Drop budí úžas. Je velký jako krocan, spíš chodí, než létá, a samci charakteristicky tokají. Jeho posledním domovem v Česku byly úrodné nížiny Znojemska. Naposledy tady jeden z nejtěžších létajících ptáků světa zahnízdil před třinácti lety. Pak ale přesídlil do Rakouska a „domů“ za hranice se vrací jen na výlety.
Snahy o jeho návrat trvají už deset let. Teď je zmařilo neuvážené pokosení takzvaného dropího pole u Hrádku. Jde o sto hektarů půdy, na kterých už pět let platí dohoda mezi státní Agenturou ochrany přírody a krajiny (AOPK) a jednou z největších zemědělských firem na Znojemsku, Agrospolem Hrádek.
Ta spočívá v upraveném hospodaření. Na dropím poli je vyseta speciální mozaika plodin, stopku mají chemická hnojiva i hubiče plevelu a hmyzu a jedno z nejdůležitějších pravidel se týká kosení – aby měli ptáci klid na sezení na vejcích, smí se to až od poloviny července. Agrospol Hrádek ale čtyři pětiny porostů pokosil už koncem května.
Hnízdící ptáci nemají před rychlými sekacími stroji šanci, ty tak usmrtily samice na hnízdech, nebo již spíše mláďata, většinou nelétavá. Týká se to skřivanů či kalousů pustovek, kteří tu letos velmi vzácně hnízdí. A kdyby tady zahnízdil vytoužený drop, vykosili by i jeho.
„Ještě před měsícem jsme se snažili dostat na část pozemku dotace z agro-envi titulu pro čejky chocholaté, které na tom poli také byly, ty jsou ale také založeny na pozdějším kosení,“ poukazuje znojemská ornitoložka Vlasta Škorpíková, podle níž tak nejspíš zvítězila touha po zisku. „Myslím, že vojtěšku i trávu z úhoru (část pole ležící ladem – pozn. redakce) pokosili, sklidili a prodali, to je moje teorie, proč k tomu došlo,“ míní.
Už jednou kosil Agrospol Hrádek dřív, než měl. Tehdy to vysvětlil tím, že zrovna měl u pole techniku a bylo by obtížné dostat tam stroje v jiném termínu. Nyní tvrdí, že dělá všechno v souladu s tím, jak mu bylo řečeno.
„Nemám žádné jinačí důvody. Byla tam změna osevu kvůli čejce, my jsme se přizpůsobili,“ řekl MF DNES jednatel firmy Ivan Martinec s tím, že jde o podpásovku a na nic dalšího odpovídat nebude.
„Jestliže dáte na slovo Škorpíkové, tak mě rozčilujete, dejte mi pokoj, já s vámi končím,“ zlobil se Martinec. Dříve říkal, že sám dropy u Hrádku pamatuje a rád se proto zapojují do změny hospodaření.
Ochránci musí hledat nová pole i ochotné zemědělce
Hlavní slovo má ale Agentura ochrany přírody a krajiny, která se aktuálně chystala s Agrospolem Hrádek dohodu platící do konce června prodloužit. „Po této zkušenosti ji prodlužovat nebudeme. Pokusíme se najít jiné řešení, budeme jednat s dalšími vlastníky půdy,“ potvrdila mluvčí agentury Kateřina Šůlová.
Kde se snaží o návrat dropa
|
I zemědělský specialista a odborník na dropy z České společnosti ornitologické Václav Zámečník by po této zkušenosti hledal jiného nájemce. „Určitě to nějakým způsobem postihlo všechny přítomné ptačí druhy, které tam hnízdily nebo vodily mláďata. Je to významný zásah proti dohodnutému managementu,“ míní.
Ochránci přírody u Hrádku vlastně nechtěně vytvořili ekologickou past. Tak se označuje místo, kde člověk vytvoří vhodné prostředí, naláká tam zvířata a pak je zničí, byť ne záměrně. „Vytvořili jsme krásné prostředí, nalákali do něj spoustu ptáků, a když zahnízdili, posekalo se a spousta hnízdění přišla vniveč. Kdyby tam byla kukuřice, bylo by to lepší,“ povzdechla si Škorpíková.
Žádné sankce Agentura po Agrospolu Hrádek vymáhat nebude. Uzavřená nájemní smlouva to neumožňuje, podobný scénář nikdo nepředpokládal. Neprodloužení smlouvy jí ale přichystá nečekanou výzvu a možná i potíže. Sto hektarů státní půdy, které v okolí Hrádku spravuje, je rozeseto na různých místech v různých velikostech. Rozkouskované pozemky tedy agentura pronajala Agrospolu výměnou za jeho sto hektarů vcelku. Pozemky teď musí získat zpět. A také jednat s dalšími zemědělci, již v oblasti hospodaří, aby ochránci mohli zase od začátku založit nové dropí pole.
„Asi se nepodaří domluvit zase sto hektarů vcelku, ale snad se to naskládá po menších částech. Administrativně i organizačně to bude složitější, ale už jinou cestu nevidím,“ uzavírá Škorpíková.Ta na předčasné pokosení přišla vlastně náhodou – když jela kontrolovat sovy pustovky na vedlejším poli. Družstvo se přitom nemohlo spoléhat na to, že na pokosení ochránci nepřijdou, v rámci pravidelného monitoringu, by to stejně „prasklo“ nejpozději na konci června.
