Naplnit si nákupní košík, ale zaplatit za něj jen polovinu? Takovou možnost mají lidé v kyjovských obchodech.
Stačí nadiktovat SMS kód nebo ukázat občanský průkaz, který prokáže jejich zapojení do systému corrency. Pak mohou polovinu nákupu zaplatit korunami a tu druhou v correntech, které pak obchodníkům proplatí město. Peníze získalo díky firmě I, Foundation, která projekt corrency sponzoruje.
Systém je oboustranně výhodný. Obchodník dostane plnou částku, ale zákazník utratí jen padesát procent. Lidé sami vyberou, koho chtějí podpořit a platbou u těchto obchodníků povzbudí celý region.
Correnty se dá platit třeba i u kadeřníka nebo na masážích. Projekt má pomoci znovu vzkřísit podniky, které poznamenala krize způsobená pandemií covidu. Jako například v obchůdku Bio Královna, kterému šéfuje Eva Judasová.
„Projekt se nám zalíbil. Dozvěděli jsme se o něm přes facebook a přišlo nám to jako docela milá podpora jak pro podnikatele, tak pro zákazníky,“ vysvětluje, proč se do projektu zapojila. Jak říká, malí podnikatelé byli v uplynulých měsících ve značné nevýhodě proti obchodním řetězcům. „Toto nám přišlo jako dobrá možnost se zase trošku nastartovat,“ dodává.
Peníze se nevyhazují z vrtulníku, říká starosta
Podle starosty Kyjova Františka Lukla (STAN) má projekt obrovský efekt v tom, že umožňuje zacílení toho, kde lidé finanční prostředky utrácejí.
„Je to nejlepší nástroj na podporu lokální ekonomiky. Vy dáte finanční prostředky obyvatelům a oni sami musí velmi přemýšlet, kde je potom utratí, protože k tomu přidávají svůj díl finančních prostředků. Není to pouze vyhazování peněz z vrtulníku,“ popisuje.
Peníze mohou lidé utrácet nejen v obchodech či službách, ale třeba i v kinech, divadlech a koupalištích. „To znamená, že můžeme podpořit instituce, které sami zřizujeme. A zároveň zvednout z popela lokální ekonomiku,“ dodává.
Kyjov je vůbec prvním městem v Česku, kde se lokální měna používá. Právě tady se má funkčnost a efektivita systému ověřit, pak se může rozletět do dalších měst. Starosta věří, že se zcela jistě rozroste do dalších samospráv.
„Není nutné jej využívat pouze pro ekonomické subjekty, ale například i pro dotace, které dáváme sportovním oddílům, do sociální nebo kulturní oblasti. Dáme lidem do rukou tyto prostředky a algoritmus toho, kde je využijí, je opravdu na jejich zvážení,“ poznamenal Lukl.
Zprávy o jedinečném systému už přitom obletěly svět. „Dostali jsme pozitivní reakce z Francie, Singapuru i Filipín. Rádi bychom nápad nabídli u nás i v Evropě,“ oznamuje Pepe Rafaj, spolutvůrce projektu.
V zahraničí už přitom příklady lokální měny existují, například v Bavorsku se už patnáct let úspěšně platí chiemgaeuerem. Ten vznikl původně jako školní projekt středoškolského kantora, dnes jej využívá na 700 tisíc lidí.
