Vizualizace přestupního terminálu v brněnském Králově Poli

Vizualizace přestupního terminálu v brněnském Králově Poli | foto: Městská část Královo Pole

Královo Pole má svůj sen o nádraží ve tvaru vážky

  • 17
Další dílo architekta Petra Parolka, autora haly tuřanského letiště, by mohlo ozdobit Brno. Královopolské nádraží už dlouho není pro cestující pohodlné. Radnice městské části si proto nechala od ateliéru Parolli zpracovat studii. V té navrhuje stavbu úplně nové budovy.

Stejně jako letištní terminál, jehož interiér bývá přirovnáván k útrobám mořské ryby, odkazuje návrh k organické architektuře, ve tvaru vážky.

A je odvážný nejen svým tvarem, ale i rozpočtem. Účet má být na 700 milionů korun. "Původní nádražní budova z 80. let nebyla nikdy dokončená. A nyní je už zbytečná, navíc je urbanisticky oddělená od přestupního uzlu tramvají. Předprostor nádraží je nepůvabný," vypočítává důvody pro přestavbu starosta městské části Ivan Kopečný (ODS).

Podle něho přestupové vzdálenosti mezi autobusy, tramvajemi a vlakem jsou neúnosně dlouhé. Proto má u nádražní budovy vyrůst přestupní uzel pro všechny typy dopravy.

V nádražní budově by se kromě pokladen Českých drah i čekáren našlo dost místa pro obchody, nebo například i pro pobočku knihovny nebo například služebnu městské policie.

Zelení: 700 milionů je příliš velký luxus

"Denně tudy projde deset tisíc lidí, proto by to bylo vhodné využití. Ale to vše bude otázkou jednání. Královopolské nádraží si každopádně zaslouží terminál městské a příměstské dopravy, který je vhodný pro toto tisíciletí," myslí si starosta.

Návrh teď čeká schvalování na zastupitelstvu městské části. A tam se hlasování neobejde bez problémů. Už jednou se opozici podařilo materiál stáhnout z jednání. Studie má totiž podle nich hned několik nedostatků.

"Nebyla prověřena varianta opravy stávajícího nádraží včetně dopravního řešení a revitalizace okolí, zároveň chybí ekonomické srovnání opravy staré budovy s navrženou novostavbou. Nová budova je energeticky velice náročná a studie se nezabývá ani posouzením "brownfieldy" kolem železniční tratě směrem k Řečkovicím," stojí v oficiálním stanovisku zastupitelů za Stranu zelených.

Architekta Petra Matoušková (SZ) připomíná, že v době krize, kdy se všude šetří, nemá tak drahá stavba opodstatnění. "Ještě o tom jednáme s odborníky, podle toho se rozhodnu, jak budu na zastupitelstvu hlasovat, ale pravděpodobně budu proti," předeslala.

I kdyby přece jen návrh, který je k nahlédnutí na stránkách městské části, prošel zastupitelstvem, nebude jeho další realizace jednoduchá. Hlavně kvůli vysoké ceně.

Kdo to zaplatí?

Studie navrhuje šest variant, jak nádraží zaplatit. Jednou z nich je i ta, že stavbu zaplatí město Brno. Ta však, podle primátora Romana Onderky, vede do slepé ulice.

"Nádraží je majetkem Českých drah. Brno se musí starat hlavně o svůj majetek a projekty, které potřebují financovat," připomněl primátor například stavbu Jižního centra, budování mateřských škol nebo Janáčkova kulturního centra.

"Město se tím samozřejmě bude zabývat, ale bude velmi záležet na možnostech financování," podotýká Roman Onderka, že najít v době krize soukromého investora pro tak drahý projekt bude velice obtížné.

Podle královopolského starosty už však České dráhy i Správa železniční a dopravní cesty projevily zájem se na projektu podílet. "Je to rozjednané, mezi variantami je třeba i půjčka od Evropské investiční banky," dodal starosta Kopečný s tím, že teď už aktivitu musí převzít město Brno.

Mluvčí Českých drah Kateřina Šubová pouze potvrdila, že společnost právě formuluje oficiální stanovisko. "V záměru se uvažuje o vybudování velkého komerčního centra, ze kterého by byly jednotlivé přístupy na nástupiště. Původní výpravní budova sloužila jiným, zřejmě komerčním účelům. Stanovisko k tomuto projektu vydáme v krátké době," řekla.

Královopolské nádraží přitom není jedinou nádražní budovou v Brně, jejíž podobu načrtl architekt Petr Parolek. Je také autorem návrhu budovy, která má vyrůst nad novým brněnským nádražím v Jižním centru.

Stavba, nazývaná Scarabeus, má mít sedm pater, z toho pět nadzemních, měděnou střechu a čtyři atria s prosklenými kopulemi. V nich má být prostor pro obchody i kanceláře, restaurace s promenádou, hotel i parkoviště. Obří stavba má být 350 metrů dlouhá, 230 metrů široká a 40 metrů vysoká.