Nové samostatné bydlení pro zdravotně postižené v Zámečku Střelice, ilustrační foto

Nové samostatné bydlení pro zdravotně postižené v Zámečku Střelice, ilustrační foto | foto: Monika Hlaváčová, MF DNES

Kraj shání byty a parcely pro postižené v Habrovanech a Klentnici

  • 0
Minulý režim zavřel lidi s postižením do ústavů. Kraj nyní alespoň pro některé z nich shání byty a parcely, na kterých jim postaví domky. Jenže někteří lidé z ústavů mají z té velké změny strach. Nové bydlení se chystá pro vozíčkáře, kteří nyní žijí v habrovanském zámku a kraj počítá i s tím, že se takto osamostatní i některé ženy z ústavu v Klentnici na Břeclavsku.

"Mám z toho smíšené pocity i obavy. Je to nová nevyzkoušená věc a třeba já jsem skoro ve všem odkázán na pomoc druhé osoby a nedovedu si vůbec představit, jak nám bude tato pomoc k dispozici, když budeme žít na několika místech," říká jeden z obyvatelů habrovanského zámku.

Připomněl, že zámek byl v posledních asi patnácti letech postupně přizpůsobený pro postižené a vyhovuje jejich potřebám. "Myslím, že obavy a strach ze stěhování má nejméně padesát zdejších obyvatel. Je to necitlivý zásah do života starších obyvatel a hlavně těch, kteří tu žijí delší dobu a rádi by tu dožili do konce života," říká muž, který je na vozíčku od svých asi dvaceti let.

"Je pravda, že lidé, kteří tady žijí dvacet, třicet let, z toho mají obavy. Na druhé straně ti mladší to vítají. Umožní jim to přiblížit se normálnímu životu. V žádném případě nejde o nějaké vyhnání. Kdo bude chtít žít dál v ústavu, může se přestěhovat do jiného zařízení tohoto druhu," říká Marcel Funderák, ředitel ústavu pro lidi s tělesným postižením v Habrovanech.

Po nehodě nemohou žít ve svém bytě

"Je to opravdu změna k lepšímu," soudí i vedoucí brněnské poradny Ligy vozíčkářů Lucie Marková. "Tito lidé se často dostanou do ústavu jen proto, že po nehodě nebo jiné příčině, která způsobila jejich postižení, nemohou už dál žít ve svém bytě. Kvůli svému handicapu se do něj někdy ani nedostanou. Je dobře, že se pro ně chystají bezbariérové byty, na jižní Moravě je jich velmi málo," dodala.

Podle ní nemusí být v ústavu i někteří lidé s lehčím nebo středním mentálním postižením. Pokud budou žít v nějakém domku v malé komunitě a budou mít k dispozici asistenta, který na ně dohlédne, může jim to naopak velmi prospět.

Ústav v Klentnici bude fungovat dál

"Naučí se starat sami o sebe. V ústavu tito lidé naopak někdy stagnují a zhoršuje se jejich psychický stav," říká Lucie Marková.

Zatímco z habrovanského zámku by se měli postupně vystěhovat všichni klienti a ústav bude v budoucnu využívat jen dvě hospodářské budovy, v Klentnici bude fungovat dál.

"Uvažuje se jen o tom, že by se samostatné bydlení připravilo jen pro malou část zdejších klientek," říká ředitelka ústavu Srdce v domě Blanka Drobiličová.