Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Kvůli sporům o formulaci otázky odložili v Šebrově referendum o slunečních elektrárnách

  13:11aktualizováno  13:11
Rozrůstající se obří zrcadlové plochy namísto úrodných polí dráždí stále více obyvatel zemědělského kraje. A v obcích, za jejichž humny mají objemné sluneční elektrárny vyrůst, se často stávají hlavním předmětem sporu mezi místními. Jako nyní na Blanensku.
Ne všichni obyvatelé Štěbrova chtějí za humny sluneční elektrárnu. Ilustrační foto

Ne všichni obyvatelé Štěbrova chtějí za humny sluneční elektrárnu. Ilustrační foto | foto: AP

Původně sice chtěla soukromá firma umístit panely u Šebrova v lokalitě Na Dílech na ploše 17 hektarů, nově však navrhla snížit plochu na pouhých osm hektarů. Přesto vyvolala zamýšlená stavba fotovoltaické elektrárny u Šebrova dohady.

Ty přitom mělo o uplynulém víkendu utišit referendum, které se ale nakonec nekonalo. Zastupitelé totiž jeho sobotní termín zrušili a přesunuli jej na 28. a 29. května. Důvodů k tomu měli hned několik.

Radnice vymyslí novou otázku do referenda

"Podle některých právníků měla totiž otázka v referendu různé právní výklady. Abychom tedy znemožnili zpochybnění výsledků referenda, bude tato otázka formulována jinak," uvedl místostarosta Šebrova Radek Kloz.

Obec se tak chce vyhnout sporu, který po stejném referendu vznikl v nedalekých Olomučanech.

Otázka přitom zněla pro obyvatele Šebrova na první pohled jasně. Dotazovala se, zda lidé souhlasí s výstavbou fotovoltaické elektrárny v lokalitě Na Dílech.

"Podle názorů části právních expertů se ale měla týkat pouze územního plánu. Tedy dotaz měl znít, jestli občané souhlasí se změnou územního plánu za účelem výstavby fotovoltaické elektrárny," vysvětlil místostarosta Šebrova.

Pro i proti

Nový termín referenda v Šebrově nyní koresponduje s termínem konání voleb do Poslanecké sněmovny. "Tím pádem by v souvislosti s referendem měla být zajištěna větší účast a nižší náklady," dodal místostarosta.

Některým místním vadí, že kdyby jim elektrárna stála za humny, šlo by o významný zásah do okolí jejich obce. Jiní zase v její přítomnosti spatřují výhody.

Přestože jde o soukromé pozemky, na kterých má obří zrcadlová plocha vzniknout, obec by inkasovala jednorázovou platbu ve výši dvaceti milionů korun.

"Za to bychom mohli postavit tělocvičnu nebo víceúčelovou budovu, která v obci chybí. Děti ve škole cvičí na chodbách, lidé jezdí sportovat do Blanska, do Brna a do Kuřimi, není ani kde dělat zábavy," popsal starosta Šebrova Jiří Nechvíle.

Ani referendum nemusí situaci vyřešit

Vedení obce již nicméně slíbilo, že výsledky referenda bude respektovat. Ani po květnu ale nemusí mít v Šebrově jasno.

Závazné je totiž referendum jen v případě, že se jej zúčastní alespoň třetina voličů. Jenže ani jednoznačný výsledek ještě nemusí znamenat konec dohadům.

V nedalekých Olomučanech obec za výstavbu elektrárny na dvaceti hektarech v lokalitě Na Raškách a Na Kopaninách mohla získat 24 milionů korun. A přestože bylo v referendu z celkem 489 platných hlasů 322 proti elektrárně, příznivci fotovoltaiky se ohradili.

Spor tak nekončí. Zastánci elektrárny totiž napadli formulaci otázky položené v referendu. A zároveň i to, že lidé rozhodovali o stavbě panelů, které mají vyrůst na soukromých pozemcích.

Ke krajskému soudu proto již podali návrh na vyslovení neplatnosti referenda. A investor, který je stejný jako v případě Šebrova, naznačil, že o elektrárně chce s vedením Olomučan dál jednat.

Jinde si už mnou ruce

Už čtvrt roku funguje polovina z plánovaného obřího komplexu fotovoltaických elektráren ve Vranovské Vsi na Znojemsku. Až letos firmy zprovozní i druhou část, půjde o největší sluneční elektrárnu v kraji.

Za zhruba dvě miliardy korun ji tam vystavěli tři samostatní investoři na téměř padesátihektarové ploše. Díky pronájmu ploch si obec přijde na pěkný balík peněz.

V příštích letech jí ze sluneční energie poplynou do obecního rozpočtu až čtyři miliony korun ročně. "Jsme velmi spokojeni, protože firmy plní požadavky, které jsme měli," kvituje už nyní starosta obce Jiří Peřinka.

Výhody elektráren

Ve srovnání s ostatními druhy obnovitelných zdrojů energie má fotovoltaika největší potenciál vývoje. Rozvoj ostatních druhů obnovitelných zdrojů energie je totiž limitován buď přírodními podmínkami v Česku (vyčerpanost vodních toků pro hydroelektrárny, přirozená omezení tvorby a distribuce biomasy) nebo zájmovými skupinami (protesty proti větrným parkům). Zdroj: Česká fotovoltaická průmyslová asociace





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Letošní sucho na Znojemsku a v povodí Dyje nad Vranovskou přehradou způsobilo,...
Sucho odkrylo vesnici i se zbytky kostela na dně Vranovské přehrady

Letošní velké sucho na Znojemsku a v povodí Dyje způsobilo, že už od května klesá hladina Vranovské přehrady. Díky tomu se opět objevily základy domů zatopené...  celý článek

Ministr obrany Martin Stropnický (ANO)
Jak se činili poslanci? Nejméně hlasoval Stropnický, nejvíc Sklenák

Jak si vedlo v uplynulém volebním období třiadvacet jihomoravských poslanců? MF DNES zmapovala jejich aktivitu. Řadě z nich se podařilo prosadit důležité...  celý článek

Současná podoba brněnského Hlavního nádraží.
Změny před brněnským hlavním nádražím, Hollan chce omezit tranzitní dopravu

Tisíce aut, tramvají i chodců denně se potkávají na jednom malém místě před brněnským hlavním nádražím. Brněnský magistrát chce co nejvíce aut odtud dostat...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.