Umělecký kovář Oldřich Bartošek chce v Křenovicích připravit naučnou stezku na popraviště.

Umělecký kovář Oldřich Bartošek chce v Křenovicích připravit naučnou stezku na popraviště. | foto: Radek Miča, MAFRA

Kovář chce v Křenovicích vyznačit, kudy se chodívalo na popraviště

  • 3
O popravách i mučení toho ví umělecký kovář Oldřich Bartošek poměrně dost. Přišel proto s nápadem připomenout dávnou kapitolu historie. Chce vyznačit trasu, kudy se Křenovicemi vodili odsouzenci na popraviště.

Popraviště kdysi bývalo kousek nad obcí Křenovice. Vozili se tam odsouzení ze Slavkova u Brna. Toto místo se v mapách dodnes nazývá Na Spravedlnosti.

Oldřich Bartošek má představu, že by se vyznačila stezka odsouzených a umístilo se na ni i několik panelů s informacemi, jak se dříve soudilo, mučilo i popravovalo. Stezka však nebude původní.

"Vedla po silnici, na Spravedlnost se však dá jít pro turisty mnohem klidnější polní cestou. Lokalitou, které říkáme Za Humny, a kolem bývalého panského dvora," říká Oldřich Bartošek.

Na stezku se obec pokusí sehnat dotaci

Umělecký kovář už vyrobil pro Špilberk několik replik mučicích nástrojů a vybavil podobné expozice v Uničově, Šumperku a hlavně v České Třebové. A ve své dílně má i několik potupných masek, které se odsouzencům nasazovaly cestou na popraviště.

Bartošek je i křenovickým radním a s kolegy už o svém záměru mluvil. "Obec na ni nemá peníze, dohodli jsme se však, že se na stezku pokusíme sehnat nějakou dotaci," plánuje Bartošek. Zároveň odhaduje, že "stezka odsouzených" bude dlouhá přes kilometr.

Oldřich Bartošek má ve své sbírce několik potupných masek, které se odsouzencům nasazovaly cestou na popraviště.

Bylo by zajímavé, kdyby si turisté mohli na tabulích i přečíst zápisy z kronik, ale ty se bohužel nedochovaly. Křenovice mají jen takzvanou školní kroniku a ta se začala psát až v době, kdy se nepopravovalo. Obecní kronika je ještě mladší, vznikla až v roce 1923.

"Útrpné právo zrušila Marie Terezie v roce 1796 díky doporučení lékaře na vídeňském dvoře, který pocházel z Mikulova. Jako lékař býval umučení a naznal, že se při něm přizná i nevinný, a naléhal na císařovnu, ať ho zruší," vysvětluje Oldřich Bartošek. Hrdelní právo dostal Slavkov u Brna za vlády německých rytířů v roce 1288. Mohl tak soudit, mučit a popravovat.

Na tabulích u cesty budou i dobové obrázky

"Říká se, že na tamní radnici bývala věznice, ale ani ve slavkovských archivech se o vykonávání hrdelního práva mnoho nedochovalo. Jen nějaké zápisky o nepoctivých kupcích," říká Bartošek. "Slavkov neměl ani vlastního kata, to byla nákladná záležitost, a tak si ho menší města půjčovala," dodává.

Přesto nemá obavu, že nebude co napsat na tabule u stezky. "K popravám i soudnictví mám už tolik informací i dobových obrázků, že mám spíš strach, že je ani všechny nebudu moci použít," směje se Bartošek.

Na Spravedlnosti je dnes jen malá mohylka. Šibenici tady ale Křenovičtí znovu stavět nechtějí. "To by bylo příliš morbidní, ale mohla by tam být třeba replika kola, ve kterém se kdysi lámali nejtěžší zločinci," říká kovář.