Původně sice chtěla soukromá firma umístit panely u Šebrova v lokalitě Na Dílech na ploše 17 hektarů, nově však navrhla snížit plochu na pouhých osm hektarů. Přesto vyvolala zamýšlená stavba fotovoltaické elektrárny u Šebrova dohady.
Ty přitom mělo o uplynulém víkendu utišit referendum, které se ale nakonec nekonalo. Zastupitelé totiž jeho sobotní termín zrušili a přesunuli jej na 28. a 29. května. Důvodů k tomu měli hned několik.
Radnice vymyslí novou otázku do referenda
"Podle některých právníků měla totiž otázka v referendu různé právní výklady. Abychom tedy znemožnili zpochybnění výsledků referenda, bude tato otázka formulována jinak," uvedl místostarosta Šebrova Radek Kloz.
Obec se tak chce vyhnout sporu, který po stejném referendu vznikl v nedalekých Olomučanech.
Otázka přitom zněla pro obyvatele Šebrova na první pohled jasně. Dotazovala se, zda lidé souhlasí s výstavbou fotovoltaické elektrárny v lokalitě Na Dílech.
"Podle názorů části právních expertů se ale měla týkat pouze územního plánu. Tedy dotaz měl znít, jestli občané souhlasí se změnou územního plánu za účelem výstavby fotovoltaické elektrárny," vysvětlil místostarosta Šebrova.
Pro i proti
Nový termín referenda v Šebrově nyní koresponduje s termínem konání voleb do Poslanecké sněmovny. "Tím pádem by v souvislosti s referendem měla být zajištěna větší účast a nižší náklady," dodal místostarosta.
Některým místním vadí, že kdyby jim elektrárna stála za humny, šlo by o významný zásah do okolí jejich obce. Jiní zase v její přítomnosti spatřují výhody.
Přestože jde o soukromé pozemky, na kterých má obří zrcadlová plocha vzniknout, obec by inkasovala jednorázovou platbu ve výši dvaceti milionů korun.
"Za to bychom mohli postavit tělocvičnu nebo víceúčelovou budovu, která v obci chybí. Děti ve škole cvičí na chodbách, lidé jezdí sportovat do Blanska, do Brna a do Kuřimi, není ani kde dělat zábavy," popsal starosta Šebrova Jiří Nechvíle.
Ani referendum nemusí situaci vyřešit
Vedení obce již nicméně slíbilo, že výsledky referenda bude respektovat. Ani po květnu ale nemusí mít v Šebrově jasno.
Závazné je totiž referendum jen v případě, že se jej zúčastní alespoň třetina voličů. Jenže ani jednoznačný výsledek ještě nemusí znamenat konec dohadům.
V nedalekých Olomučanech obec za výstavbu elektrárny na dvaceti hektarech v lokalitě Na Raškách a Na Kopaninách mohla získat 24 milionů korun. A přestože bylo v referendu z celkem 489 platných hlasů 322 proti elektrárně, příznivci fotovoltaiky se ohradili.
Spor tak nekončí. Zastánci elektrárny totiž napadli formulaci otázky položené v referendu. A zároveň i to, že lidé rozhodovali o stavbě panelů, které mají vyrůst na soukromých pozemcích.
Ke krajskému soudu proto již podali návrh na vyslovení neplatnosti referenda. A investor, který je stejný jako v případě Šebrova, naznačil, že o elektrárně chce s vedením Olomučan dál jednat.
Jinde si už mnou ruce
Už čtvrt roku funguje polovina z plánovaného obřího komplexu fotovoltaických elektráren ve Vranovské Vsi na Znojemsku. Až letos firmy zprovozní i druhou část, půjde o největší sluneční elektrárnu v kraji.
Za zhruba dvě miliardy korun ji tam vystavěli tři samostatní investoři na téměř padesátihektarové ploše. Díky pronájmu ploch si obec přijde na pěkný balík peněz.
V příštích letech jí ze sluneční energie poplynou do obecního rozpočtu až čtyři miliony korun ročně. "Jsme velmi spokojeni, protože firmy plní požadavky, které jsme měli," kvituje už nyní starosta obce Jiří Peřinka.
Výhody elektrárenVe srovnání s ostatními druhy obnovitelných zdrojů energie má fotovoltaika největší potenciál vývoje. Rozvoj ostatních druhů obnovitelných zdrojů energie je totiž limitován buď přírodními podmínkami v Česku (vyčerpanost vodních toků pro hydroelektrárny, přirozená omezení tvorby a distribuce biomasy) nebo zájmovými skupinami (protesty proti větrným parkům). Zdroj: Česká fotovoltaická průmyslová asociace |
