Návrh opatření obecné povahy, jak se zamýšlené povolení odstřelu kormoránů správně nazývá, již v současné době visí na úředních deskách radnic.
"Žádné větší námitky jsme proti tomu zatím nedostali, a tak předpokládáme, že ho v této podobě rada kraje schválí," říká vedoucí odboru životního prostředí kraje Anna Hubáčková. Odhaduje, že by mohlo nabýt právní moci již v srpnu.
Jen s povolením a v určitém časeStřílet kormorány lze od 1. září do 28. února (na plůdkových a násadových rybnících to bude možné déle, od 16. srpna do 10. dubna). Zabíjet je může jen osoba oprávněná k lovu zvěře. V dohledu střelce musí být současně více než dvacet kormoránů a z jednoho hejna jich lovec nesmí usmrtit více než deset procent. Střílet kormorány lze jen ve vymezeném období, to začíná dvě hodiny po východu slunce a končí dvě hodiny po jeho západu. |
Ornitologům by se vyškrtnutí ze seznamu nelíbilo. "Byli bychom proti. Počet kormoránů, kteří v Česku hnízdí, je malý a musí se chránit," uvedl již dříve brněnský ornitolog David Horal.
Vzrůstající počty kormoránů sleduje kraj už šest let
Kormoráni se nejen v kraji, ale v celé Evropě řeší již několik let. Přestože se podle rybářů přemnožili a dělají v rybnících škody za miliony korun, patří stále mezi zvláště chráněné živočichy. I na českých ministerstvech se už několik let vede diskuse, jestli by se proto neměli ze seznamu vyškrtnout. Zatím tam ale pořád jsou.
"Nebudeme už na ministerstva spoléhat, abychom nedopadli jako s bobry. I ty slibovali řešit, a nic," uvedla Hubáčková.
Podle ní má kraj důkazy, že kormoránů je na jižní Moravě až moc a dělají velké škody. "Sčítání kormoránů se tady provádí nejméně šest let. Bez údajů o jejich narůstajícím počtu bychom si toto opatření nedovolili vydat," dodala.
Škody jdou do milionů
Chovatelům se vstřícný krok kraje líbí, ale na druhé straně přiznávají, že se tak jen odbourá pár papírů. Skutečný problém s kormorány to neřeší. Nebudou sice muset psát žádost, ale kormoráni budou rybníky "vyžírat" dál. "Podmínky odstřelu jsou velmi přísné, a je tak málo účinný," soudí Radek Čučka z Rybářství Hodonín.
Tvrdí, že na jejich rybnících se celoročně zdržuje třicet až čtyřicet kormoránů a každý z nich denně podle odhadu sní půl kilogramu ryby. "Ve skutečnosti jich však uloví více. A stačí, když rybu jen zraní, stejně pak uhyne," vysvětluje Čučka.
Podle něj kormoráni oslabují i další ryby. Loví totiž organizovaně. Naženou ryby do mělčin, kde se mohou zranit, a navíc je tak vystresují, že jsou oslabené, přijímají méně potravy a jsou náchylné k onemocnění. Rybářství Hodonín odhaduje, že mu kormoráni ročně způsobí škodu za dva až tři miliony korun.
Chovatelé ryb na rozdíl od sportovních rybářů dostanou nějakou náhradu škody, pokud by však kormorán přestal být zvláště chráněným živočichem, byli by na tom ještě hůř. To by už nedostali nic.
Na kormorány nadávají také sportovní rybáři. Tvrdí například, že kvůli nim zmizeli z Dyje pod Vranovskou přehradou lipani, přičemž tento úsek řeky jimi býval proslavený po celé Evropě.
