotlivé akce. V rámci všech vodárenských investic jsou oslovováni všichni majitelé inženýrských sítí. Nechceme, aby nastalo to, co před šesti lety, kdy se opravil Úvoz a druhý den tam přišli dělníci kopat plyn.
Jak často se vůbec scházíte?
První skupina s pětadvaceti zástupci veřejných institucí se schází jednou za měsíc a první schůzka byla v polovině ledna, druhá tak bude zase v únoru. U té menší se čtrnácti členy s městskými firmami máme třítýdenní rytmus. Vedle toho ale probíhají separátní jednání ke konkrétním stavbám, protože všechny členy skupiny třeba nezajímá rekonstrukce Plotní a Dornychu.
Už jste narazili na nějaké možné kolize dopravních staveb?
Samozřejmě. Je například jasné, že se letos nevyhneme uzavírce ŘSD v Husovickém tunelu. To je fakt, se kterým musíme počítat, protože technologie jsou v něm tak zastaralé, že zkrátka bude uzavírka.
Máte vyřešené objížďky, aby se na nich také nekopalo?
My ještě nevíme, kudy objížďky povedou, to se bude řešit až těsně předtím, takže teď na to můžeme těžko reagovat.
Máte přece člověka z ŘSD v koordinační skupině.
Ale ten to také netuší, dokud nebudou mít firmu, která dopravní značení zpracuje. My alespoň víme, že tunel budou opravovat a že si v dané oblasti musíme dát pozor a neplánovat tam jinou uzavírku. Musí to být ale akce města nebo městských firem, nemůže tam přijít kraj, ten nezastavíme.
Proč kraj nezastavíte? S ním přece také jednáte, také je v koordinační skupině.
Kraj je tedy v této oblasti Husovického tunelu zrovna špatný příklad, protože tam nefiguruje. Myslím to spíš tak, že vytěžíme informace kraje, ŘSD, SŽDC a počítáme s nimi. I když neovlivníme, aby tyto instituce nestavěly, sami jim přizpůsobíme městské stavby. I z logiky věci – krajské a státní silnice jsou páteřní, takže je chceme mít co nejlepší.
Nebude to nakonec tak, že staveb se bude dělat méně a bude narůstat množství havarijních silnic?
To si nemyslím. Každá městská firma by si měla vytvořit dostatečný zásobník, aby pro případ, že nebude moci opravovat v jednom místě, mohla pracovat jinde. Budeme se snažit rozprostřít opravy a uzavírky do větší plochy po Brně. Teď během března se bude rada města zabývat metodikou a teprve nám řekne, co budeme smět dělat.
Co si slibujete, že budete mít za kompetence?
Legislativa je taková, že nebudeme mít pravomoc stavbu zakázat, může to však být o respektu. U investičních akcí města a městských firem si dokážu představit, že bychom měli, v nadsázce řečeno, nějaké právo veta.
Jak to vypadalo při zahájení uzavírky Zábrdovického mostu:
