Ve Vyškově nemají na zaplacení faktur za léky, protože vykazují ztrátu více než 24 milionů. Podobný stav hlásí i Kyjov. Kraj se snaží krizový stav alespoň částečně vyřešit dílčími dotacemi. Pokud totiž nemocnice dluhy vůči dodavatelům neuhradí, může se stát, že další léky už nedostanou.
Podle ředitelky vyškovské nemocnice Věry Seidlové se bude situace nadále zhoršovat.
„Naše příjmy tvoří pouze platby od zdravotních pojišťoven za provedené výkony. Ty se odvíjí od úhradové vyhlášky, která je ale nastavená nespravedlivě vůči malým regionálním nemocnicím. Oproti velkým fakultním zařízením dostáváme za zákroky výrazně méně peněz, které nestačí na pokrytí výdajů na chod nemocnice a hlavně mzdy personálu,“ vysvětlila Seidlová, proč se dostali do potíží.
Třeba za operaci slepého střeva mnohdy malé krajské nemocnice dostávají proti fakultním zařízením jen třetinovou částku. „Je pravda, že sice začala platit nová úhradová vyhláška, která platby sbližuje, ale ani to bohužel nestačí,“ konstatovala Seidlová.
Osekat výdaje museli také v kyjovské nemocnici. „Zatím se držíme a nejsme v platební neschopnosti jako ve Vyškově. Pořizujeme ale skutečně jen nezbytné věci, abychom byli schopni platit faktury například za léky. Pokud se ale bude tento stav zhoršovat, tak nevím, co si nemocnice počnou,“ řekl ředitel kyjovské nemocnice Lubomír Wenzl.
Platby měsíce po splatnosti
V průběhu letošního roku už kraj poslal svým nemocnicím finanční injekci v řádech desítek milionů korun. Vůbec nejhůře jsou na tom už několik let v Břeclavi, kde ale navíc doplácí hlavně na vysoké náklady na provoz budovy nemocnice. Faktury splácí s několikaměsíčním zpožděním. Firmy v takových situacích reagují tím, že odmítají léky dodávat za výhodnější ceny.
Hospodaření nemocnic
Data jsou za období od ledna do října, novější zatím nejsou k dispozici. Výsledky za listopad mohou nemocnice odevzdat zřizovateli do konce prosince. |
„Některá zařízení jako Vyškov nás dokonce požádala, abychom upřednostnili příspěvek na provoz na úkor dotací na modernizaci zařízení,“ uvedl krajský radní pro zdravotnictví Milan Vojta (ANO).
Přitom některá z oddělení krajských nemocnic pamatují ještě těsně polistopadovou éru, na větší investice zkrátka nejsou peníze a vnímají to i sami pacienti. Větší modernizací za posledních dvacet let neprošlo například dětské oddělení ve vyškovské nemocnici.
Rodiče si stěžují na staré postele, zanedbané skříně i špinavé zdi. „Nejsme v situaci, abychom mohli všechna oddělení modernizovat. Jsme rádi, že nám pomáhá kraj, a v příštím roce například budeme mít novou neurologii. Přesto se ale snažíme o staré provozy starat,“ tvrdí Seidlová.
Jediným větším zařízením, které se zatím nedostalo do minusu, je znojemská nemocnice. „Tam je specifická situace v tom, že mají vytíženou magnetickou rezonanci, která vynáší,“ vysvětlil Vojta, proč se Znojmo drží v plusu.
V menším zisku jsou pak malá zařízení jako Tišnov, Hustopeče a Letovice. Tam ale nezajišťují vůbec, nebo jen v omezené míře, oddělení pro akutní případy jako třeba internu nebo chirurgii. Naopak provozují LDN lůžka, kde není potřeba tolik personálu a nemocnice má z takových provozů vyšší zisky.
Ředitelé se rozhodují mezi novým vybavením a zvýšením platů
Špatnou situaci v regionálních zařízeních potvrzuje i ředitel Asociace českých a moravských nemocnic Stanislav Fiala.
„Ředitelé se musí rozhodovat mezi tím, jestli přidají lékařům a zdravotním sestrám, nebo nakoupí nová zařízení. Když nezvýší platy, personál uteče jinam, ale zastaralá zařízení také nejsou v pořádku,“ myslí si Fiala.
Ministerstvo zdravotnictví se brání a tvrdí, že poslední navýšení platů zdravotnického personálu o deset procent nemocnicím spravedlivě kompenzují.
„Už pro letošní rok jsme stanovili úhrady za péči, aby všichni poskytovatelé měli potřebné navýšení finančních prostředků k pokrytí zvýšených nákladů na růst tarifních platů. Proti roku 2016 se úhrady zvýšily až o čtrnáct procent,“ nastínila mluvčí resortu Gabriela Štěpanyová, jak se s navýšením mezd vypořádali.
Podle údajů z ministerstva odměny lékařů a sester trvale rostou od roku 2014. Každoroční nárůst tvoří průměrně 4,5 až 6 procent. V roce 2017 došlo k nárůstu proti předchozímu roku o 7 procent u lékařů a u sester dokonce až o dvanáct procent.
V posledních čtyřech letech vzrostly platy ve zdravotnictví celkově o více než 30 procent a nárůst bude pokračovat. Přičemž do českého zdravotnictví půjde příští rok rekordních 320 miliard korun.
