Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Václav Pancer, MF DNES

Kupní síla Jihomoravanů je pět procent pod celorepublikovým průměrem

  • 2
Čím bohatší je člověk, tím větší je jeho kupní síla. Z toho pohledu na tom Jihomoravané rozhodně nejsou nejlépe. Podle údajů agentury Incoma Research jejich kupní síla nedosahuje celorepublikové úrovně. Chybí jí pět procent.

"Z jednotlivých okresů je situace nepochybně nejlepší v Brně. Tam se kupní síla pohybuje pět procent nad průměrem České republiky. Na opačném konci žebříčku je Hodonínsko. Tam dosahuje pouhých 86 procent průměru," popsal výsledky výzkumu Šimon Dvorský ze společnosti Incoma Research.

. Výdaje za spotřební zboží

na 1 obyvatele v roce 2008

Brno 75 000 Kč
Břeclav 69 000 Kč
Blansko 65 000 Kč
Vyškov 63 000 Kč
Znojmo 63 000 Kč
Hodonín 61 000 Kč
Brno-venkov 58 000 Kč

Kupní síla v Jihomoravském kraji dosahuje 95 % kupní síly v Česku, je tedy pod průměrem.

(Zdroj: Incoma Research)

Jižní Morava se tak pohybuje na zadních místech celostátní tabulky. V čele se naopak drží Praha, Středočeský, Plzeňský či Karlovarský kraj. Žebříček naopak uzavírá Vysočina a Moravskoslezský kraj.

Hodnotu kupní síly počítají odborníci z mnoha údajů. Kromě výše průměrných platů, důchodů či míry nezaměstnanosti se opírají také o výsledky výzkumu ve 22 tisících domácností v celé republice.

"Kupní sílu kraje hodně táhne Brno. Nedokáže však vyvážit vliv chudších okresů, které jižní Moravu stahují pod republikový průměr," doplnil Dvorský.

Špatné umístění Hodonínska například ovlivňuje kromě vysoké úrovně nezaměstnanosti i to, ve kterých odvětvích jeho obyvatelé pracují. "Na Hodonínsku, Břeclavsku či Znojemsku lidé často pracují v oborech, kde jsou relativně nízké mzdy. Tedy v například zemědělství, lesnictví či ubytování. To zvyšuje mzdové rozdíly a tím i rozdíl v kupní síle mezi Brnem a ostatními okresy," upozornil Oldřich Šoba z Ústavu financí Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity.

Na kupní síle obyvatel se podepisuje také inflace a kurz koruny. "Posílení koruny lidem v běžném životě příliš nepomohlo. Zlevnily především ty věci, které se dovážejí ze zahraničí. Například cena televizorů spadla téměř dramaticky. Nezlevňují však položky, které nás zajímají denně – jako je jídlo nebo energie. Ale bez posilující koruny by bylo jídlo i energie ještě dražší," doplnil Vladimír Pikora, analytik společnosti Next Finance.