Do úplně nové situace postavila jihomoravské nemocnice pandemie koronaviru. Obvykle zaběhnutá oddělení se musí za provozu měnit na covidová, kde se starají o nakažené pacienty v těžším stavu.
Shání se vybavení a zaučují se zdravotní sestry, které běžně neovládají přístroje nutné k udržení člověka při životě.
Lidé zodpovědní za zdravotnictví v kraji se proto snaží myslet dopředu. Tak, aby případná další pohroma nebyla pro chod nemocnic tak paralyzující.
Jedním z kroků má být vznik záložních kapacit ve zdravotnických zařízeních. Mohlo by jít o menší oddělení, která budou za normální situace „pod zámkem“, v případě nouze je však bude možné okamžitě uvést do provozu.
K lůžkům navíc je třeba i personál
„Až skončí současná epidemiologická situace, musíme se na tento problém podívat a vše vyhodnotit. Jsme připraveni o tom jednat. A nejenom o zřízení záložních kapacit, ale také o personálu, jehož nedostatek nás dlouhodobě trápí,“ přiznává krajský radní pro zdravotnictví Jiří Kasala (ODS).
Většina nemocnic má podle něj volné prostory, kde by šla podobná záloha zřídit. Mohla by fungovat ve stylu infekčních oddělení s desítkami lůžek. „Je to jedna z možností,“ připouští Kasala.
Například ředitel hodonínské nemocnice Antonín Tesařík (KDU-ČSL) by uvítal, kdyby taková diskuze začala co nejdříve.
„Musíme jednat na úrovni kraje a důležitý je také postoj zdravotních pojišťoven, protože jde o péči o jejich klienty. Očekávám delší debatu. Jedna věc je zřízení lůžek jako takových a druhá pak zajištění personálu, abychom nedopadli jako v polní nemocnici v Praze na Letné, kde postavili volnou kapacitu lůžek a pak zjistili, že není personál. Bez něj se prostě neobejdeme a někdo ho musí zaplatit,“ sděluje Tesařík.
Upozorňuje, že zřízením nových záložních lůžek vzniknou i fixní náklady, které bude muset někdo zaplatit.
„Očekávám diskuzi na toto téma, protože může přijít další pandemie podobná covidu. Ve velkých nemocnicích mají sice infekční oddělení, ale ta za takového stavu přestávají fungovat. Dostali jsme se do situace, kdy při pandemii bylo tolik nakažených, že jsme museli zřizovat takové provizorní oddělení i u nás v menší nemocnici. Museli jsme samozřejmě také dodržet všechna běžná pravidla pro takové pracoviště,“ připomíná Tesařík.
Záloha se hodí i při rekonstrukci
Jak se lépe připravit do budoucna na možnou další pandemii či jinou krizovou situaci, probírali i krajští koordinátoři pro péči o covidové pacienty. Tvrdí, že je nutné, aby byly připravené všechny nemocnice.
„Nemyslím si, že lze postupovat jinak než dosud. To znamená, že všechny nemocnice musí reagovat na zhoršující se epidemiologickou situaci, přičemž ty velké mají samozřejmě větší manipulační prostor,“ podotýká koordinátor Vladimír Šrámek, který je zároveň přednostou anesteziologicko-resuscitační kliniky Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně, kde se starají o covidové pacienty v nejtěžším stavu.
Ministerstvo zdravotnictví se k této problematice zatím nechce vyjadřovat, protože nemá dostatečné informace.
Záložní kapacity se v nemocnicích budovaly hlavně za minulého režimu. Na jižní Moravě se to týká krajského zařízení v Břeclavi. Když na konci 80. let plánovali jeho stavbu, vymysleli velké chodby a místnosti. Nemocnice se totiž nachází u slovenských hranic a v případě krizové situace tam měli vozit pacienty až z Bratislavy. Počítalo se s vysokou kapacitou 600 lůžek.
Podle senátora a bývalého ředitele Fakultní nemocnice Brno Romana Krause (ODS) by bylo namístě mít takové záložní kapacity i v budoucnu. On sám je prosazoval v plánované obří porodnici, která má v budoucnu vzniknout v Bohunicích.
„Dříve se záložní nemocnice rušily a za současné situace by bylo naopak dobré, kdyby nemocnice měly rezervní lůžka. A to nejen pro případ pandemie. Tyto kapacity se hodí i v případě rekonstrukcí, abyste měli kam přemístit lůžka. Takové záložní patro jsem chtěl právě v nové porodnici, protože jsem věděl, že se bude opravovat výškový dům v bohunickém areálu,“ vzpomíná Kraus.
Patro navíc však nakonec škrtlo ministerstvo zdravotnictví s tím, že je to vyhazování peněz. „Podle mě by bylo smysluplné, kdyby takové záložní kapacity vznikly, ale ne ve všech nemocnicích. Za mě by stačilo, kdyby je mělo jedno zařízení v kraji,“ oznamuje Kraus, který je také předsedou výboru pro zdravotnictví v Senátu.
