Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Kultivujeme ducha, což společnost potřebuje, napsal on-line děkan FSS

  10:00aktualizováno  17. prosince 11:44
Profesor Ladislav Rabušic byl zvolen děkanem fakulty sociálních studií v Brně v roce 2004. Za největší úspěch považuje, že se mladou fakultu podařilo nejen etablovat, ale i proslavit za hranicemi země. Při on-line rozhovoru na iDNES.cz obhajoval i "jinakost" svých studentů a moderní studijní obory.

Host on-line iDNES.cz děkan brněnské FSS Ladislav Rabušic | foto: Monika Hlaváčová, MF DNES

Čtenář iDNES.cz podepsaný jako Hynek se děkan ptal, zda patří FSS k fakultám, jež po listopadové revoluci prošly nejbouřlivějším vývojem?

"Ano, je to tak. Bylo to dáno tím, že sociální vědy v podstatě během komunismu nebyly vyučovány - a například politologie vůbec neexistovala. Takže někde jsme začínali vskutku od začátku," uvedl Ladislav Rabušic.

on-line s děkanem brněnské FSS

Odpovědi děkana Ladislava Rabušice můžete číst - ZDE

Další otázka zjišťovala, jak se projevila ekonomická krize na uplatňování absolventů po skončení školy práci a jaký je jejich průměrný nástupní plat.

"Krize se na uplatnění našich absolventů zatím neprojevila, zatím nemají zásadní problémy s hledáním zaměstnání. Je to tím, že mají poměrně široké vědomostní zázemí, jsou pružní a kreativní, takže se dokáží přizpůsobit požadavkům. O nástupních platech nemáme příliš spolehlivé informace," odpověděl děkan.

Děkan odpovídal i na otázku, nač republika potřebuje tolik novinářů, politologů, enviromentalistů a gendristů. "Vyučujeme obory, které jsou pro poznání života společnosti důležité. Kultivujeme ducha a tato společnost po tolika letech nekultivované komunistické devastace kultivované lidi potřebuje," vysvětlil Ladislav Rabušic.

Atraktivní obory

"Nabízíme atraktivní obory, moderní způsob výuky, do níž promítáme výsledky našich vědeckých bádání. Učitelé jsou známi i jako autoři vědeckých děl, jsou vidět a slyšet v médiích," vyjmenovává děkan důvody dobré pověsti fakulty.

Jako sociolog se Ladislav Rabušic věnuje především problematikou vývoje hodnotových preferencí a příčinám a důsledkům stárnutí společnosti.

V nově opravené budově na Joštově ulici se před pár lety biflovali medici. Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity teprve loni slavila deset let. Většina jejich kateder fungovala v minulosti pod filozofickou fakultou.

Práci si hledají snadno

Například katedra sociologie vznikla již roku 1921 a patří k nejstarším svého druhu v Evropě. Kromě toho se na "mladé" fakultě vyučuje také politologie, žurnalistika, environmentalistika a další sociální obory.

Podle průzkumu, který škola dělá každé dva roky, nemají její absolventi problémy s hledáním práce. Údaje z let 2005 až 2006 ukázaly, že 89 procent absolventů našlo zaměstnání v oboru a jsou spokojeni.

"Míra nezaměstnanosti našich absolventů je minimální, činí maximálně dvě procenta. To je mezi absolventy humanitních a sociálněvědních oborů jedno z nejnižších čísel v České republice," říká děkan fakulty Ladislav Rabušic.

Největší cestovatelé

Tamní studenti jsou také nejaktivnější cestovatelé. Podle Jolany Navrátilové z oddělení zahraničních vztahů vyjíždí na zahraniční studijní pobyty v poměru na počet studujících nejvíce studentů z celé Masarykovy univerzity. Jen loni vyjelo do zahraničí okolo tří stovek stipendistů.

"Už z povahy svého studia mají naši posluchači zájem vycestovat. Na všech úrovních se snažíme studium v zahraničí podporovat," říká Navrátilová. Studenti jezdí nejčastěji na partnerské univerzity v Evropě. Objevili se už i v Mexiku, Jižní Koreji, Sýrii nebo Tádžikistánu.

Mediální den na FSS.

Zájem o studium sociálních věd na brněnské fakultě je veliký. "Loni bylo přijato přes tisíc sedm set studentů, což je šestnáct procent všech uchazečů. Odmítnuty tedy byly více než čtyři pětiny," popisuje Rabušic.

I když je fakultě sociálních studií teprve "deset", už se stěhovala. Do nově zrekonstruované budovy, z níž se vystěhovala lékařská fakulta, přesídlila v roce 2006.

Neobvyklá stavba ve tvaru lichoběžníku vznikla počátkem dvacátého století. Původně sloužila jako německé technické učiliště. Na tento původ odkazuje i fasáda fakulty. Nachází se na ní alegorické figury inženýrství, technologie nebo například dubové listí, symbol germánství.

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Pětičlenná skupinka dětí řádila v rozestavěném domě na Brněnsku. Kromě ničení...
Parta dětí řádila na stavbě. Kromě ničení postavila zeď a zazdila okno

Škodu za 30 tisíc korun způsobila pětičlenná parta ani ne třináctiletých dětí v rozestavěném rodinném domku na Brněnsku. Nejen že bourala už postavené zdi, ale...  celý článek

Ženské uskupení Užaslé umístilo na sochu T. G. Masaryka před brněnskou...
Padnu, oznamoval po volbách pletený vzkaz na Masarykově soše v Brně

Loni žasnul, tentokrát se T. G. Masaryk po víkendových parlamentních volbách chystal padnout. Takový vzkaz visel od pondělního rána na soše prvního prezidenta...  celý článek

Aplikaci, kterou vymysleli Pavel Müller a Filip Maleňák (zleva), už využívá na...
Jejich aplikace zachraňuje životy v Česku. Brzy bude i v zahraničí

Zmáčknutím jednoho tlačítka v telefonu vytočí linku 155 a zároveň odešle nouzovou zprávu a lokalizuje, kde se volající nachází. Denně si přes aplikaci...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.